Nejbohatší člověk světa s majetkem 285 miliard dolarů otevřeně ve volební kampani podporoval Donalda Trumpa. Po jeho drtivém vítězství může slavit nejen on, ale i jeho byznysové impérium.
Nejbohatší člověk světa s majetkem 285 miliard dolarů otevřeně ve volební kampani podporoval Donalda Trumpa. Po jeho drtivém vítězství může slavit nejen on, ale i jeho byznysové impérium.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.
Syndrom tzv. „popcornového mozku“ ohrožuje zejména děti, dospívající a mladé dospělé. Tento pojem označuje řadu specifických reakcí naší centrální nervové soustavy na algoritmy sociálních sítí. Dobrou zprávou pro naše duševní zdraví je, že těmto reakcím lze předcházet.
Syndrom tzv. „popcornového mozku“ ohrožuje zejména děti, dospívající a mladé dospělé. Tento pojem označuje řadu specifických reakcí naší centrální nervové soustavy na algoritmy sociálních sítí. Dobrou zprávou pro naše duševní zdraví je, že těmto reakcím lze předcházet.
Ukrajině se nelíbí, že Francie posílá zbraně do Arménie, která s Kremlem udržuje velmi přátelské vztahy. Ukrajinská média upozornila na to, že si Jerevan objednal padesátku obrněných vozidel. Kyjev se obává, že část vojenských dodávek skončí v Rusku, které je použije ve válce.
Zbraně, jež mají sloužit Arménii v konfliktu s Ázerbájdžánem, mohou nakonec skončit na ukrajinské frontě. Alespoň tak to vidí ukrajinská vojenská rozvědka. Paříž totiž Jerevanu slíbila dodávky zbraní, jako jsou obrněné vozy nebo protiletadlový raketový systém Mistral.
Přitom jde o zbraňové systémy země NATO, jež by mohly skončit v ruských rukou. Paříž udržuje s Arménií dobré vztahy i díky početné arménské diaspoře, jež žije ve Francii.
Ukrajinská vojenská rozvědka se obává, že stejný typ zbraní, který Francie dodává na Ukrajinu, skončí také u ruských okupantů, což by pro ukrajinské obránce mohlo znamenat komplikace.
Vojenská spolupráce mezi Paříží a Jerevanem nabrala na intenzitě poté, co arménský ministr obrany Suren Papikyan loni v září navštívil Francii.
Americký časopis Global Security Review upozornil na „proarménskou rétoriku prezidenta Macrona“, jež povede k dohodě o protiletecké obraně a dodávkách systémů Mistral. Ty by měly dobře sloužit proti dronům, které dostává z Turecka Ázerbájdžán.
Že se Paříž snaží zvýšit vojenský vliv na Arménii, dokládá i to, že byla na francouzském velvyslanectví v Jerevanu zřízena vojenská mise s vojenským atašé.
Na druhou stranu stoupá kritika toho, že se Arménie, ale i další postsovětské země stávají stále častěji důležitými logistickými centry pro dodávky zboží, včetně vojenského materiálu, do Ruska. V posledních dnech se i Evropská komise snaží dohodnout s členskými zeměmi EU na dalším balíčku protiruských sankcí, který by Kremlu ztížil obcházení sankcí přes třetí země.
Také americký list The Washington Post napsal, že je třeba, aby Spojené státy s Evropskou unií lépe koordinovaly sankční politiku, aby Kreml nemohl i nadále financovat a vést válku, která trvá již více než patnáct měsíců.
