Předčasné parlamentní volby na konci února vyhráli konzervativci pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze s 28,5 procenta hlasů. Sociální demokraté, které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz, skončili až na třetím místě s nejhorším výsledkem od konce druhé světové války.

Dostali 16,4 procenta hlasů. Druhé místo obsadila s pětinou hlasů Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.

Merzova CDU/CSU záhy po volbách oslovila SPD, první sondážní rozhovory o vytvoření nové vlády vedly strany v pátek. Pokračovalo se i v pondělí a v úterý, přičemž po třetím kole jednání vyjednavači oznámili dohodu na „historickém“ finančním balíčku.

„Zdravý nemocný“ muž Evropy„Zdravý nemocný“ muž Evropy

Německo míří do hluboké krize, potřebuje přistěhovalce. Stáhne Česko s sebou?

Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Kvůli výdajům na obranu chtějí strany zreformovat takzvanou dluhovou brzdu, tedy ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Do budoucna by měly být půjčky na obranné výdaje nad procento hrubého domácího produktu (HDP) z platnosti dluhové brzdy vyjmuty.

Pro rok 2024 by to byly všechny výdaje nad hranicí 43 miliard eur. Navíc má vzniknout půlbilionový zvláštní fond na investice do infrastruktury, tedy na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy.

Změny schválí ještě starý Spolkový sněm

Obě opatření chtějí CDU/CSU a SPD schválit ještě hlasy poslanců dosluhujícího Spolkového sněmu. Noví zákonodárci se musejí sejít do 30 dní od voleb, tedy nejpozději 25. března. V novém Spolkovém sněmu ovšem budou mít Alternativa pro Německo a postkomunistická Levice takzvanou blokační menšinu. Obsadí totiž společně více než třetinu křesel.

Ke změnám ústavy, ale i ke schválení zvláštních fondů, je třeba dvoutřetinová většina hlasů zvolených poslanců. Strany z obou krajů německého politického spektra by tak mohly opatření zablokovat.

Nové pořádkyNové pořádky

Německá ekonomika nade vše a přísnější přístup k marihuaně. Co přinese Merz jako spolkový kancléř

Podle německých médií by se mimořádná schůze kvůli schválení obou dohodnutých opatření mohla konat už příští pondělí. Ani ve starém sněmu ovšem nemají CDU/CSU a SPD potřebnou dvoutřetinovou většinu. Budou potřebovat podporu strany Zelených či svobodných demokratů (FDP).

Zelení budou v novém volebním období nejspíš v opozici, FDP, která rozvolnění dluhové brzdy dlouhodobě odmítá, se do nového sněmu vůbec nedostala. Například někteří poslanci strany Levice ale hrozí, že by schválení balíčku končícími poslanci napadli u ústavního soudu.

Vláda do Velikonoc

Merz chce vládu se sociálními demokraty složit nejpozději do Velikonoc, které jsou letos v druhé polovině dubna. Spěchá především kvůli napjaté geopolitické situaci, kdy na Evropu tlačí agresivní Rusko z východu a na západě se od ní odvrací tradiční spojenec - USA.

CDU/CSU a SPD zatím vedou jen sondážní rozhovory, pokračovat by měly ve čtvrtek a v pátek, kdy budou na stole další těžká témata jako rozpočet, migrace či vnitřní bezpečnost. Cílem je podle Merze uzavřít sondážní rozhovory co nejdříve a začít pracovat na koaliční smlouvě.

Dohoda na obranných výdajích je důležitým signálem i pro čtvrteční mimořádný summit Evropské unie o Ukrajině, na který pojede dosluhující kancléř Scholz. Ten má ve středu na programu setkání s Merzem a dalšími vyjednavači o budoucí vládě, aby před summitem zkoordinovali své pozice.

EkonomikaEkonomika

Jak zachránit německé hospodářství? Spasit by ho mohly masivní investice do obrany