Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
V současnosti žije v Banátu něco přes dva tisíce českých obyvatel
Historie osidlování Banátu českými rodinami spadá až do počátku 19. století, kdy byla nejjižnější hornatá část této oblasti mezi Dunajem a Nerou ještě liduprázdnou divočinou. V níže položených místech a údolích obou řek bylo roztroušeno několik srbských a rumunských vesnic. V tomto regionu působil boháč jménem Magyarly, který obchodoval se dřevem. Od vlády získal ohromné lesní pozemky za minimální cenu, vykácené dřevo draze prodával a uvolněnou půdu odevzdával nazpátek vládě.
Jenže Magyarly potřeboval další pracovní sílu, a tak poslal do Čech několik dobře placených agentů, aby do Banátu pod příslibem slušných výdělků, dřeva na stavbu domů nebo vlastních polí nalákali nové lidi. V roce 1823 se z Plzeňska a Klatovska vydali na dlouhou cestu první Češi. Byli to většinou chudí dělníci z hor, dřevaři, truhláři, tesaři nebo kováři. Na povozech, ale i pěšky se do daleké země vypravily obvykle celé rodiny včetně dětí a starců. Cesta trvala více než dva měsíce a někteří ji nepřežili.
První dvě skupiny přistěhovalců tvořilo 52 rodin. Příchozí se usadili v dlouhém údolí podél malého potůčku. A brzy se přesvědčili o tom, jak moc se lišily sliby od reality. Než například mohli začít hospodařit na svých polích, museli nejprve vykácet les, dřevo odvézt majiteli, vyvrátit pařezy a až potom obdělávat půdu. Další skupina přistěhovalců této první vlny dorazila v roce 1825. Usadila se nedaleko prvních dvou skupin.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
