Utáhnout šrouby a řídit celý svět. Čína si odhlasovala, jak nastartuje vlastní ekonomiku

Čínské politické špičky vyzvaly na klíčovém partajním zasedání věnovaném churavějící ekonomice k přísnější kontrole nad veškerým životem v zemi

Čínské politické špičky vyzvaly na klíčovém partajním zasedání věnovaném churavějící ekonomice k přísnější kontrole nad veškerým životem v zemi

Celý článek
0

Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Kritika agrární politiky: dotace z Bruselu klima nechrání

Dotace pro evropské zemědělce, jež mají podporovat klimaticky šetrná opatření, nefungují. Emise se v tomto sektoru nesnižují, konstatovali auditoři z Lucemburku.

Kritika agrární politiky: dotace z Bruselu klima nechrání
ilustrační foto | Shutterstock.com

Stovka miliard eur (2,5 bilionu korun), která měla zlepšit šetrné metody v zemědělství, prakticky vyletěla komínem. To je zdrcující závěr Evropského účetního dvora, který dohlíží na to, zda se peníze poplatníků členských států Unie utrácejí smysluplně. Tolik kritizovaná společná zemědělská politika (CAP) dostává další ránu a ukazuje, jak je neúčelná. Přitom tato položka tvoří největší výdajovou část společného evropského rozpočtu. V příštích sedmi letech to má být dalších 387 miliard eur (9,9 bilionu korun). 

Na ochranu klimatu v zemědělském sektoru šlo zmíněných sto miliard eur v posledních sedmi letech. Měly se tím snížit emise skleníkových plynů, ale nedošlo k tomu. Německý deník Die Welt připomenul, že velkorysá podpora zemědělství je už delší dobu anachronismem. Zemědělství představuje v Unii jen 1,5 procenta hospodářského výkonu celé ekonomiky.

„Celkově jsme dospěli k závěru, že výdaje na CAP ve výši sto miliard eur, které měly sloužit k ochraně klimatu, měly malý dopad na to, jak farmáři pracovali. Neprovedli žádné významné změny,“ zdůraznil auditor Viorel Stefan. Emise v zemědělství zůstávají na stejné úrovni jako v roce 2010. 

Emise metanu a dusíku neklesají

I přes obrovské finanční toky se zemědělským koncernům nepodařilo emise metanu a dusíku snižovat (v přehledech o emisích skleníkových plynů se právě metan i oxid dusný přepočítávají na ekvivalent oxidu uhličitého se stejným oteplujícím efektem). 

Dotace nenabízejí žádné efektivní pobídky na změnu chovů hospodářských zvířat. Emise způsobené trávením – zejména klimaticky škodlivého metanu – mezi lety 2010 a 2018 neklesaly. Auditoři k takovému závěru dospěli po analýze dat jednotlivých členských zemí o spotřebě krmiv. Dotace totiž netlačí velkofarmáře (největší vliv na rozdělování dotací má samozřejmě agrární lobby zastupující velkochovy), aby omezovali počet hospodářských zvířat.

Přitom jejich počet je rozhodujícím faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů. Miliardy eur naopak podporují prodej živočišných produktů formou marketingu i přímých dotací, upozornili účetní z Lucemburku. Chovatelé skotu dostávají z „bruselského měšce“ nadprůměrně prostředků. Dotace u chovatelů skotu tvoří v průměru více než polovinu jejich příjmů. „Tento stupeň závislosti (na dotacích) je mnohem vyšší než na farmách, které provozují rostlinnou výrobu,“ uvedla zpráva. 

Stále více hnojiv

Nicméně ani obdělávání orné půdy nezaznamenalo pokles emisí plynů, které oteplují atmosféru. Zde se emise dokonce zvyšují. Je to způsobeno stále větším používáním umělých hnojiv. Hnojení je odpovědné za třetinu emisí v zemědělství. Kontroloři připomenuli, že stále větší množství umělých hnojiv používají hlavně chudší státy ve střední a východní Evropě, jako je Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Účinné metody pro snižování používání hnojiv Brusel finančně nepodporuje, i když se na papíře hovoří o podpoře ekologického zemědělství. 

Společná zemědělská politika vznikla v roce 1962 hlavně kvůli tomu, aby zemědělci v Evropě produkovali dostatek laciných potravin. I proto jsou největšími příjemci velké zemědělské firmy. Navíc většina dotací směřuje právě do živočišné výroby. O nutnosti reformovat přerozdělování peněz se hovoří celé dekády.

Pro další rozpočtové období v letech 2021 až 2027 měly být dotace pro největší agrokoncerny zastropovány. I když s reformou souhlasili evropští poslanci, nakonec úpravy nebudou tak přísné. Z povinnosti maximální výše dotací na jednu farmu (sto tisíc eur ročně) vycouvala Evropská komise i Rada EU, jež zastupuje jednotlivé členské státy. To bude dobrovolné podle přístupu jednotlivých členských zemí. Na „ekologické” zemědělství má jít čtvrtina prostředků. Změna pravidel platí od roku 2023