Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.
Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.
Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.
Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.
Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval.
Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval.
Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.
Čínská expanze v jaderné energetice je v posledních letech tak rychlá, že začíná ohrožovat i ekonomické a bezpečnostní zájmy Spojených států. Z čínského jaderného průmyslu se totiž stává dominantní hráč v sektoru jaderné energetiky, což vyvolává obavy ohledně konkurenceschopnosti amerického jaderného průmyslu, napsal web Oilprice.
Navíc čínské plány rozmístit plovoucí jaderné elektrárny na umělých ostrovech ve sporném území Jihočínského moře vyvolávají napětí u okolních zemí a znepokojení i ve Washingtonu.
Peking podle webu Voice of America hodlá v Jihočínském moři rozmístit dvacítku plovoucích jaderných reaktorů, které teprve vyvíjí, a riskuje tím další vyostření vztahů s Malajsií, Vietnamem a Filipínami. Čína si nárokuje celý region, i když podle rozhodnutí arbitrážního soudu z roku 2016 nemá na tyto oblasti žádný právní nárok.
Komunistický režim ale tento rozsudek nerespektuje a staví v oblasti umělé ostrovy, aby rozšířil v regionu svůj vliv. Rozmístění jaderných zdrojů na ostrovech v moři považují státy v jihovýchodní Asii za přímé ohrožení své suverenity. Bezpečnostní odborníci navíc varují, že jaderné zdroje bude Čína používat i pro své vojenské operace. Peking se také dohodl s Moskvou, že do deseti let umístí jaderný zdroj i na Měsíci.
Jaderná energetika po celém světě zažívá obnovenou vlnu zájmu, protože nabízí produkci elektřiny, při které není potřeba spalovat fosilní zdroje. Navíc poskytuje stabilní dodávky energie. O zakázky na stavbu nových jaderných bloků přitom svádí boj jen hrstka zemí – USA, Francie, Jižní Korea, Rusko a Čína. I proto se z tohoto sektoru stává „geopolitické bojiště“.
A v tomto ohledu souboj vyhrává Peking. Zatímco ve Spojených státech produkce elektřiny z jádra mírně klesá, v Číně naopak rychle roste. Za posledních deset let přidala komunistická velmoc neuvěřitelných 34 gigawattů instalovaného výkonu jaderných elektráren.
V provozu má říše středu 56 jaderných reaktorů a ve výstavbě dalších 27. To znamená, že předběhne v tomto ukazateli nejen Francii, ale do deseti let i Spojené státy. Číně trvalo pouhou dekádu, než přidala stejné množství jaderných reaktorů jako Spojené státy za čtyřicet let.
Je to také způsobeno schvalovacími procesy, které podle západních pozorovatelů nejsou tak přísné, jako v jiných zemích. Obor čínské jaderné energetiky rovněž využívá státem podporované zvýhodněné financování.
