Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Američané provedli podzemní „kvazijaderný“ test. Rusové končí s dialogem

Chemický podzemní výbuch v jaderném testovacím místě v Nevadě za použití radioaktivních látek má podle amerického ministerstva energetiky odradit další státy od testování jaderných zbraní. Rusko tvrdí, že v současné situaci nemá smysl s USA o jaderných zbraních vůbec jednat.

Američané provedli podzemní „kvazijaderný“ test. Rusové končí s dialogem
Američané oznámili, že provedli podzemní výbuch v jaderném testovacím místě v Nevadě. Ilustrační foto | Shutterstock.com

Spojené státy provedly 18. října podzemní chemický výbuch na testovacím místě pro jaderné zbraně v Nevadě. Hlavním cílem exploze bylo zlepšit americké schopnosti detekovat i menší jaderné výbuchy na celém světě. Oznámilo to americké ministerstvo energetiky

„Tyto experimenty posouvají naše úsilí při vývoji nové technologie na podporu cílů USA v oblasti nešíření jaderných zbraní,“ vysvětlila Corey Hindersteinová, zástupkyně šéfa americké agentury National Nuclear Security Administration (NNSA). Úřad je zodpovědný za vojenské využití jaderných technologií, včetně zabezpečení a modernizace amerického jaderného arzenálu. Agentura spadá právě pod americké ministerstvo energetiky. NNSA doplnila, že výbušnina obsahovala kromě chemických výbušnin i radioaktivní látky.

Americký Newsweek ale upozornil, že tento experiment přichází v době, kdy ruský parlament odsouhlasil zrušení ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996. Spojené státy ji sice podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. Stejně jako Čína. I proto by tento americký test mohl „dát zelenou“ pro ruské testy jaderných zbraní.

Obě země přitom drží z doby studené války největší množství jaderných hlavic na světě, Američané mají ve svých skladech zhruba pět tisíc hlavic, Rusové téměř šest tisíc, tvrdí americká organizace Federation of American Scientists, jež propaguje jaderné odzbrojení.

Rusko: Amerika se chová nezodpovědně

Odborníci na jaderné odzbrojení varují, že krok Moskvy ukazuje, že myslí vážně obnovení svých jaderných testů. Kreml ale trvá na tom, že bude postupovat „zrcadlově“ podle Bílého domu. Šéf ruské Dumy Vjačeslav Volodin prohlásil, že poslední ruské kroky jsou jen reakcí na „nezodpovědný postoj“ USA ke globální bezpečnosti.

Jaderné napětí ve světě nicméně roste v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu v únoru 2022, když ruští představitelé i propagandisté opakovaně vyhrožují Západu a jeho obyvatelům, že použijí jaderné zbraně, aby spojence Ukrajiny odradili od další vojenské pomoci.

Putin také často hovoří o „překročení červené linie“ v případě útoku na ruské území, jež by ospravedlnilo použití atomových hlavic. Rusko považuje za své území kromě východu Ukrajiny i Krym, který v roce 2014 protiprávně anektovalo. 

Musk: Ať Ukrajina v zájmu míru obětuje část území

V souvislosti s hrozbou globálního jaderného konfliktu navrhl americký miliardář Elon Musk, aby Ukrajina obětovala část svého území a postoupila jej Putinovi. Pak by mohlo klesnout napětí mezi Amerikou a Ruskem. Tím by se podle zakladatele firem Tesla a SpaceX zamezilo sbližování Moskvy s Pekingem a Teheránem. Kyjev tento požadavek odmítl s tím, že by takové řešení pouze zvýšilo nestabilitu na celém světě.

V souvislosti se zrušením ruské ratifikace smlouvy o zákazu jaderných zkoušek prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, že Rusko není připraveno opět jednat se Spojenými státy o jaderných otázkách, dokud Bílý dům nepřestane provádět „nepřátelskou politiku“.

Rjabkov reagoval také na americký test v Nevadě, který byl podle něj „nepochybně politickým signálem“. „Jak řekl náš prezident, musíme být ve střehu. Pokud Spojené státy přistoupí k zahájení jaderných testů, budeme muset reagovat stejným způsobem,“ řekl v horní komoře ruského parlamentu. Rusové obviňují Spojené státy, že se snaží vyzbrojováním Ukrajiny strategicky oslabit jejich zemi.