Praze chybí 85 tisíc bytů. Ceny ale nejsou přepálené, dál porostou, říkají developeři

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Celý článek
0

TikTok v USA asi fakt zakážou. Skončil nám život, šílí influenceři

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Celý článek
0

Co chybí umělé inteligenci k převzetí vlády nad světem? Dostatek elektřiny

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Celý článek
0

Dobře naplánovaný blackout. Česku hrozí nedostatek elektřiny už v roce 2030

Tlak na co nejrychlejší odstavování uhelných elektráren znamená pro českou energetiku nejen riziko nedostatku elektřiny, ale také paradoxního zvýšení emisí

Dobře naplánovaný blackout. Česku hrozí nedostatek elektřiny už v roce 2030
ilustrační foto | Shutterstock.com

ČEPS, státní akciovka spravující energetickou síť v Česku, vydal aktuální verzi pravidelné studie, v níž hodnotí přiměřenost energetických zdrojů budoucí spotřebě. A tentokrát už dost naléhavě upozornil, že nedostatek elektřiny v Česku reálně hrozí už v roce 2030, pokud bude odstavování uhelných elektráren pokračovat tak, jak s ním jejich majitelé aktuálně počítají, a nebudou k dispozici nové zdroje s řiditelným výkonem.

Není to v zásadě nic nového. Že už velmi brzy, možná už po roce 2025, bude naše energetická bilance bez dovozů deficitní, víme dlouho. A tušíme, že dovézt odněkud energii bude značně obtížné.

Nyní ČEPS upozorňuje, že kolem roku 2030 budou mít přebytky elektřiny podle prognóz jen Francie, Německo a některé skandinávské země, takže někde něco nakoupit bude asi dost obtížné a určitě velmi drahé.

Navíc stabilní zdroje bude mít z této skupiny jen jaderná Francie. Norové jsou závislí na dostatku srážek a naplnění svých vodních elektráren a Němci budou přebytky generovat z obnovitelných zdrojů, takže podle počasí, což je z hlediska vykrývání našeho nedostatku elektřiny dost problematické.

Čtyři cesty

Je zcela zjevné, že naše energetická bezpečnost zásadně závisí na tempu odstavování uhelných elektráren, a ve studii autoři rozebírají čtyři možné scénáře. První je dekarbonizační, kdy uhlí končí v roce 2030, jak má třeba momentálně naplánováno ČEZ. Druhý je progresivní, na který cílí i současná vláda. Oba tyto scénáře znamenají obří nedostatek elektřiny.

Další dva (konzervativní, počítající s ukončením těžby podle energetické koncepce v roce 2038, a respondentní, loučící se s uhlím po roce 2040) jsou výrazně příznivější, ale jen za podmínky, že bude dokončen jaderný blok v Dukovanech.

Jenže provozovat ekonomicky uhelné elektrárny při ceně emisních povolenek nad sto eur prakticky nejde a pak je východiskem buď nějaká dotace na udržování provozní rezervy, nebo stavba nových plynových zdrojů. Ale ani ty se neobejdou bez státní podpory vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů, jejichž výpadky budou muset vykrývat. Jen občasný provoz se totiž také ekonomicky nevyplatí.

České sci-fi

Hlavně se ale nové elektrárny musejí začít stavět včas. Vyřídit stavební povolení, sehnat dodavatele, když Němci budou stavět ke svým větrníkům nejméně dvacet elektráren, a postavit to dohromady za sedm let se v českých podmínkách jeví jako sci-fi. Navíc když politici nutnost zavést nějaké kapacitní platby či dotace pro klasické zdroje stále nějak nejsou schopni pochopit, takže se do toho byznysu určitě nikdo hrnout nebude.

Jenže kromě toho studie ČEPS odhaluje jeden bizarní faktor celé události. Emise CO2, kvůli kterým se toto extrémně nákladné energetické cvičení za nějakých pět bilionů korun koná, klesnou nejvíce na roční průměr necelých čtyř milionů tun ve scénáři, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Ukončení spalování uhlí po roce 2040 vychází na 5,4 milionu tun a nejradikálnější, dekarbonizační scénář se zavřením dolů v roce 2030 na šest milionů tun.

Ono při té rychlé „dekarbonizaci“ dojde k masivnímu nárůstu spotřeby elektřiny pro vytápění a dodatečný proud se bude muset vyrobit z fosilního plynu. To jsou ale paradoxy, pane Vaněk.