Atraktivita ruské severní námořní cesty roste. Směřuje přes ni stále více ropy a plynu do Číny

Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.

Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.

Celý článek
0

V sobotu Česko zasáhne spalující vedro. Víte, jak vysoké teploty ovlivňují léky a jejich užívání?

Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?

Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?

Celý článek
0

Komentář: Digitální blamáž roku. Portál stavebníka je nedodělek, jaký Česko ještě nezažilo

Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.

Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.

Celý článek
0

Éra ekologizace uhlí skončila

Vlastníkům uhelných elektráren se kvůli brzkému konci nevyplatí investovat do jejich ekologizace, míní Martin Kafka z Metrostav DIZ, který se na mnoha projektech očištění tuzemského uhlí podílel

Éra ekologizace uhlí skončila
Martin Kafka | foto Hynek Glos

Stavitel tunelů, mostů, dálnic a železnic Metrostav se díky převzetí společnosti DIZ Bohemia stal v posledních pěti letech významným dodavatelem technologických celků pro energetiku. Dceřiná firma nedávno přejmenovaná na Metrostav DIZ se podílela i na projektech čištění spalin z tuzemského uhlí, u čehož byl i současný vedoucí oblasti energetiky Martin Kafka. Éra ekologizace uhelných kotlů v Česku podle něj však už skončila, což je do jisté míry důsledek tlaku na rychlé odstavení uhelných elektráren. Firma se chce nyní zaměřit na miliardové projekty zařízení pro energetické využití odpadů.

Můžete pro začátek shrnout, na jakých zakázkách v energetice jste se podíleli?

Jen za posledních pět let jsme měli řadu projektů po celé republice, ať už šlo o snížení emisí oxidů síry, oxidů dusíku a rtuti v teplárně Trmice, výměnu elektrostatických odlučovačů za látkové filtry, snížení emisí rtuti a intenzifikace odsíření v elektrárně Tušimice, nebo o další podobné zakázky v teplárně Plzeň a na elektrárnách Počerady, Prunéřov či Ledvice. Největší a nejvýznamnější referencí je však určitě nové odsíření elektrárny Mělník I. V podstatě šlo o dvě etapy a dvě zakázky v hodnotě 1,170 miliardy a 525 milionů korun. Z mého pohledu se jedná o nejlepší odsíření u nás. Zejména pak z hlediska plnění emisních parametrů síry a prachu. Použité technologie se staly mnohdy vzorem i pro ostatní provozovatele pro aktuální projekty intenzifikací odsíření a odprášení uhelných zdrojů.

V srpnu začaly platit nové limity emisí. Ty jsou obzvlášť přísné třeba ohledně oxidu dusíku nebo rtuti. Mnoho znečišťovatelů je však neplní a zažádalo si o výjimku. Proč to tak je? Narazili jsme v ekologizaci na technologické limity, nebo jsou za tím ekonomické důvody?

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit