Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Klimatický dopad kůrovcové kalamity: z lesů uniká uhlík

Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení začaly české lesy oxid uhličitý kromě jeho ukládání také uvolňovat.

Klimatický dopad kůrovcové kalamity: z lesů uniká uhlík
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

O lesích se díky jejich schopnostem vázat ve velkém atmosférický uhlík hovoří jako o zelených plicích planety. České porosty ovšem tuto roli už tak dobře neplní, jak upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení se staly producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly.

Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji než dříve. Jenže tuto schopnost přebíjí právě rozpad porostů a intenzivní těžba dřeva. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování.

 

„Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,“ upozornil Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity. „Rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ dodal.

Odborníci teď budou zkoumat, jaké změny se odehrály v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění nebo kombinací obojího,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Výsledkem zkoumání bude návrh, jak postupovat, aby se na vykácených plochách podpořilo udržování uhlíku a posílily se další funkce lesní půdy. Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Vedle expertů Mendelovy univerzity v Brně se na něm podílejí odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a z České zemědělské univerzity v Praze.