Podle novely prováděcího nařízení EU bude možné prášek z UV ošetřených larev potemníka moučného využít v široké škále potravin – od pečiva, těstovin a bramborových produktů až po mléčné výrobky a ovocné kompoty.
d
Hmyz pro Evropany
EU schválila přidávání prášku z larev potemníka moučného do pečiva, mléčných výrobků i kompotů
Na evropský trh může zamířit další hmyzí pochoutka. Evropská komise otevřela dveře pro prášek z celých larev potemníka moučného, zařadila ho mezi tzv. nové potraviny pro Evropany. Tento schválený produkt se připojuje k dříve povoleným netradičním potravinám, jako jsou sušené kobylky, sarančata nebo cvrčci.
zdb
Podle novely prováděcího nařízení EU bude možné prášek z UV ošetřených larev potemníka moučného využít v široké škále potravin – od pečiva, těstovin a bramborových produktů až po mléčné výrobky a ovocné kompoty, píše server Eunews. Povolení vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Prvních pět let bude mít na prodej této suroviny výhradní právo francouzská společnost Nutri’Earth, která o schválení požádala už před pěti lety. Další zájemci o registraci stejného produktu budou muset získat vlastní povolení.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal v létě 2023 stanovisko, podle kterého je prášek z larev potemníka moučného „bezpečný za navrhovaných podmínek a úrovní použití“.
Evropská unie v posledních letech výrazně urychlila schvalování jedlého hmyzu jako alternativního zdroje bílkovin. Tento krok je motivován údajně rostoucí poptávkou po potravinách a zároveň klesajícími zemědělskými výnosy, píše Eunews.
V současné době má EFSA na stole více než deset dalších žádostí o schválení hmyzích produktů. Hmyz na jídelníčku Evropanů podle EK „přispěje k cílům strategií Green Deal a Farm to Fork“.
Hmyz jako potravinu povolila evropská legislativa už v roce 2015. Existuje asi 2000 druhů jedlého hmyzu, v EU je však zatím možné používat pro potravinářské účely pouze čtyři, a to cvrčka domácího, potemníka stájového, saranče stěhovavé a nyní potemníka moučného.
Podle unijního práva se novou potravinou rozumí „jakákoli potravina, která se běžně v rámci EU nekonzumovala před květnem 1997“. Tato kategorie zahrnuje inovativní potraviny či inovativní metody jejich výroby, ale také potraviny, které jsou v jiných částech světa považovány za tradiční, například právě některé druhy hmyzu.
Nové potraviny prochází přísnými kontrolami bezpečnosti a musí být vždy pro zákazníka řádně označeny, tvrdí EK. Nicméně na webu k tomuto opatřené explicitně nepíše, jak budou potraviny s přimíchaným hmyzem označuje. Zároveň připouští, že na hmyz může vznikat alergie.
EK současně ve zdůvodnění zavádění hmyzu pro Evropany cituje Agenturu OSN pro výživu a zemědělství (FAO), podle které „konzumace hmyzu pozitivně přispívá k životnímu prostředí, zdraví a živobytí“.
Ale ne všechny státy EU s hmyzem coby potravinou souhlasí. Například vláda Georgie Meloniové nedávno zakázala míchání hmyzu do těstovin a pizzy kvůli možné škodlivosti. Itálie chce rovněž zakázat umělé maso pěstované v laboratoři.
