Na stěně kanceláře mu visí velká televize s přenosem z Poslanecké sněmovny, ve vitríně na pracovním stole se leskne sada medailí, připomínající loňské mistrovství světa juniorů v Ostravě. Mnohem větší sbírku cenných kovů má však doma. Milan Hnilička, několikanásobný mistr světa a „zlatý hoch“ z Nagana, hokejovou lapačku vyměnil za politiku a dnes je mocným mužem, který bude z vysočanského mrakodrapu dohlížet na rozdělování miliard pro český sport. 

Jako šéf nové Národní sportovní agentury bude udávat pravidla světu, kterému dlouhá léta kralují matadoři sportovního lobbingu v čele s advokátem Miroslavem Janstou, promotérem Miroslavem Černoškem či šéfem českých olympioniků Jiřím Kejvalem. A to vše navíc v době, kdy to mezi vlivnými bossy českého sportu opět vře a prostředím lomcuje kauza údajného nelegálního ovlivňování ministerských dotací ze strany šéfa České unie sportu Miroslava Jansty, fotbalového bosse Miroslava Pelty a dalších osob.

„S pocitem moci se rozhodně nebudím. Vůbec si to neuvědomuji. Ale jako sportovec se dokážu vcítit do role žadatelů, zároveň ale cítím zodpovědnost za vynaložené prostředky státu,“ říká diplomaticky Hnilička, zatímco listuje blokem s důkladně připravenými poznámkami.

Babišův Hnilda

Hniličkova pozice, mimo jiné poslance za ANO, stojí a padá s premiérem Andrejem Babišem a někdejší gólman Kladna a pražské Sparty nemá problém to přiznat. Nesporným faktem je, že Babiš ve své velkorysé výdajové politice sportu přeje. Objem peněz, který stát svazům, klubům a jednotám posílá, každoročně roste. Od roku 2015 rozpočet ministerstva školství určený sportu narostl na trojnásobek a letos by měl překročit osm miliard. A příští rok by to mělo být dokonce přes deset miliard. Jen pro srovnání: v roce 2011, kdy zkrachovala Sazka, která generovala značnou část příjmu českého sportu, rozdělovalo ministerstvo školství (MŠMT) svazům zhruba 1,6 miliardy korun.

„Babišův člověk? Ta nálepka mi nevadí. Já si tu práci vybral, protože se ztotožňuji s vizí, kterou pan premiér ve sportu má. On si dobře uvědomuje význam sportu a skutečně mu chce pomoct. Kdyby tomu tak nebylo, tak se tady dnes spolu nebavíme,“ reaguje na tradiční téma Hnilička.

Národní sportovní agentura (NSA) od příštího roku přebírá kompletní agendu ministerstva školství, která souvisí s vyplácením peněz na jednotlivé dotační programy v oblasti sportu. Je podřízena přímo Úřadu vlády a premiérovi. Už letos si agentura vyzkoušela práci s penězi, když postupně žadatelům přiděluje části z jedné miliardy, kterou vláda do sportu poslala na boj s dopady virové krize. Zatím z ní rozdělila desítky milionů.

Hynek Glos

Ačkoliv zrod NSA se někdy prezentuje jako výsledek snažení sportovního prostředí, zejména šéfa České unie sportu Miroslava Jansty, který dlouhodobě hovoří o vzniku ministerstva sportu, ve skutečnosti jde spíše o projekt Andreje Babiše, jak si zajistit vliv nad politicky vděčným, ale zároveň vztahově složitým sportovním prostředím.

Advokáta Janstu s miliardářem Babišem pojí dlouholetá známost. Oba od konce tisíciletí operovali v zákulisí sociální demokracie, oba spojovaly některé politické i byznysové zájmy, oba řadu let žijí nedaleko od sebe v Průhonicích u Prahy. Jejich vztah je dnes určujícím elementem pro celé sportovní prostředí a Hnilička je z tohoto pohledu jakousi spojkou, popřípadě nárazníkem mezi oběma muži. 

Pevnost tohoto paktu prověří aktuální proces se šéfem České unie sportu a dalšími funkcionáři. Jansta totiž čelí obvinění, že při vyjednávání o penězích pro ČUS v roce 2017 zašel příliš daleko a snažil se ovlivnit rozdělování peněz v rozporu se zákonem. Navíc se podle některých důkazů vymezil vůči Českému olympijskému výboru. Vadilo mu, že olympionici měli získat více peněz než ČUS.

Kromě Jansty, sekretáře ČUS Jana Boháče, bývalé náměstkyně z ministerstva školství Simony Kratochvílové čelí obvinění také bývalý šéf Fotbalové asociace Miroslav Pelta. Všichni vinu odmítají. 

Kluci, do sprch

Bez ohledu na výsledek kauzy jde už teď o reputační problém, na který bývá Babiš extrémně citlivý a kvůli kterému často neváhá odříznout i své nejskalnější spojence. Jansta ale v těžkých časech ukázal sílu, když i s obviněním v zádech drtivým způsobem obhájil post šéfa největší střešní organizace sportu v Česku. 

Navíc šéf NSA Hnilička přichází s vizí, která by měla podpořit zejména neprofesionální sport v regionu a malá sportoviště. I díky tomu je jeho přirozeným partnerem právě Jansta, jehož ČUS z velké části reprezentuje zejména kluby a jednoty v regionech. 

„Navazujeme na stávající programy, ale chystáme i nové. Jde zejména o podporu sportu na malých městech a vesnicích. Chceme pomoc zespodu. Široká základna je nejdůležitější součást pyramidy, abychom mohli být úspěšní i na samotné špici pyramidy, tedy ve vrcholovém sportu a reprezentaci,“ shrnuje Hnilička základní filozofii, na které se shoduje právě s Janstou.

Pavel P. Novotný

Hnilička tak chce prosadit změny například v programu Můj klub, obnovit by se měl také program Provoz a údržba a úplně novým investičním programem má být třeba kapitola Kabina. Skrze ní by měly téct peníze do rekonstrukce kabin, sprch a dalšího zázemí malých klubů v obcích do tří tisíc obyvatel.

Šéf NSA navíc věří, že přes obtížnou ekonomickou situací se nakonec podaří pro příští rok zvýšit celkový objem peněz, které bude agentura rozdělovat. 

„Věřím, že se podaří i navýšit avizovaných deset miliard. Ale bude samozřejmě záležet na jednání ve vládě,“ říká obezřetně Hnilička, který zároveň dobře ví, že jeho židle bude, jak se říká, horká. Rozdělování takového balíku veřejných peněz s sebou nese rizika a enormní tlak. 

Pavel P. Novotný

„Je mi jasné, že se vždy najde někdo, kdo bude klíč na rozdělování peněz kritizovat. Pro mě je důležité, abychom byli naprosto transparentní, aby kritéria dávala smysl a my si uměli každé naše rozhodnutí obhájit,“ dodává. 

Právě současná kauza, které čelí sportovní bossové, stejně jako ministerští úředníci, ukazuje, jaká rizika se s dělením peněz pro sport pojí a jak nepřehledná praxe to je. 

„Nechci tu kauzu hodnotit, ctím presumpci neviny. Ale myslím, že vznik agentury byl motivován právě tím, aby dělení peněz nedoprovázely podobné pochybnosti,“ říká Hnilička. 

Rozkývané vztahy

Na pozadí tohoto dění navíc pokračují spory mezi šéfem ČUS Miroslavem Janstou a šéfem Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem. Dva nejvlivnější muži sportovní diplomacie si už několik let nemohou přijít na jméno, přestože v době krachu Sazky společně bojovali proti starému vedení ČSTV (dnes ČUS) a šéfovi Sazky Aleši Hušákovi. Od té doby se ale názorově rozešli v tom, která ze sportovních organizací by měla mít vůdčí úlohu vůči státu. Krátce po pádu Aleše Hušáka a zdiskreditování ČSTV to vypadalo, že roli nové střešní organizace převezme právě ČOV. Myšlenku tehdy podporoval i sám Jansta a s ním i velké svazy.

Jansta ale postupně obrátil, začal se stále více zastávat regionálního uspořádání sportu (vzpomeňme, že právě na regionech stála síla starého ČSTV a Aleše Hušáka), a pracoval naopak na posílení pozice ČUS vůči ostatním organizacím. Přidaly se spory o majetek, vyhrotil se vztah mezi Janstou a klíčovým Kejvalovým mužem, spolumajitelem vlivné komunikační agentury Bison & Rose a horským podnikatelem Jiřím Bisem.

Bis se sice z byznysu i sportovní politiky stáhl, rivalita mezi oběma tábory přetrvala. Jansta dnes nepřímo naznačuje, že za trestním stíháním jeho osoby a jeho spolupracovníků stojí i lidé z okolí šéfa českých olympioniků. Do vedení ČOV se pak opřel mimo jiné v dopise, který v dubnu směřoval premiérovi a ve kterém vládu žádal o peněžitou pomoc kvůli dopadům pandemie. V něm například uvedl, že „navzdory centralistickým snahám polostátního nového vedení Českého olympijského výboru od roku 2012, personálně propojeného s náměstky MŠMT, a navzdory některým vrcholným zástupcům státu se prosadilo posílení přímého financování sportovních svazů, klubů a jednot....“. Což mnozí vykládají jako otevřený útok na postavení ČOV přímo před očima premiéra Babiše.

Už dříve se ukázalo, že Jiří Kejval a ČOV u Babiše příliš nebodují. Ten jako ministr financí například zrušil daňovou výjimku, na základě které mohly loterijní a sázkové firmy odvádět část z daňového odvodu právě ČOV, který peníze následně dělil mezi svazy.

„To je úplný nesmysl. Nic společného s trestním stíháním nemám. A rozhodně s nikým nebojuji. Určitě jsou věci, na kterých se neshodneme, ale určitě převládají ty, ve kterých jsme ve shodě. ČOV má své poslání, ČUS zase svoje. Osobně mě vůbec nezajímá, jak se budou rozdělovat peníze. Vždy budu bojovat jen za to, aby jich celkem bylo pro sport co nejvíc,“ říká k tomu tradičně diplomatický Jiří Kejval, kterého letos čeká boj o obhajobu předsedy ČOV. A není vůbec vyloučené, že se ho právě Jansta pokusí z čela ČOV sestřelit.

Nová doba

Milan Hnilička se k mocenským hrám uvnitř sportu vyjadřuje nerad. „Nechci brát sportovní prostředí jako rozhádané hrací pole. V něčem je náš partner spíše ČUS, v něčem jiném zase ČOV. Jsou to dvě části jednoho celku, které jsou navíc všemožně provázány. Spolupracujeme se všemi,“ opět tasí spíše diplomatický tón někdejší hokejový internacionál.

A diplomatický jazyk mu oplácejí také samotní funkcionáři, kteří na práci nové agentury hledí s velkým očekáváním. 

„Vznikem NSA skončilo období, kdy sport neměl jasného hegemona. Sport byl v gesci MŠMT, ale ministr tohoto resortu měl víc agend. Nyní se nacházíme ve zcela nové situaci, a pokud jde o otázku na střešní organizace ČUS a ČOV, nejde o to, kdo bude mít blíž k NSA, ale o to, aby byly vyjasněny jejich role,“ říká Libor Varhaník, šéf atletického svazu, který zastává pozici místopředsedy ČOV, ale zároveň je členem výkonného výboru ČUS.

„Vedení NSA několikrát veřejně proklamovalo, že chce všechny neinvestiční programy vyhlásit do září a vyplatit do konce března příštího roku. To by byla pro všechny sportovní organizace velká a velmi pozitivní změna. Jinak se k nám zatím konkrétnější informace o chystaných změnách nedonesly,“ poznamenává Zdeněk Ertl, šéf Sdružení sportovních svazů ČR.

Od pádu Sazky a zrušení odvodů na veřejně prospěšné účely, které na místo daní posílaly do sportu hazardní společnosti (v roce 2009 to bylo asi 3,5 miliardy) uplynulo bezmála deset let. Teď sportovce čeká nová éra s novou agenturou, Andrejem Babišem a miliardami navíc. „Sportovní ideály je jedna věc, ale vždy šlo hlavně o moc. A moc má ten, kdo rozhoduje o penězích. Platilo to tak za Hušáka, platí to i za Jansty. Babiš se snaží změnit zaběhlé pořádky, ale je otázka, jestli vládní agentura něco změní. Pokud bych si měl vsadit, vsadím, že ne. Hnilička by nebyl bez Jansty a agentura by nebyla bez Babiše,“ říká přední sportovní funkcionář a člen několika odborných komisí, který ale nechce uvádět své jméno. Vztahy ve sportu jsou totiž příliš těsné a křehké zároveň.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Pavel P. Novotný