Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Jak Češi přišli do Banátu: první přistěhovalci se nechali napálit

V současnosti žije v Banátu něco přes dva tisíce českých obyvatel

Jak Češi přišli do Banátu: první přistěhovalci se nechali napálit
ilustrační foto | Profimedia.cz

Historie osidlování Banátu českými rodinami spadá až do počátku 19. století, kdy byla nejjižnější hornatá část této oblasti mezi Dunajem a Nerou ještě liduprázdnou divočinou. V níže položených místech a údolích obou řek bylo roztroušeno několik srbských a rumunských vesnic. V tomto regionu působil boháč jménem Magyarly, který obchodoval se dřevem. Od vlády získal ohromné lesní pozemky za minimální cenu, vykácené dřevo draze prodával a uvolněnou půdu odevzdával nazpátek vládě.

Jenže Magyarly potřeboval další pracovní sílu, a tak poslal do Čech několik dobře placených agentů, aby do Banátu pod příslibem slušných výdělků, dřeva na stavbu domů nebo vlastních polí nalákali nové lidi. V roce 1823 se z Plzeňska a Klatovska vydali na dlouhou cestu první Češi. Byli to většinou chudí dělníci z hor, dřevaři, truhláři, tesaři nebo kováři. Na povozech, ale i pěšky se do daleké země vypravily obvykle celé rodiny včetně dětí a starců. Cesta trvala více než dva měsíce a někteří ji nepřežili.

První dvě skupiny přistěhovalců tvořilo 52 rodin. Příchozí se usadili v dlouhém údolí podél malého potůčku. A brzy se přesvědčili o tom, jak moc se lišily sliby od reality. Než například mohli začít hospodařit na svých polích, museli nejprve vykácet les, dřevo odvézt majiteli, vyvrátit pařezy a až potom obdělávat půdu. Další skupina přistěhovalců této první vlny dorazila v roce 1825. Usadila se nedaleko prvních dvou skupin.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit