Otrokář, špion a zloděj. Pověst čínské aplikace Temu je stále horší

Žádný on-line obchod nemá ve Spojených státech tolik nových zákazníků. A žádný nemá na krku tolik stížností a vážných hromadných žalob jako dceřiná firma čínského gigantu Pinduoduo.

Žádný on-line obchod nemá ve Spojených státech tolik nových zákazníků. A žádný nemá na krku tolik stížností a vážných hromadných žalob jako dceřiná firma čínského gigantu Pinduoduo.

Celý článek
0

FinFocus: Výpovědi bez udání důvodu by rozpohybovaly zamrzlý trh práce

V dalším dílu rubriky FinFocus se zaměřujeme na současný stav trhu práce. Lidé aktuálně jen minimálně mění zaměstnání, trh práce je proto zamrzlý a firmy trápí nedostatek talentů. Jak z toho ven? A může být řešením legislativní přijetí výpovědí bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele? Na to odpovídají zástupci významných firem.

V dalším dílu rubriky FinFocus se zaměřujeme na současný stav trhu práce. Lidé aktuálně jen minimálně mění zaměstnání, trh práce je proto zamrzlý a firmy trápí nedostatek talentů. Jak z toho ven? A může být řešením legislativní přijetí výpovědí bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele? Na to odpovídají zástupci významných firem.

Celý článek
0

Giorgia Meloniová vs. Matteo Salvini: Další dějství rivality na italské pravici

Každé evropské volby přinášejí bezpočet národních příběhů. Mezi nejsledovanější z nich bude letos patřit střet dvou hlavních aktérů italské pravice – premiérky Giorgie Meloniové s ministrem dopravy a infrastruktury Matteem Salvinim.

Každé evropské volby přinášejí bezpočet národních příběhů. Mezi nejsledovanější z nich bude letos patřit střet dvou hlavních aktérů italské pravice – premiérky Giorgie Meloniové s ministrem dopravy a infrastruktury Matteem Salvinim.

Celý článek
0

Bezemisní Evropa „sežere“ dvakrát více elektřiny. Bude to stát 1,5 bilionu eur

Snižování emisí podle studie Evropské komise dramaticky zvýší spotřebu elektřiny. K její výrobě budou potřeba statisíce tun kovů, jako jsou měď, lithium nebo kobalt.

Bezemisní Evropa „sežere“ dvakrát více elektřiny. Bude to stát 1,5 bilionu eur
Ilustrační foto | Tomáš Novák, HROT24

Dosažení klimatické neutrality, které si stanovila za cíl Evropská unie, bude v příštích desítkách let doslova žroutem elektrické energie. Podle studie Evropské komise, kterou cituje agentura Bloomberg, bude vyžadovat dramatické navýšení výroby elektřiny.

Evropská komise spočítala, že ke snížení emisí v rámci „ozelenění“ energetiky bude nutné navýšit výrobu elektřiny na dvojnásobek. Konkrétně v roce 2040 budou muset evropské elektrárny vyprodukovat 5212 terawatthodin, a o deset let později dokonce 6922 terawatthodin. V roce 2021 přitom všechny evropské státy dohromady vyrobily 2905 terawatthodin.

Důvod extrémního nárůstu spotřeby je jasný: v roce 2050 by evropské silnice měla z velké části brázdit auta poháněná akumulátory, elektřina se ale bude využívat také třeba pro vytápění nebo v průmyslu.

„Nadcházející desetiletí si vyžádají výrazné zvýšení dodávek elektřiny, a to zejména v důsledku rostoucí elektrifikace odvětví konečné spotřeby,“ uvedla EK ve své studii o dopadech svého cíle. Poptávku po elektřině zvýší také výroba syntetických paliv či technologií pro zachytávání uhlíku ze vzduchu.

Analýzu si Evropská komise nechala vypracovat kvůli novým klimatickým cílům, které právě nyní vznikají. Není to přitom tak dávno, co se Bruselu podařilo po dlouhých politických bojích prosadit balíček Fit for 55. Podle něj by emise skleníkových plynů v zemích Unie měly do roku 2030 klesnout oproti roku 1990 v průměru o 55 procent.

Nejnovější návrh podle Bloombergu stanovuje ještě podstatně ambicióznější cíle, a to konkrétně snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2040 o celých 90 až 95 procent (oproti roku 1990). Komise chce tento nový plán schválit 6. února. Pak bude následovat další kolo dohadování s členskými státy EU.

Studie kromě nárůstu spotřeby energie spočítala také náklady, které s sebou zelená transformace přinese. Podle odhadů by jen investice do energetického systému v zemích EU měly dosáhnout kolem 1,5 bilionu eur.

Drtivou většinu nových kapacit výroby elektřiny budou tvořit obnovitelné zdroje, a tak Komise upozorňuje také na extrémní nárůst spotřeby surovin pro jejich výrobu. Podle zmíněného scénáře, který popisuje snížení emisí oxidu uhličitého o 90 až 95 procent, bude EU v desetiletí do roku 2040 potřebovat až 500 tisíc tun mědi ročně, z toho 125 tisíc tun jen pro větrné elektrárny. Pro srovnání: podle Mezinárodní energetické agentury činila v roce 2022 celosvětová poptávka po mědi 26 milionů tun.

Baterie pro elektromobily a stacionární baterie by pak podle analýzy vyžadovaly až 80 tisíc tun lithia a 60 tisíc tun kobaltu ročně. Celosvětová poptávka po lithiu přitom v roce 2022 činila 130 tisíc tun a po kobaltu přibližně 200 tisíc tun.