Dmitrij Vladimirovič Cepljajev je znám nejspíš jen návštěvníkům moskevských nočních klubů. Dle několika málo dostupných fotografií jde o potetovaného dýdžeje středního věku se zálibou v pletené červené čepici. V minulosti také obchodoval s auty, to je však asi tak všechno, co je o Cepljajevovi známo. Jak však zjistil renomovaný server Business Insider, právě on 25. února, tedy pouhý den po startu ruské invaze na Ukrajinu, ovládl společnost Gazprom Germania, německou dceru ruského plynového gigantu.

Pod Gazprom Germania spadají plynové zásobníky a plynovody v Německu, společnost ovládá obchod s ruským plynem do Evropy a přes plynovody Eugal a Opal kontroluje také dodávky do Česka. Aktivní je i přímo na tuzemském trhu, kde skrze společnosti Vemex Energie či Wingas dodává energie koncovým zákazníkům. Nový majitel si však miliardového majetku dlouho neužil. Z obavy o bezpečnost dodávek nejen do Německa převzal kontrolu nad společnostmi v bezprecedentním kroku německý stát.

Jediný povel nového vlastníka

Kousek na jih od křižovatky dvou proslulých berlínských ulic Friedrichstraße a Unter den Linden se nachází turisticky velmi oblíbený bývalý hraniční přechod Checkpoint Charlie z doby studené války. Cestovatelé si s oblibou fotí selfíčka s figuranty amerických vojáků, málokoho by však napadlo popojít od checkpointu o kousek dál. Jde v zásadě o nudnou kancelářskou oblast a kromě redakcí známých deníků TAZ, Bild nebo Die Welt zde nic zajímavého není. V těsném sousedství posledně jmenovaného média má však v nenápadné budově v ulici Markgrafenstrasse v čísle 23 sídlo Gaz­prom Germania.

Majetková struktura firmy prošla v posledních týdnech překvapivými změnami. Jak vyplývá z údajů v německém rejstříku, novým majitelem Gazpromu Germania se koncem února stala z 99,9 procenta dceřiná společnost Gazpromu jménem Gazprom Export Business Services. Zdálo by se tedy, že Gaz­prom nad německou dcerou stále drží kontrolu a firmu prodal sám sobě. Pouze 0,1 procenta přešlo na tajemnou společnost Joint Stock Company Palmary, která se podle ruského rejstříku zabývá obchodem s nemovitostmi.

Jak se však záhy ukázalo, na Palmary přešlo i sto procent hlasovacích práv. Právě za touto firmou stojí dýdžej v červené čepici. Jak se neznámý moskevský obchodník dostal ke společnosti s třináctimiliardovým obratem v eurech, není jasné. I na českém trhu prosakují informace, že vlastnická struktura ruského majetku v Česku se už v měsících před invazí na Ukrajinu pořádně promíchala. Vlastníky majetku ve stomilionových hodnotách se měli stát neznámí občané z bývalých zemí Sovětského svazu, kteří v Česku nikdy ani nebyli.

Cepljajev nicméně nelenil a z nové pozice vydal doposud jediný, ovšem o to brutálnější pokyn: nařídil likvidaci Gaz­promu Germania. To vyvolalo v německé vládě zděšení. Pod Gazprom Germania spadá i londýnská společnost Gazprom Marketing & Trading. Právě přes ni probíhají platby za dodávky ruského plynu nejen do Německa, ale i do dalších evropských zemí. Konec společnosti by znamenal i konec sjednaných kontraktů a nutnost uzavřít smlouvy nové, s největší pravděpodobností s mnohem vyššími cenami. Otevřela by se také otázka, v jaké měně budou platby probíhat. Kreml požaduje, aby evropští odběratelé začali platit za plyn v rublech. Ti to zatím odmítali mimo jiné s odkazem na platné smlouvy sjednané na eura či dolary.

Kontrola nad zásobováním Česka

Dnes však už centrála Gazpromu Germania v Markgrafenstrasse nedostává pokyny z ruského Gazpromu ani z kanceláře číslo 23a ve třetím patře domu s prodejnou automobilů na jihozápadě Moskvy, kde sídlí Palmary. Německá vláda promptně zareagovala a na společnost uvalila nucenou správu síťového regulátora Bundesnetzagentur, obdoby tuzemského Energetického regulačního úřadu.

„Pokyn k nucené správě poslouží k ochraně veřejné bezpečnosti a pořádku a zachování bezpečnosti zásobování. Tento krok je nevyhnutelný,“ zdůvodňuje ministr hospodářství Robert Habeck ostrou reakci, která se de facto rovná vyvlastnění. Ministerstvo argumentuje tím, že společnosti ovládající kritickou infrastrukturu nemohou změnit vlastníka bez posvěcení německé vlády. Ta navíc o celé operaci nebyla dopředu informována, jak vyžaduje zákon.

Nucená správa odvrátila hrozící likvidaci společnosti, která vlastní čtvrtinu kapacity německých plynových zásobníků. Vedle toho ovládá z 49,98 procenta společnost Wiga Transport. Pod tu spadá například 470 kilometrů dlouhý plynovod Opal, který dopravuje od Balt­ského moře k českým hranicím ruský plyn tekoucí do Evropy plynovodem Nord Stream. Wiga ovládá i společnost Gascade, která zase spravuje 3,2 ­tisíce kilometrů plynovodů v Německu. Mezi nimi je plynovod Eugal, v zásadě sesterský plynovod Opalu, který měl k českým hranicím dopravovat komoditu z plynovodu Nord Stream 2. Spuštění dokončeného, ale neschváleného podmořského plynovodu je kvůli válce na Ukrajině v tuto chvíli u ledu.

Většinovým vlastníkem společnosti Wiga je energetický koncern Wintershall Dea. Na něm má zase třetinový podíl společnost LetterOne rusko-izrael­ského miliardáře Michaila Fridmana, který má blízko k Vladimiru Putinovi. Fridman je vedle Olega Děripasky jedním z mála ruských oligarchů, kteří se opatrně vyslovili pro ukončení bojů na Ukrajině. To ho však neochránilo před tím, aby jeho jméno skončilo na evropských sankčních seznamech.

Němci dohlížejí i na české aktivity

Aktivity „znárodněné“ německé dcery Gazpromu však nekončí u německých hranic. Skrze Gazprom Germania je ruský Gazprom dlouhodobě aktivní i na českém trhu. Pravděpodobně nejviditelnější je dodavatel energií Vemex, vlastněný Gazpromem Germania z 67 procent. Zbytek je společnosti Centrex Europe Energy & Gas se sídlem ve Vídni. I za touto firmou stojí Gazprom, i když nikoli německý, ale přímo ruský.

Vemex má poměrně pohnutou historii. Firma založená počátkem milénia loni zesnulým česko-ruským podnikatelem Vladimirem Ermakovem se stala významným alternativním dodavatelem energií. Před sedmi lety se však dostala do problémů kvůli spolupráci s firmami podvádějícími na DPH. Speciální finanční úřad tehdy Vemexu zabavil 430 milionů korun. Podle výroční zprávy je dnes jediným smyslem existence firmy postupné ukončení činnosti a dotažení právních sporů. Z dokumentů v rejstříku je však zároveň patrné, že německá matka Vemex nadále finančně podporuje.

Vemex totiž také drží 51procentní podíl ve společnosti Vemex Energie, která dále funguje jako poměrně velký alternativní dodavatel. Vemex Energie dodává elektřinu 14,1 tisíce odběrným místům a plyn 8,2 tisíce, byť jen mezi lednem a únorem o tisícovky odběratelů přišel. Ve své výroční zprávě ovšem uvádí, že velikost podílu neodpovídá velikosti hlasovacích práv ve Vemexu Energie. Zbylý podíl v dodavateli vlastní Geen Holding, spojený s brněnským podnikatelem Alešem Mokrým. Geen podniká v oblasti obnovitelných zdrojů a působí například v postsovětských republikách Kyrgyzstánu a Gruzii. Loni na podzim potvrdil Nejvyšší soud Mokrému šestiletý trest za podvody s dotacemi na zaměstnávání zdravotně postižených. Podle evidence majitelů tak dnes Vemex Energie ovládá Marcela Mokrá.

Archiv

Část portfolia někdejšího Ermakovova Vemexu ovšem převzala před třemi lety jiná a veřejnosti mnohem méně viditelná dcera „německého“ Gazpromu. Obchodník s plynem Wingas získal smlouvy s velkými odběrateli. O jaké zákazníky se konkrétně jednalo, není známo, podle dřívějších vyjádření firmy však noví zákazníci tvořili deset procent zákaznického portfolia Wingasu v Česku. To zřejmě není malé, podle posledních zveřejněných čísel za rok 2020 dosáhl Wingas v Česku tržeb ve výši 2,2 miliardy a zisku třicet milionů korun. U Vemexu Energie to za stejný rok bylo 732 milionů a ztráta pět milionů. Z toho je patrné, jaká tuzemská aktivita Gazpromu Germania hraje významnější roli.

Tuzemské zastoupení Wingasu se k aktuální situaci nechtělo vyjadřovat a odkázalo na oficiální stanovisko. To v zásadě jen oznamuje, že Bundesnetzagentur převzala nad společností kontrolu. „Naším primárním cílem zůstává zajištění dodávek pro naše zákazníky a plnění našich smluvních povinností. S pondělním rozhodnutím spolkové vlády jsme se tomuto cíli přiblížili o velký krok,“ uvádí společnost.

Už jen drobností je, že Gazprom Germania skrze dceru Gazprom NGV Europe provozuje v Česku i dvanáct plnicích stanic na CNG. Firma se podle posledních čísel za rok 2020 dostala ze ztráty, zda se jí daří, je však otázka. Podle výroční zprávy Gazpromu Germania provozovala ve stejném roce o dvě plničky více než dnes.

Zda se firmám Gazpromu bude pod německý regulátorem dařit lépe než pod Kremlem, je otázka. Jisté je, že jejich zákazníci budou mít větší klid, než kdyby je řídil bílý kůň z moskevského klubu.