Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Evropští a američtí zbrojaři nabírají nejvíce lidí od konce studené války

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Celý článek
0

Banka jenom v mobilu? To je budoucnost, ostatní nám závidí, říká Wallenfelsová z Partners

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Celý článek
0

Proč je pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren skončí ještě před rokem 2030

Vláda uvádí jako nejzazší konec uhelných elektráren rok 2033. Ve skutečnosti to může být mnohem dříve. Rozhodne totiž prostá ekonomika.

Proč je pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren skončí ještě před rokem 2030
Elektrárna Počerady | foto David Tramba, týdeník Hrot

V diskusích o konci uhelných elektráren v Česku se objevují různé roky. Vládní prohlášení uvádí rok 2033, někdejší uhelná komise kdysi doporučila rok 2038 a zastánci uhlí věří v jejich provoz ještě dlouho poté. Politické rozhodnutí přitom určí jen nejzazší možný termín, kdy může být uhelná elektrárna v provozu.

Reálná tržní situace však může stanovit mnohem dřívější stopku. Je dokonce velmi pravděpodobné, že mnoho českých uhelných elektráren začne mizet z trhu už dávno před rokem 2030. Důvodem bude ekonomika.

Drahé povolenky

Je to jednoduchá matematika. Aby starší hnědouhelná elektrárna vyrobila jednu megawatthodinu elektřiny, potřebuje k tomu přibližně jednu povolenku CO2. Povolenka na rok 2026 je přitom skoro stejně drahá jako elektřina. Tu elektrárna prodá zhruba za 106 eur a povolenku musí koupit za 98 eur. Elektrárně tak zbude jen pár eur na to, aby zaplatila uhlí, zaměstnance a nezbytnou údržbu. A to nestačí. Potřebné částky se v základním provozu pohybují na úrovni několika desítek eur za megawatthodinu.

Navíc pokud bychom elektrárnu využívali méně (například kvůli drahé povolence), tyto náklady na megawatthodinu dál porostou. Jsou totiž převážně fixní: zaměstnance a údržbu je potřeba platit vždy.

S drahou povolenkou a zlevňujícím plynem se tedy uhelné elektrárny mohou dostat na konec nákladové křivky – výroba z nich bude příliš nákladná, a budou tak zapínány jen málo. Jejich roli bude muset převzít jiný zdroj.

V Česku se nesmírně podceňuje vliv rostoucí výroby z obnovitelných zdrojů u našich sousedů. Německé obnovitelné zdroje významně stlačují velkoobchodní ceny v celém regionu a tento efekt bude stále zásadnější. Nakonec tento dvojí tlak – z jedné strany drahá povolenka a z druhé nízká cena elektřiny z obnovitelných zdrojů – uhelnou energetiku zválcuje. Energetika se opravdu zásadně mění a karty se rozdávají znovu. Staré zkušenosti tak ztrácejí svou platnost.

V obnovitelných zdrojích Česko významně zaostává, a pokud chceme mít v budoucnu levnou elektřinu, musíme v obnovitelných zdrojích přidat a jejich rozvoj urychlit. Ne je blokovat, jak se stále v mnoha případech u nás děje. Pořád častěji tak zřejmě uvidíme, že je v Německu elektřina v některých chvílích o desítky eur levnější než v Česku. Fotovoltaika se u nás začala v poslední době opět více stavět, nicméně pro bezpečnost dodávky by bylo zapotřebí přidat také větrné elektrárny. Ty totiž vyrábějí hlavně v zimním půlroce, kdy je vyšší spotřeba elektřiny a solární elektrárny vyrábějí málo.

Řešení? Kombinace

Vraťme se ještě k tradičním zdrojům. Pro zajištění dostatečného výkonu bude Česko potřebovat u Evropské komise notifikovat takzvané kapacitní mechanismy. To znamená schválit podporu pro elektrárny, které budou schopny pokrýt maximální okamžitou spotřebu za všech okolností. To bude úloha zejména (paro)ply­nových elektráren. Role uhlí bude v kapacitních mechanismech naopak malá. Kapacitní mechanismy jsou pro uhlí dost přísné a u řady způsobů umožní provoz jen na cca 300 hodin ročně. To je velmi málo, když máte vedle elektrárny ještě platit hnědouhelný důl.

Čeká nás spousta práce. Alfou a omegou nejsou v tomto případě peníze, ale jednodušší povolovací procesy, abychom byli schopni elektrárny rychle stavět. Potřebujeme je výrazně legislativně zjednodušit, jinak nám v budoucnu budou opět hrozit vysoké ceny elektřiny. Dlouhodobým řešením je kombinace fotovoltaiky, větru, jádra, flexibilních plynových zdrojů a akumulace. 

Autor je hlavním ekonomem ČEZ