Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Buďte stručný a buďte upřímný. A posaďte se.

Existuje jedna úžasná skutečnost, kterou by měli mít neustále na paměti, že totiž veškerá civilizace směřuje neustále vzhůru. Ona linka, jež vede mezi vrcholky a údolími staletí dějin, sleduje neustále vzestupný trend.

Obtížnější... Musíme se mít na pozoru před malou skupinou obzvlášť sobeckých mužů, kteří by rádi přistřihli křidélka americkému orlovi, aby si jeho peřím vystlali vlastní hnízda.

Aha. Národ může být hrdý na to, že má měkké srdce. Ale nemůže si dovolit mít rozměklou hlavu.

My jsme plánovali svá opatření a výdaje na pomoc zaměstnanosti tak, aby zůstaly v rozumných mezích státních zdrojů. Bylo nám jasné, že za tím účelem nejde vládní dluh rok od roku dál navyšovat. Věděli jsme, že musíme začít myslet na budoucnost hned, a proto byl tak důležitým dílem té skládačky program sociálního pojištění.

Já jsem válku viděl. Viděl jsem ji na zemi i na moři. Viděl jsem krvácet raněné. Viděl jsem, jak muži vykašlávají vlastní plíce zasažené plynem. Viděl jsem mrtvé v bahně. Viděl jsem zničená města. Viděl jsem dvě stovky kulhajících vyčerpaných mužů, jak se vracejí z míst, kam o osmačtyřicet hodin dříve zčerstva napochodoval tisícihlavý pluk. Viděl jsem hladové děti. Viděl jsem agonii matek a manželek. Nenávidím válku.

Skutečný konzervativec se snaží chránit systém založený na soukromém vlastnictví a svobodě podnikání tak, že koriguje nespravedlnosti a nerovnosti, jež z tohoto systému plynou. Největší hrozbou pro naše instituce jsou ti, kteří odmítají změny přijmout. Liberalismus tak funguje jako ochrana konzervativce, který dokáže myslet daleko dopředu.

Jsou lidé, kteří si navykli uvažovat o vládnutí jako o pouhém doplňku svých vlastních záležitostí. My dnes víme, že vláda organizovaná penězi je stejně nebezpečná jako vláda organizovaná mafií.

Obáváte? Jediné, čeho je třeba se obávat, jsou naše vlastní obavy. Ten bezejmenný, nemyslící, ničím odůvodněný strach, který ochromuje úsilí, jež potřebujeme vynaložit, abychom proměnili ústup v posun vpřed.