Společnost Booking Holdings odmítla vyloučit odchod z EU kvůli „hloupé“ regulační zátěži. Platforma propojuje nabídku a poptávku po krátkodobém, převážně turistickém ubytování. Podle generálního ředitele Glenna Fogela ji zmíněná regulace ze strany evropských úřadů staví do „konkurenčně znevýhodněné“ pozice.
Fogel si vzal minulý týden na paškál nová digitální pravidla EU. Jádrem jeho stížnosti je fakt, že Evropská unie nově považuje Booking.com za gatekeepera, „hlídače brány“, jinými slovy dominantního poskytovatele přístupu k internetovým službám ve své branži.
To na Booking.com vytváří přísnější nároky než na firmy, jež takové postavení nemají, například ho nutí nepropagovat vlastní služby před konkurencí. To nejbolestivější opatření nutí firmu umožnit hotelovým společnostem nabízet nižší ceny na vlastních internetových stránkách než na Booking.com.
Hloupá, nebo chytrá regulace?
Spor firmy s EU má podobné kontury jako bitva, již s regulátory na obou stranách Atlantiku vede internetový obchodník Amazon.com. Jde o to, že pokud jste hotel a nabízíte své služby přes Booking.com, nesmíte je jinde nabízet levněji, jinak vás Booking.com vyřadí ze své nabídky. Takové vyřazení by pro vás ovšem vzhledem k dominantnímu postavení Booking.com na trhu znamenalo zásadní znevýhodnění.
„Pokud regulace nejsou chytré regulace, pak jste v konkurenční nevýhodě,“ řekl Fogel, který řídí Booking Holdings i jeho největší dceřinou společnost Booking.com, během čtvrteční technologické konference TNW. Tu pořádal list Financial Times v Nizozemsku. „Věřím, že zákazníkům poskytneme nejlepší ceny. Jakoukoli regulaci, která nám to zakazuje, považuji za hloupou regulaci,“ prohlásil.
Na otázku, zda neuvažuje o přesunu sídla společnosti v hodnotě 135 miliard dolarů mimo EU kvůli obavám z rostoucího dohledu bloku nad technologickými skupinami, Fogel odpověděl: „Nikdy neříkám ne ničemu, co je možné.“
Tato hrozba následuje po řadě regulačních neúspěchů společnosti v EU. Unie se snaží napadat dominantní postavení největších světových (především amerických) technologických společností na svém trhu. Používá k tomu nové právní předpisy a řadu antimonopolních opatření, jež se setkávají s pochopitelným odporem řečených firem. Ty si vzhledem k laxní regulaci v zámoří zvykly na to, že mohou dělat, co se jim zlíbí, bez ohledu na následky.
Předzvěst dalších sporů
Booking.com je dceřiná společnost americké skupiny se sídlem v Amsterdamu. V květnu se stala první evropskou firmou, již zákon EU o digitálních trzích (DMA) vnímá jako „online gatekeepera“. Již předtím se dostala do křížku s jednotlivými členskými zeměmi EU. Například španělský antimonopolní úřad v únoru uložil společnosti Booking pokutu ve výši 486 milionů eur kvůli chování narušujícímu hospodářskou soutěž.
V loňském roce bruselské regulační orgány zablokovaly akvizici švédské skupiny Etraveli Group společností Booking v hodnotě 1,63 miliardy eur kvůli obavám, že by to poškodilo hospodářskou soutěž. Společnost Booking se proti tomuto rozhodnutí odvolala k soudu EU v Lucemburku. Rozhodnutí Bruselu bylo v rozporu s předchozím souhlasem Británie s touto transakcí, což ovšem po odchodu Spojeného království z Unie nemá na věc žádný právní dopad.
Fogelův útok na regulační orgány EU přichází v době, kdy se připravují využít svých nových pravomocí v rámci DMA k boji proti největším americkým technologickým společnostem. Očekává se, že v nadcházejících týdnech evropský antimonopolní úřad obviní společnost Apple z potlačování hospodářské soutěže v jejím obchodě s mobilními aplikacemi.
EU rovněž zvažuje, že podnikne kroky proti Alphabetu, mateřské společnosti Googlu, kvůli zvýhodňování vlastního obchodu s aplikacemi. Dalším terčem je Meta Platforms, vlastník Facebooku, kvůli zneužívání osobních údajů pro reklamní účely.
Lídr v oblasti technologií
Fogel uvedl: „Vznikli jsme tady, narodili jsme se v Nizozemsku. Děláme tu skvělý obchod. Ale naléhavě žádám Unii, aby to zachovala. Potřebujeme, aby se Brusel a členské státy velmi dobře zamyslely. Jak vytvoříme klima, abychom zajistili, že Evropa bude lídrem v oblasti technologií?“ Že být lídrem v oblasti technologií znamená nechat silné hráče na trhu zotročit všechny slabší, Fogela pochopitelně neznepokojuje.
Evropská komise, výkonný orgán EU, se k jeho výrokům odmítla přímo vyjádřit. Namísto toho vydala prohlášení, v němž se praví: „Díky DMA budou mít nyní podnikoví uživatelé, kteří jsou při oslovování svých zákazníků závislí na platformách gatekeeperů, nebývalé možnosti.“
Jestli to znamená, že v konečném důsledku budou ceny pro evropské zákazníky vyšší či nižší, není dosud zcela zjevné. Stejně tak není zjevný ani konsensus o tom, že pokud hypotetické vyšší ceny znamenají možnost zachránit v branži pracovní místa, společnosti jako celku se to vyplatí.
Prohlášení komise dále uvádí: „Strážci brány se mohou samozřejmě i nadále soutěže účastnit, ale nemohou své firemní zákazníky omezovat. Takzvané ,nejlepší ceny' nemohou být na úkor spravedlivé hospodářské soutěže.“ Termín „spravedlivé“ je přitom samozřejmě předmětem různých interpretací.
Jako palivový příplatek
Booking.com se naposledy takto nahlas vzpíral evropským regulačním opatřením v roce 2019. Tehdy mu úřady zakázaly fixlovat s cenami podle vzorce, s nímž přišly nejprve aerolinie. Ty avizovaly letenky za nízké ceny, k nimž později připočetly další povinné platby (nejvíce publicity si získal „palivový příplatek“).
„Aby nedocházelo k matení hostů, budou nyní v nabídkách na Booking.com uvedeny všechny povinné poplatky, i když byly dříve nastaveny zvlášť,“ uvedl k tehdejší změně Booking.com, když předtím proti opatření brojil podobně intenzivně, jako letos hájí zneužívání svého dominantního tržního postavení.
Výhoda pro spotřebitele přitom v případě z roku 2019 byla zjevná: nikomu nepomůže, když si jde koupit mléko za 20 korun, aby zjistil, že ve skutečnosti zaplatí 36 korun, protože inzerovaná cena nepočítá s „pastevním příplatkem“.
