Inflace má tu nepříjemnou vlastnost, že pokud se představa o budoucím růstu cen a jeho tolerování centrální bankou, která má hlídání cenové stability v popisu práce, pevně zahnízdí, je zlomení očekávání spojené s velkými náklady pro ekonomiku i společnost. Abychom nedramatizovali – ČNB sama počítá s tím, že bude vlastní infl ační cíl přestřelovat ještě nejméně rok a s úrokovými sazbami hodlá hýbat s citem, aby nepodrazila hospodářské oživení. Pro to je možné mít velkou dávku pochopení, ovšem ČNB zjevně předpokládá, že ekonomika získala v covidu-19 a v uzávěrách natolik tvrdý zásah, že letos poroste jenom o 1,2 procenta.

Vědí víc?

Kdo by se v tom chtěl šťourat, tak si všimne, že prognóza ČNB, zveřejněná 6. května, zjevně hodnocení situace nekorigovala, když posledního dubna Český statistický úřad zveřejnil předběžný odhad poklesu HDP za první čtvrtletí meziročně „jen“ o minus 2,1 procenta. Ten je podstatně mírnější než minus 3,5 procenta, uváděný jako centrální odhad pro stejné období v prognóze ČNB. Buď Na Příkopech v ČNB vědí něco, co zůstalo utajeno statistickému úřadu, nebo se normálně „sekli“.

Optimističtěji, v intervalu plus 3,3 až 3,4 procenta, vidí letošní růst českého HDP i Evropská komise a ekonomové českých bank se svými prognózami uveřejněnými v půli minulého týdne.

Důvody? Prudce se zlepšila nálada domácností i podnikové sféry, epidemická čísla jsou nejpříznivější za půl roku, nakonec se rozběhla vakcinace a začalo se otevírat – nejen spontánně, ale i úředně. Lidé se návratu k téměř normálnímu životu, kdy nebudou skoro ve všem v zájmu potírání epidemie omezováni, nemohli dočkat. Návaly v obchodech jsou téměř legrační, ale pokud zájem o nákupy, odkládané v podstatě celý poslední rok, vydrží, mohou čísla nakonec předstihnout i současné relativně optimistické vyhlídky.

Rozhodnutí neodkládat

Nezaměstnanost je i díky vládním subvencím pracovních míst nízká, čisté příjmy letos stouply díky snížení příjmové daně a na vkladech mají domácnosti téměř o čtyři sta miliard korun více než před vypuknutím pandemie. Poptávka včetně exportní by tady byla, problémy jsou spíše na nabídkové straně. Firmy si stále stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha profesích, potíže s plněním zakázek komplikuje i to, že váznou dodávky mnoha komponentů a materiálů (nejen polovodičů) ze zámoří.

A hlavně, zahrňte do tohoto obrazu také čísla o dubnové inflaci od ČSÚ – meziročně poskočila o 3,1 procenta, a je tak o více než o procentní bod výše než infl ační cíl a o dvě desetiny výše, než v již zmíněné prognóze předpokládala centrální banka. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v eurozóně jako celku je 1,6 procenta, na Slovensku 1,7 procenta a v Německu 2,1 procenta, pořád o jeden procentní bod méně než u nás.

Přestřelování infl ačního cíle je samo o sobě nepříjemné, ale jestli má naše hospodářství našlápnuto na podstatně rychlejší oživení, než se před pár měsíci – uprostřed deprimujících epidemických čísel – zdálo, pak není důvod rozhodnutí o zvýšení základních sazeb odkládat.

Přihodit při první příležitosti čtvrt procenta a pak to do konce roku třikrát zopakovat, to není žádný jestřábí manévr proti holubicím, ale signál, že ČNB bere svoji misi vážně, formuje očekávání a neotálí s tím.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.