Do zdravotnictví půjde více peněz. Pojišťovny opět sáhnou do rezerv

Saldo ve výši 9,2 miliardy korun budou muset dorovnat zdravotní pojišťovny ze svých rezerv – 2,2 miliardy korun si z nich ukrojí největší pojišťovna, VZP, zbylých šest pojišťoven pak souhrnně sedm miliard korun. Kvůli deficitu klesnou zůstatky ve fondech pojišťoven zhruba z 53 miliard korun na 44 miliard korun na konci roku 2024.

Ačkoli systém očekává výše uvedené saldo, to by ve výsledku mohlo být nižší. „Každý rok dochází zpravidla k nadvýběru oproti predikci,“ uvedla Helena Rögnerová, vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva. Úřednice však zároveň upozorňuje, že stále jsou přítomny vlivy, které nejsou snadno predikovatelné. Jako příklad resort uvedl počet ukrajinských pojištěnců či nejisté výsledky kolektivních vyjednávání o mzdách.

Zdravotníci si rekordně polepšili, kvalita péče se však nelepší

Systém veřejného zdravotního pojištění je už čtyři roky v deficitu a blíží se náraz. „Nejsme tu od toho, abychom vyrovnávali inflaci zdravotníkům,“ říká generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny

Systém veřejného zdravotního pojištění je už čtyři roky v deficitu a blíží se náraz. „Nejsme tu od toho, abychom vyrovnávali inflaci zdravotníkům,“ říká generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny

Ministerstvo očekává, že v příštím roce se zvýší výběr pojistného a rovněž stát odvede do systému více prostřednictvím platby za státní pojištěnce. Jde o výdaj, který stát platí na zdravotní péči ekonomicky neaktivním skupinám obyvatelstva, například dětem, seniorům či nezaměstnaným. V roce 2023 bude poslední fixní platba za státní pojištěnce činit 1900 korun, v roce 2024 již má kvůli automatické valorizaci činit 2085 korun. Stát tak za platby uhradí přibližně o jedenáct miliard korun více.

Prakticky všechny segmenty zdravotní péče si polepší. V rámci dohodovacího řízení, které předcházelo tvorbě úhradové vyhlášky, byly uzavřeny čtyři dohody na růstu ve výši pěti procent – konkrétně šlo o dopravu, lékárny, gynekologii, hemodialýzu. Nakonec však dostanou více.

„Oproti dohodovacímu řízení došlo také k navýšení predikce příjmů o pět miliard korun – v návaznosti na to ministerstvo stanovilo plošný růst úhrad o jedno procento vyšší než uzavřené dohody – na celkových šest procent. Tím dojde k vyrovnání růstu průměrné mzdy a udržení úrovně odměňování zdravotníků. Dále bylo uzavřeno sedm společných návrhů poskytovatelů a VZP na růst osm procent,“ uvedlo ministerstvo. 

Přehledně si segmenty polepší následovně:

• růst o plošných zhruba šest procent pro většinu zdravotních segmentů,
• růst o osm procent u segmentů následné péče, lékárenské péče a péče o duševní zdraví,
• růst o deset procent pro segment všeobecných praktických lékařů a kamenných hospiců,
• růst o 11,5 procenta u stomatologů,
• růst o šestnáct procent pro péči s vládní prioritou na zdravotně-sociálním pomezí,
• růst o 17,5 procenta pro praktické lékaře pro děti a dorost.

Nespokojenost pravděpodobně zavládne u stomatologů. Ti totiž původně po dohodě s VZP počítali s navýšením úhrad o patnáct procent. Ministerstvo však v tomto případě dohodu neakceptovalo a navýšení snížilo na uvedených 11,5 procenta.

Podle přijaté úhradové vyhlášky by si měli platově polepšit zdravotníci. Ti již avizovali, že pokud se nezvýší jejich platy a nezmění se legislativa k jejich přesčasové práci, od prosince odmítnou sloužit přesčasy, čímž by byl ohrožen provoz nemocnic. „Nově bude polovina růstu úhrad určena na navyšování platů a mezd zdravotníků,“ oznámilo nyní ministerstvo. 

Prioritami mají v následujícím roce být podpora jednodenní péče, obecně péče o děti, dále paliativní péče a rovněž oblast duševního zdraví. „Počítáme s vyšším růstem pro psychiatry, psychology, obzvláště u péče pro děti,“ sdělil resort.

Češi si připlatí za sociální služby, Jurečka chystá revoluční novelu zákona

V budoucnu bude nutná větší spoluúčast klientů a jejich rodin na financování sociální péče

V budoucnu bude nutná větší spoluúčast klientů a jejich rodin na financování sociální péče