Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy řeší, co s ukrajinskými dětmi, jejichž rodiče, často jen matky, v Česku hledají bezpečí před ruskými hordami útočícími na ukrajinské civilisty. O nedostatečné kapacitě vzdělávacích institucí se přitom ví dlouhodobě. Mateřské a základní školy ale nejsou připraveny ani na silné ročníky Čechů, natož na neplánované migranty z Východu.

„Třídy mateřských škol jsou většinou zcela plné, protože jejich financování je nastaveno tak, že každé chybějící dítě je znát především v rozpočtu na provozní zaměstnance,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Školky si tak dosud nemohly dovolit nechávat neobsazené kapacity pro případ potřeby, protože by to hned pocítily ve snížení financí od státu. Správní hospodáři, kterými ředitelé škol musejí být, tak v jimi řízených organizacích většinou nenechali jediné volné místo. Situace je ale odlišná podle jednotlivých regionů.

Ve školách je místa více

Takřka zcela jsou naplněny kapacity školek ve velkých městech, jako je Praha, Brno a Ostrava. Kritický je ještě prstenec obcí kolem hlavního města. Trochu lépe jsou na tom předškolní zařízení v menších městech a na vesnicích. Legislativa stanovuje, že v jedné třídě mateřinky může být 24 dětí. V případě potřeby může ředitel školky obdržet výjimku a přijmout ještě další čtyři děti. Takřka všechny školky v problematických lokalitách však již této možnosti využívají. Udělení „generální“ výjimky by tedy nic nevyřešilo.

Na základních a středních školách je situace lepší. „Z hlediska celorepublikového průměru je volných míst pro děti z Ukrajiny na základních i středních školách relativně dost, ovšem neplatí to pro všechny kraje nebo některé konkrétní školy,“ říká Markéta Emmer Illová, učitelka z Pedagogické komory.

Třídy obecních základních škol podle údajů ministerstva navštěvuje průměrně 20 žáků, krajské střední školy mají v průměru 23 žáků na třídu. Maximum dle zákona činí 30 žáků ve třídě. Na výjimku až 34 žáků. I zde platí, že školy zejména ve velkých městech jedou na hraně svých možností. Některé mohou otevřít třídy navíc, většinou je ale limitují prostorové možnosti a nedostatek personálu. I kdyby tedy ředitelé měli zájem pro ukrajinské děti navýšit kapacity vedené instituce, objektivní důvody jim to neumožňují.

Zatím se nepředvedl

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) přislíbil, že se problému bude intenzivně věnovat. Dosud však s žádným převratným řešením nepřišel. V minulém týdnu jeho resort zveřejnil informaci, že začíná pracovat na analýze kapacit předškolního a školního vzdělávání. Úředníci ani politici tak podle všeho zatím nemají konkrétní data, se kterými by mohli pracovat.

Jako první vlaštovku Gazdík do Poslanecké sněmovny zaslal speciální zákon, který počítá mimo jiné s dodatečným termínem zápisů do mateřských škol, ale také s prodloužením možnosti podání přihlášek uprchlíků na maturitní i nematuritní středoškolské obory. Cílem je, aby se mohly do škol přihlásit i děti, které teprve v těchto dnech přijíždějí do Česka, a běžné termíny by tak již nestíhaly.

Dále školy od mateřských po střední taktéž nemusejí vzdělávat podle českých vzdělávacích plánů, ale mohou je nahradit ukrajinskými, pokud je třída složena výhradně z ukrajinských dětí. Učitel nově nemusí umět česky – ukrajinské děti mohou vzdělávat ukrajinští učitelé.

Tyto změny mají umožnit fungování takzvaným ukrajinským jednotřídkám, které ministr školství podporuje a které připravil Nadační fond Děti Ukrajiny společně s ukrajinským velvyslanectvím a českým ministerstvem školství. Jde o speciální třídy v českých základních školách, kde jsou vzdělávány výhradně ukrajinské děti ukrajinskými učiteli. V takovém vzdělávání se po dětech nevyžaduje výuka českého jazyka, což však sklízí mezi odborníky kritiku (více viz rozhovor na str. 20).

A co peníze?

Podle spolku Pedagogická komora navíc dosud ředitelé škol nedostali z ministerstva školství informace, jak budou financovány zvýšené náklady, které s příchodem dětí z Ukrajiny nastanou.

„Státní rozpočet na rok 2022 byl schválen až 10. března, přesto vůbec nepočítá s penězi navíc pro školy, kam nastoupí ukrajinští žáci,“ upozorňuje prezident spolku Radek Sárközi a dodává, že „oproti loňskému roku obsahuje dokonce snížení financí na ostatní neinvestiční výdaje ve výši skoro jedné miliardy korun, takže školy budou mít méně peněz na pomůcky a učebnice pro žáky“.

O něco lépe jsou na tom dětské skupiny, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dopředu avizoval, že jeho resort kolabujícímu školství maximálně pomůže, a to právě prostřednictvím dětských skupin. Ty spíše než vzdělávací plní zejména pečovatelskou roli. Mohou je navštěvovat děti od dvanácti měsíců do zahájení povinné školní docházky. Stát také na jejich zřízení neklade tak velké nároky jako na založení mateřské školy. Vychovatelé v dětské skupině nemusejí mít vzdělání jako učitelé v mateřské škole, mírnější jsou i hygienické a prostorové požadavky. Jurečka již předložil zákon, který dětským skupinám garantuje finance na každé přijaté dítě z Ukrajiny. Oproti tomu zákon připravený ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy způsob financování míst pro ukrajinské žáky neobsahuje.

„Pokud by nadále vznikaly především samostatné třídy pro ukrajinské děti, kde by se do konce školního roku učily prioritně češtinu a ostatní výuku by měly v ukrajinštině, bude muset vláda zaplatit ukrajinské učitelky a učitele češtiny,“ má jasno Radek Sárközi.

Učebnice zdarma

Ministr školství Petr Gazdík prozatím tedy alespoň požádal ukrajinské uprchlíky, aby při hledání školy pro své děti vynechali Prahu a velká města a snažili se rozprostřít po celém území Česka. „Doporučujeme ženám, pakliže chtějí mít děti ve škole a školce, aby vynechaly Prahu a okolí z úvah, že tady budou bydlet,“ říká ministr.

Pro úplnost dodejme, že i přes složitou situaci i nadále v omezené míře funguje taktéž ukrajinské ministerstvo školství. To přes své webové stránky organizuje distanční výuku pro žáky. Na svém webu zveřejnilo řadu učebnic v ukrajinštině i dalších elektronických materiálů, například pracovních sešitů. Snaží se ale i další. Například ukrajinské Nakladatelství Ranok ve spolupráci s českým Nakladatelstvím Fraus zpřístupnilo zdarma učebnice pro ukrajinské děti na prvním stupni základní školy. „V tuto chvíli jde o učebnice ukrajinštiny, matematiky a prvouky. Postupně se budeme společně s Nakladatelstvím Ranok snažit doplňovat nabídku tak, abychom pokryli většinu 1. stupně a průřezově i 2. stupeň,“ informuje Adam Jelínek z Nakladatelství Fraus. Knihy jsou pro děti, rodiče i učitele zdarma.