Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

Inflační iluze: co lidé ušetří na ener­giích, utratí za jídlo, boty nebo výlety

Statistiky o maloobchodních tržbách ukazují, že lidé se nebojí nakupovat ani v době výrazného zdražování všeho.

Inflační iluze: co lidé ušetří na ener­giích, utratí za jídlo, boty nebo výlety
ilustrační foto | Shutterstock.com

Z osmnácti na patnáct procent je pěkný sešup, a když jde o inflaci, pochopitelně všichni jásají. Nikdo z analytiků ani v ČNB to nečekal, nicméně čekat to mohli, protože jak potvr­zuje Český statistický úřad, jde o důsledek dávno oznámeného úsporného tarifu a jím způsobeného snížení cen elektřiny pro domácnosti.

A to se pak má jako s jinými státními opatřeními. Zpočátku fajn, ale pak dojdou prachy… Viktor Orbán by mohl vyprávět, jak to bylo v první polovině roku báječné. Jenže teď má Maďarsko s 21 procenty nejvyšší inflaci v Evropě (mimo Pobaltí) a málokdo na to vzpomíná s láskou.

Státní zásah navíc nejen nesnižuje, ale naopak zvyšuje inflační tlaky v dalších cenových okruzích. Co lidé ušetří na ener­giích, utratí za jídlo, boty nebo výlety. Pokud jim tedy měnová politika neříká, aby si dali pořádný pozor, jelikož bude zle a mohou přijít o práci, protože se to přihodilo už pár dalším.

A to u nás rozhodně neříká. Naopak zase oživujeme kurzarbeit jako spolehlivý inflační akcelerátor.

Ceny potravin se nijak překvapivě z měsíce na měsíc zvedly o tři procenta. Tam roste všechno, ale zdražení cukru o 54 procent a vajec o 27 procent je vskutku šokující. Že se lidé nebojí nakupovat, potvrzuje statistika o maloobchodních tržbách ze začátku listopadu. Ty byly v září oproti srpnu reálně o 0,8 procenta vyšší. Lidé nešetřili ani po dovolených.

Inflace nyní bude dál klesat už jen proto, že meziroční srovnávací základna bude podstatně vyšší, než byla doposud. A také zafungují státní zásahy v podobě cenových stropů.

Jenže to nic nemění na tom, že situace je nadále velmi nebezpečná a pokles tempa růstu alespoň někam pod pět procent není v dohledné době reálný.

Představa naší centrální banky, že se při současném nastavení měnové politiky inflace za rok a půl vrátí na inflační cíl, se tak jeví spíše jako zbožné přání než reálná prognóza.