Na začátku prázdnin přišla z českého průmyslu po třech měsících pesimismu první pozitivní zpráva. Průmyslová produkce v květnu poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vzrostla. Meziročně si polepšila o 3,3 procenta, oznámili statistici z ČSÚ. Výrazně přibylo také nových zakázek.

Na nečekaně slušném výsledku se nejvíce podepsalo „zmrtvýchvstání“ automobilek. Letos poprvé vyrobily v jednom měsíci více osobních vozů než v roce 2021 – přes 120 tisíc –, a přiblížily se tak dokonce předkrizovému objemu výroby. Dařilo se ale prakticky všem průmyslovým oborům.

Ekonomové ovšem varují před předčasnými oslavami a šampaňské neotvírají ani firmy. Oživení je křehké a nejistot a problémů čeká jejich byznys v příštích měsících víc než dost. Jejich dvě hlavní příčiny v poslední době, tedy covid a konflikt na Ukrajině, mají stále daleko k vyřešení.

Na vůbec nejhorší scénář, dlouhodobější uzavření kohoutů na ruských plynovodech, navíc průmysl není připravený prakticky vůbec – přestože je zároveň největším spotřebitelem zemního plynu v české ekonomice.

Přišly čipy

Začněme ale dobrými zprávami z automobilek. Ty stojí za více než čtvrtinou české průmyslové produkce, a zatímco mezi únorem a dubnem táhly průmysl dolů, nyní mu po dlouhé době pomohly naopak do černých čísel. V květnu výroba osobních aut podle ČSÚ meziročně vzrostla o 12,8 procenta a na celkovém růstu průmyslové produkce se podílela více než polovinou.

Výrobní linky ve Škodě Auto, Huyndai a Toyotě se rozjely na vyšší obrátky díky částečnému vyřešení hlavních dvou komplikací. „Celkově se potvrzuje trend postupného, i když zatím velmi křehkého obnovení dodávek polovodičových čipů a díky restartu výroby na Ukrajině i zajištění dodávek kabelových svazků – tedy komponentů, které výrobce v uplynulých měsících brzdily nejvíc,“ říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Nejvíc si polepšila korejská automobilka. Nošovická továrna Huyndai během pátého měsíce dokončila téměř 135 tisíc vozů, o 15,9 procenta víc než před rokem. Škoda Auto hlásí přes 68 tisíc vyrobených aut, tedy meziročně zhruba o čtrnáct procent vyšší počet. Toyota během května vyrobila dokonce třetinu své letošní produkce, necelých dvacet tisíc vozů.

Kromě automobilového průmyslu se na lepších květnových výsledcích oproti roku 2021 významně podílely také strojírenské podniky, chemické závody nebo výrobci nápojů. Jejich výsledky přispěly k růstu průmyslové výroby dohromady zhruba třetinou.

Slušný růst jednoho z hlavních tahounů české ekonomiky nebyl jedinou nečekaně pozitivní zprávou, které statistici přinesli. „Pozitivním překvapením byla i hodnota květnových zakázek,“ konstatuje hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Tento ukazatel oproti loňskému roku vzrostl dokonce o devět procent.

Obavy z podzimu

Tím ovšem dobré zprávy víceméně končí. Nejisté výhledy českého hospodářství se začínají projevovat naplno mezi lidmi a jejich optimismus klesá na historická minima.

Podle ČSÚ takzvaný indikátor důvěry spotřebitelů v červnu spadl na hodnotu 74,7 bodu; loni ve stejné době byl skoro o třicet bodů vyšší. „Domácnosti výrazně hůře hodnotí svou finanční situaci a prohlubují se i obavy z jejího dalšího zhoršení,“ vysvětluje Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Mezi podnikateli zatím vysloveně „blbá nálada“ nenastala, obavy z budoucnosti se ale projevují i u nich. „Jejich“ indikátor důvěry se v červnu usadil na hodnotě 103,1, zhruba stejné jako loni. Oproti úspěšnému květnu je ale nižší a třeba mezi podnikateli ve službách už panuje ohledně budoucího byznysu vyslovený pesimismus. Není těžké si spočítat, že utažení opasků domácností právě na ně dopadne nejvíc a nejdřív.

Jan Němec

Průmysl zatím také panice nepropadá, obavy z menší poptávky jsou ale i tady v některých sektorech evidentní. „Poslední měsíce řada firem i ekonomických indikátorů poukazuje na omezení růstu,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.

Zmiňuje například červnové výsledky indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl. „Poprvé od srpna 2020 se dostal do pásma značícího pokles výroby. Nejen tento index naznačuje pro letní a podzimní měsíce určité ochlazení poptávky,“ dodává Čížek.

Inflační strašák

Hlavní zdroj obav v podstatě všech aktérů české ekonomiky není těžké uhodnout. Inflace atakující dvacet procent působí hrozivě a jejím následkům se nevyhne nikdo. V případě průmyslových firem rostly náklady o desítky procent. „Zdražování vstupů bude na podniky dopadat tím ostřeji, protože nebudou moci vždy dostatečně navyšovat marže,“ upozorňuje ekonom Svazu průmyslu Bohuslav Čížek.

Ne u všech vstupů je budoucnost stejně černá. Strach ze zpomalení ekonomiky nebo recese například způsobil zlevnění průmyslových kovů – hliníku, niklu nebo mědi. Jejich ceny se z jarních výšin propadly o pětinu až třetinu a nic nenasvědčuje návratu na výsluní. Naopak u energií se dá čekat další zdražování.

Kvůli vysoké inflaci je ostatně potřeba brát s rezervou i zmiňovanou dobrou zprávu o květnovém růstu nových průmyslových zakázek. „Růst hodnoty zakázek je tažen jak zvýšením reálného objemu, tak prudkým růstem cen. Průzkumy z tuzemského zpracovatelského průmyslu naznačují, že se situace na straně nových zakázek zhoršuje, což znamená, že se celková situace v průmyslu v nejbližších měsících může zlepšovat jen těžko,“ upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Prodloužené volno

Pokračující válka na Ukrajině a neochota Číny opustit nekompromisní politiku „nulového“ covidu, spojenou s rozsáhlými lockdowny, vyvolávají u části průmyslových firem také obavy z dalšího narušení dodávek komponent. Například z průzkumu ČSOB vyplývá, že dělá starosti více než třetině respondentů.

Nejvíce na ráně jsou v tomto případě opět automobilky. V uplynulých měsících se ukázalo, že štěstí v honu nákupních manažerů za nedostatkovými čipy a dalšími komponentami je vrtkavé a hojné týdny snadno může vystřídat zastavení výroby.

Například ve všech třech fabrikách Škody Auto si většina zaměstnanců kvůli chybějícím součástkám užila mimořádné prázdniny na začátku července: ke dvěma svátečním dnům přibyl třídenní bonus celozávodní dovolené. „Toto hromadné volno zahrnuté v kolektivní smlouvě jsme takto vyjednali poprvé. Je vyvoláno nedostatkem dílů pro výrobu vozů Škoda,“ vysvětlil v posledním vydání listu Škodovácký odborář předseda podnikové rady Jaroslav Povšík.

Tomáš Novák týdeník HROT

O nedostatku všech dílů od čipů přes USB rozbočovače až po řídicí jednotky se píše i v čísle z poloviny června. Opatrný je i Zdeněk Petzl ze Sdružení automobilového průmyslu. „Teprve v dalších měsících uvidíme, zda se automobilkám podaří udržet květnové objemy výroby. Pokud ano, je šance, že letošní rok bude nakonec lepší než ten loňský,“ odhaduje.

Propouštění ve vzduchu

V posledních letech trápil český průmysl akutní nedostatek lidí. Na přehřátém trhu práce chyběli čeští, ale i zahraniční dělníci všech profesí. Během covidu pomohl dorovnat mzdy nevyužitým zaměstnancům stát prostřednictvím programů Antivirus, takže se zaměstnanost podařilo udržet.

Doposud to platilo i letos. V květnu se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně dokonce zvýšil, i když nepatrně – o desetinu procenta. Ještě červnový průzkum společnosti Manpower ukazoval, že šestnáct procent firem z oblasti zpracovatelského průmyslu plánuje v třetím čtvrtletí nabírat.

V příštích měsících se ale může situace začít po dlouhé době otáčet – napovídají tomu alespoň některé signály. „Indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku července naznačily, že firmy uvažují pod tlakem vysokých cen a slabší poptávky o omezení počtů svých zaměstnanců,“ potvrzuje hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Zajímavý je v tomto směru i další článek v odborářském magazínu „škodováků“, konkrétně z poloviny června. Mladoboleslavská automobilka spolu s pobočkami patří mezi největší a zároveň nejštědřejší zaměstnavatele v Česku. Podle autorů ale začíná být pro firmu neúnosné udržovat kmenové i agenturní zaměstnance v počtech určených pro plnou výrobu.

I během odstávek automobilka zaměstnancům platí čtyři pětiny mzdy. „Je proto opravdu těžké udržet plný počet personálu, kterého je nyní více, než firma potřebuje,“ stěžuje si Jaroslav Povšík. „Převis zaměstnanců je aktuálně poměrně vysoký, jen změna taktu výroby proti původnímu plánu znamená převis 450,“ dodává odborářský předák.

Mezi zaměstnanci, především těmi agenturními, proto rostou obavy o ztrátu místa. Jaroslav Povšík v odborářských novinách ujišťuje, že to nedopustí. Podobné potíže ale mohou ohrozit i další průmyslové podniky – a ne ve všech mají odbory tak silnou pozici jako ve Škodovce.

Katastrofický scénář

Všechna výše zmíněná rizika pro český průmysl v příštích měsících nepočítají s nejčernější va­riantou – vypnutím ruského plynu. Na to české továrny napříč obory nejsou připravené a utnutí dodávek by část průmyslu úplně ochromilo.

Průmysl je největším odběratelem plynu v Česku, připadá na něj přes 28 procent z celkové spotřeby. To je mimochodem o tři procentní body více, než kolik si z dodávek vezmou domácnosti. Největšími žrouty z jednotlivých průmyslových oborů jsou sklárny a cementárny se čtvrtinovým podílem. Zhruba polovina tohoto objemu plynu končí u výrobců potravin (především pekáren) a nápojů, v chemičkách a také ve strojírenství a hutích.

V případě ukončení dodávek Gazpromu, po vyčerpání zásobníků, by v kritickém scénáři byly právě velké průmyslové podniky, jako jsou chemičky, rafinerie nebo hutě, při odpojování a zavírání kohoutů první na řadě.

Podle průzkumu ČSOB ze začátku letošního července ale více než třetina firem, které ve výrobě využívají zemní plyn, nemá pro případ výpadku distribuce vůbec žádné záložní řešení. „Musely by urychleně hledat náhradní zdroj dodávek plynu nebo zastavit provoz. Pouze čtyři procenta firem, které se bez plynu neobejdou, mají odpovídající zásoby,“ komentuje výsledky průzkumu šéf firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.

Kromě domácích škod by plynová krize ale přinesla problémy také ze zahraničí. Rovněž němečtí ekonomové předpovídají v případě takového vývoje katastrofální dopady na zmiňované obory průmyslu.

Vzhledem k tomu, že je Německo zároveň největší český obchodní partner, krize tamního průmyslu by tu naši domácí ještě znásobila.