Berlín hodlá do konce roku 2026 schválit obranné zakázky za 83 miliard eur (dva biliony korun) – od tanků přes fregaty až po satelitní systémy
Shutterstock.com
Zbrojní investice
Německo bezprecedentně posiluje obranu za biliony ročně. Silová mapa Evropy se definitivně mění
Berlín plánuje během příštích let protlačit obranné zakázky za 83 miliard eur a v dlouhodobém horizontu počítá s investicemi přes 377 miliard. Zatímco většina peněz zůstane v německém nebo evropském obranném průmyslu, Francie varuje před ztrátou svého vlivu a Polsko vítá posílení společné obrany proti Rusku.
editor
Německo zahájilo bezprecedentní modernizaci armády, která zásadně mění evropskou mocenskou mapu. Do roku 2029 má Berlín vydávat na obranu 153 miliard eur (3,7 bilionu korun) ročně, což odpovídá 3,5 procenta HDP – nejvyšší úrovni v moderní historii země.
Pro srovnání: Francie plánuje do roku 2030 výdaje kolem 80 miliard eur (1,9 bilionu korun), zatímco Polsko letos investuje 186 miliard zlotých, tedy zhruba 1,1 bilionu korun, což je 4,7 procenta HDP a nejvíce v rámci NATO. V rozsáhlé analýze o tom informuje web Politico.
Změna není jen vojenská, ale především ekonomická. Zatímco Paříž zápasí s dluhem přes 110 procent HDP a deficitem nad pět procent, Berlín má díky nižší zadluženosti podstatně širší prostor k rozpočtovým manévrům. Polsko zase bojuje s přetíženým rozpočtem kvůli rychlému navyšování výdajů na obranu.
Německé investice navíc míří primárně do domácího průmyslu. Podle interních dokumentů hodlá vláda do konce roku 2026 schválit obranné zakázky za 83 miliard eur (dva biliony korun) – od tanků přes fregaty až po satelitní systémy.
Další fázi představuje „wishlist“ Bundeswehru za 377 miliard eur (9,1 bilionu korun), zahrnující více než 320 nových programů. Výraznou změnou je také to, že méně než 10 procent plánovaných zakázek připadne americkým firmám, zatímco většina peněz zůstane v EU, zejména v německých firmách.
To vyvolává napětí s Francií, která si dlouhodobě nárokuje roli vojenského leadera EU. Paříž se obává nejen německé dominace v objemu investic, ale i dopadu na projekty jako evropský stíhací systém FCAS za 100 miliard eur (2,4 bilionu korun), který už teď trpí spory o podíl práce.
Berlín podle francouzských představitelů příliš tlačí na vlastní průmysl a zvažuje i alternativní partnerství mimo Francii, například se Švédskem nebo Británií, připomíná Politico.
Berlín pod dohledem
Francouzští činitelé proto varují, že pokud bude Německo investovat v tomto tempu primárně doma, Paříž ztratí postavení hlavního architekta evropské obrany.
„Nemusí obsazovat Alsasko silou. Může ho prostě koupit,“ říká jeden z francouzských představitelů s nadsázkou, avšak s jasným ekonomickým podtextem.
Oproti tomu Polsko vidí německé zbrojení jako nutné přizpůsobení realitě. Varšava dlouhodobě vyzývá evropské státy ke zvýšení obranných rozpočtů a uznává, že bez Berlína nelze zbudovat účinnou obranu proti Rusku.
Přesto trvá na tom, že německé záměry musejí být průběžně prověřovány – nejen kvůli historické zkušenosti, ale i obavám z německých ekonomických vazeb na Rusko, zejména v kontextu budoucích politických změn v Berlíně.
Německý zbrojní boom tak posouvá evropské těžiště směrem na východ: Berlín se stává vojensko-průmyslovým jádrem, Polsko konvenční silou NATO na východní hranici a Francie se snaží udržet geopolitický vliv skrze jaderný arzenál a letectvo.
Pro EU zůstává otázkou, zda se tento trend podaří sladit se společnými obrannými strukturami, nebo zda prohloubí roztříštěnost evropské obranné politiky.
