Generální ředitel internetového gigantu Sundar Pichai stanovil ambiciózní cíl. Značka Google, která je součástí firmy Alphabet, se má stát první na světě, jež nebude produkovat emise skleníkových plynů. Google přitom patří mezi významné konzumenty elektřiny i mezi internetovými firmami: ročně jde o 15 terawatthodin. Amazon spotřebuje 24 terawatthodin, Microsoft deset, Facebook „jen“ sedm. Pro srovnání, veškeré americké domácnosti potřebují 62 terawatthodin elektřiny.
Google jako hmatatelný důkaz svých klimatických cílů buduje nové sídlo společnosti v kalifornském Mountain View, jehož provoz bude bezemisní. Střechy připomínající cirkusové šapitó mají v novém komplexu vyrábět energii ze slunce. Firma speciální fotovoltaickou instalaci přirovnává k dračím šupinám. Pod povrchem se buduje systém pro geotermální energii, jež má zajišťovat provoz v době, kdy fotovoltaika „spí“.
Daleko větším problémem ale bude přeměna všech datových center, kterých má Google po celém světě třiadvacet. Ne všude je totiž k dispozici dostatek zelené energie. Samotný Pichai sice tvrdí, že k uhlíkové neutralitě musí dojít po celém světě co nejdříve, ale i termín 2030 bude pro bohatý Alphabet velkou výzvou, jak se nyní říká komplikacím. „Je to trochu stresující, protože nemáme všechny odpovědi, abychom se tam dostali,“ připustil šéf mocné společnosti.
V loňském roce sice Google oznámil, že využívá pro svůj provoz 67 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, a některá datová centra – například v amerických státech Oregon nebo Oklahoma – se blíží zelenému podílu z devadesáti procent, ale jiná místa, jako je Singapur nebo Tchaj-wan, jsou závislá na produkci elektřiny z fosilních zdrojů. Firmy navíc používají ke snižování emisí trik v podobě offsetových programů tím, že například podporují výsadbu lesů v řadě regionů světa.
V Asii se čekají problémy
Google to ale odmítl a zavázal se, že do roku 2030 bude skutečně využívat jen elektřinu bez produkce skleníkových plynů. V blízkosti datových center mají vzniknout vlastní obnovitelné elektrárny. A to může být zejména v asijských lokalitách problém, napsala agentura Bloomberg.
Google sice bude všude tam, kde působí, podporovat rozvoj bezemisních technologií, kromě fotovoltaiky a větrné energie to jsou bateriová úložiště a geotermální systémy, ale i tak musí často spoléhat na místní dodavatele energií. Cílem firmy je, aby také okolní dodavatelé energií nevyužívali fosilní zdroje, zdůraznil ředitel Googlu pro energetiku Michael Terrell. V řadě zemí to může být problém pro následující roky, přiznal.
Pomyslný klimatický štít firmy rovněž není bez chyb. Google byl obviněn, že financuje politiky a lobbistické organizace, kteří oteplování popírají. Kromě toho generuje peníze z reklamy u zastánců různých konspiračních teorií, jež se šíří prostřednictvím videokanálu YouTube.
Nicméně i přes kritiku má Alphabet výborné hodnocení za přístup k udržitelnosti od společnosti MSCI, jež se věnuje analýze a řízení rizik firem. Pichai navíc slíbil, že v sektoru udržitelné energie ve firmě vznikne dvacet tisíc pracovních míst. Firma ke konci roku 2020 zaměstnávala 135 tisíc lidí.
Snížíme náklady na stavbu nových zdrojů
Manažer tamilského původu slibuje, že společnost v zemích a městech, kde působí, pomůže v rozvoji obnovitelných zdrojů a sníží náklady na stavbu nových kapacit. Firmy, které podle něj nenaskočí na vlnu uhlíkové neutrality, v následujících letech nepřitáhnou talentované mladé lidi, pro které je ekologický přístup ve firmách zásadní.
Google už od roku 2010 nakupuje od výrobců solární nebo větrné energie elektřinu formou dohod o nákupu energie (PPA). Švýcarský softwarový inženýr Urs Hölzle, jenž je v Googlu ředitelem pro technologie a viceprezidetem pro infrastrukturu, ale upozornil, že je těžké zajistit, aby datové centrum dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu spotřebovávalo pouze čistou energii. Je jasné, že musí využívat i spalování uhlí, pokud se v daném státě používá.
Google mezi roky 2017 a 2020 otevřel patnáct nových datových center pro své služby. Na některých místech, jako je Belgie, přešla společnost ze záložních dieselagregátů na lithium-iontové akumulátory. Kalifornská firma spoléhá také na to, že se co nejdříve na trhu objeví dostupný zelený vodík, nezatracuje ani nové jaderné technologie.
Úzké hrdlo v nabídce zelené energie bude v následujících letech představovat hlavně asijský trh. Ve výše zmiňovaném Singapuru nakupuje část energie ze solárních panelů na střechách veřejných budov, na Tchaj-wanu má smlouvu s výrobcem solární energie, kde jsou panely umístěné nad plochou jezer. To ale nebude stačit na zelenou neutralitu. „Nejsem si jist, zda můžeme v Asii dosáhnout stoprocentního podílu,“ přiznal Hölzle.
Inspirace pro ostatní
I když se Googlu nepodaří splnit svůj slib do roku 2030, vedení firmy doufá, že inspiruje svým přístupem další společnosti i změnu chování zákazníků, aby se produkovalo méně skleníkových plynů. „Lidé chtějí pochopit, jak to děláme,“ řekl Pichai o jejich soukromém Green Dealu.
Účet nebude malý. Analytická skupina BloombergNEF odhadla, že internetový kolos bude muset do obnovitelných zdrojů investovat minimálně dalších 491 milionů dolarů (10,8 miliardy korun), aby se svému vysněnému cíli přiblížil. Což není zásadní problém pro společnost, která má na účtech 135 miliard dolarů. Komplikací bude v řadě zemí legislativa, aby mohla své plány realizovat. Šéf Alphabetu připustil, že některé služby bude muset v budoucích letech společnost oželet, pokud nepůjdou dělat udržitelně.
