Český Novatop úspěšně konkuruje velkým hráčům na trhu

Společnost Agrop Nova zaměstnává 220 lidí a její obrat se pohybuje kolem tři čtvrtě miliardy korun. Jak vznikl váš podnikatelský příběh? 

V roce 2000 se mi naskytla možnost převzít továrnu v Ptení, která byla postavena na zelené louce v roce 1992 jako součást velkého areálu, kde se dřevo zpracovávalo od kulatiny až po výrobek. Disponovala moderní výrobní halou plnou nových strojů a fantastickým týmem lidí. Jediné, co jí chybělo, byly finanční prostředky. Jako strojní inženýr jsem vždy měl blízko k technologii a strojům, a navíc to bylo místo daleko od shonu velkoměsta, kde se všude nesla vůně dřeva. Přestože jsem původně zamýšlel postavit firmu na nohy a následně ji prodat, situace se vyvinula jinak. V oboru jsem poznal spoustu úžasných lidí a rozhodl se v něm zůstat. Za těch třiadvacet let jsem společně s nimi vybudovali firmu, která díky flexibilitě a řemeslné kvalitě patří mezi špičky ve svém oboru a úspěšně konkuruje i významným evropským hráčům. To, co dělám, mě skutečně naplňuje a baví, navíc vnímám, že v našem odvětví převažují hodnoty nad penězi. A samozřejmě stále mám před sebou mnoho výzev a těším se na ně.

Působíte hlavně v zahraničí. 85 % příjmu je z exportu. Vaše systémy Novatop jsou součástí velkých zahraničních projektů. Jak se vaší české firmě podařilo úspěšně konkurovat v rámci Evropy vůči velkým hráčům na trhu? 

Kvalita je u nás na prvním místě, a to se z dlouhodobého hlediska ukázalo jako nejsilnější obchodní argument. Výjimečná řemeslná kvalita našich produktů je stabilní už tři desetiletí. Jsme jedním z nejmodernějších výrobců velkoplošných vícevrstvých desek a CLT v Evropě. Od začátku jsme měli to štěstí spolupracovat s těmi nejlepšími odborníky ze světa dřevostaveb, zejména ze Švýcarska. Právě díky jejich inovativním projektům jsme se hodně naučili a dnes tyto zkušenosti ze zahraničí přenášíme i k nám. A ještě jednu důležitou věc mě naučili – dřevo se musí zhodnocovat. Nezvyšovat objem, ale hodnotu. I proto inovujeme, abychom našim výrobkům dali co nejvyšší přidanou hodnotu. Například u našich designových akustických panelů zhodnotíme kubík vstupního řeziva více než desetinásobně. Stojí to sice mnohem více úsilí, přemýšlení, času i financí, ale bez toho bychom ustrnuli. 

Jakých velkých projektů jste v zahraničí součásti? 

Jedním z příkladů je logistické centrum firmy Kuratle&Jaecker ve švýcarském Märstettenu, které je s téměř hektarovou skladovací plochou největším logistickým centrem postaveným ze dřeva v Evropě. Navíc díky použitým materiálům stavba uvázala téměř 3 500 tun CO_2. Tato hala byla postavena pouze za 34 týdnů od prvních zemních prací až po uvedení do provozu. Celkově se jedná o inovativní přístup, který mění pohled využití dřeva k výstavbě logistických a průmyslových objektů. Dřevo se stává více než jen alternativním řešením – je to prestižní a ekologicky odpovědná volba pro budoucnost. Podobným projektem je hala na výrobu helikoptér o rozloze 2800 metrů čtverečních, kde dřevo v konstrukci vyhrálo nad ocelí.
 

A co Česká republika? Jak jsme na tom? Vnímáte rostoucí tendenci využívání dřeva v komerčním sektoru? 

Česká republika sice není velmocí dřevostaveb, ale zájem o ně dlouhodobě roste. Zakázky se od rodinných domů významně posunuly do veřejného sektoru. Významnou roli v tom sehrálo i CLT (Cross laminated timber – křížem lepené dřevo), jeden z nejperspektivnějších konstrukčních systémů ve světě, jehož benefity jsou v mnoha ohledech nepřekonatelné. Samozřejmě má i své limity, tak jako všechno. My vyrábíme stavební systém právě na principu CLT, který nadále rozvíjíme a je svým způsobem unikátní. Značka NOVATOP, pokud kterou jej prodáváme, si vybudovala za posledních 15 let silnou pozici a v Česku byla aplikována kromě stovek rodinných domů už i komerčních a veřejných stavbách. Jde například o mateřské školy Všetaty, Buková nebo školní třídy v Nučicích, v Praze-Čakovicích, komunitní centrum v Mnichově Hradišti, Environmentální vzdělávací centrum NATURA PARK v Pardubicích, kanceláře experimentální stavby LIKO Noe, ale i penziony či nástavby hotelů. Brzy se veřejnosti představí i první česká 4 podlažní stavba postavená z CLT a jsem velmi pyšný, že si osvícený investor přizval ke spolupráci i nás. 

Která země vás nejvíce inspiruje a proč, pokud jde o rozvoj vaší firmy? 

Nejvíc inspirace stále čerpáme ze Švýcarska. Světové know-how dřevostaveb a jeho současná špička je koncentrována zde. Právě tady jsem potkal jednoho z nejlepších dřevoinženýrů na světě, pana Hermanna Blumera, který stál u zrodu i našeho žebrového elementu, ale i celé řady dalších projektů, na kterých jsme měli tu čest spolupracovat. Švýcaři obecně nejsou tak striktně svázání certifikáty a normami jako zbytek Evropy a jsou otevření, protože nezapomněli používat zdravý selský rozum. Tady platí jednoduché pravidlo, co lze nakreslit a spočítat, lze i postavit, což jsou slova právě pana Blumera. A ta mě motivují k postavení vlastní výrobní haly, samozřejmě ze dřeva. Chci překonat české předsudky a dokázat, že dřevěné haly u nás nejsou sci-fi – sami už se na mnoha podobných projektech po celém světě roky podílíme. 

Evropská unie, v rámci své ambiciózní Zelené dohody (European Green Deal), si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit emise CO2 o 55 % do roku 2030. Tento cíl vytváří tlak na stavebnictví, které patří do největší skupiny přispívatelů. Vidíme dřevo jako cestu splnění stanovených cílů? 

Stavebnictví je odpovědné za 40 % energetické spotřeby (po dobu výstavby i provozu) a více než třetinu emisí CO₂. Čeká nás velká výzva do roku 2030. Dřevostavby jsou v souladu s cíli taxonomie EU, a to z několika důvodů. Dřevo, jako obnovitelný materiál, při svém růstu pohlcuje CO₂ a zůstává zachyceno v konstrukci během celé její životnosti. Tento fakt snižuje emise CO₂ výrazněji než u jiných stavebních materiálů až o 28 %. Dřevěné konstrukce nejenže přispívají ke zmírňování klimatických změn, ale přináší celou řadu dalších benefitů, které už byly popsány nesčetně krát. Naše firma ale nechce podléhat módním trendům a tlačit dřevo všude a za každou cenu s cílem spasit planetu. Doporučujeme ho používat výhradně tam, kde zúročí své přednosti před jinými materiály. U vícepodlažních staveb si dřevo obhájilo své nové místo vedle tradičně používané oceli, skla a betonu. O takových stavbách mluvíme jako o hybridních. Právě vhodně zvolená kombinace těchto materiálů pomáhá vytvářet funkční, unikátní a zároveň k přírodě a člověku šetrné projekty. A to mi dává smysl.

Jaké transformace ve stavebnictví očekáváte? V České republice jsme teprve na začátku této evoluční cesty. 

Transformace bude záviset na legislativě v ČR, odvaze developerů realizovat pilotní projekty a bankovním sektoru poskytovat výhodnější financování pro dané typy staveb.  Vnímám postupné bourání bariér, aktuálně i v České republice vyrůstají velmi pokrokové dřevěné stavby, což mě nesmírně těší. Podle mého názoru i plánované schválení možnosti stavět bytové a komerční budovy do výšky až 18 metrů, oproti současným 12, je pro dřevěné konstrukce optimální. S odstupem pozoruji celosvětovou soutěž, kdo postaví nejvyšší dřevostavbu, protože osobně zastávám názor, že u výškových budov bychom měli zůstat u hybridních konstrukcí. 

Jaké trendy vnímáte, že budou populární v České republice? 

Velký potenciál vidím v dřevěných bytových domech, kancelářských objektech ale i výrobních a skladovacích halách. Pozoruji, jak tento trend roste v zahraničí, myslím, že brzy ovlivní i Českou republiku. Věřím, že do 5 let stavby na bázi dřeva budou zastávat mnohem vyšší podíl i v komerčním sektoru. Souvisí to jak s European Green Deal, tak s navazujícím financováním zelených projektů. Další, a za mě dost zásadní transformací ve stavebnictví nejen u nás, bude modulární výstavba. Tomuto trendu nahrávají dvě skutečnosti – zaprvé nedostatek kvalifikovaných pracovníků na staveništi a zadruhé čas výstavby. Jednotlivé moduly se montují přesně podle projektové dokumentace ve výrobní hale, kde je jejich prefabrikace pod dozorem kvalifikovaných pracovníků. 

Přeji si, aby ze dřeva stavěli jen ti, kteří jsou o tom sami přesvědčeni a vědí co od toho očekávají. Schválení nové normy na 6-7 podlažní budovy bude jistě pomoc pro rentabilitu projektů ve větších městech s vyššími pořizovacími náklady na pozemek. Ale v žádném případně si nepřeji, aby stavěni ze dřeva někdo vnucoval, či dokonce nařizoval. Nechci, aby ke stavbám ze dřeva vznikla mezi lidmi stejná averze jako vůči elektromobilům. Ta auta jsou taky skvělá alternativa, ale dnes jistě ne pro každého.  Sám jsem si ho před 2 lety pořídil i bez dotací. Na cestu do práce a zpět není lepší volba. 

Dřevostavba je a vždy zůstane také jen alternativou pro ty, kterým záleží na vlastním bydlení, či investici pocházející z naší české přírody s minimální uhlíkovou stopou jak v době výstavby, tak po čas provozu budovy.  A navíc je v takových domech moc příjemné žití. A to přece stojí za to! Nebo ne?

Jiří Oslizlo je předsedou představenstva společnosti AGROP NOVA a.s., která je výrobcem uceleného stavebního systému z masivního dřeva NOVATOP. Jiří Oslizlo ve firmě zodpovídá za řízení společnosti, za strategii a business development. V dřevozpracujícím odvětví se pohybuje více než 22 let. Dříve působil 10 let v potravinářském sektoru na pozici majitele a generálního ředitele. Jiří vystudoval strojírenský obor na Technické univerzitě v Ostravě. Jeho podnikatelským cílem je přispívat k naplňováni základních lidských potřeb jako je jídlo a bydlení s přesahem na energetickou soběstačnost. Tržby společnosti v roce 2023 dosáhly téměř třičtvrtě miliardy korun českých.