Zelenskyj ve stopách Putina: chce zaručit ochranu ukrajinské menšiny v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá, aby jeho vláda vypracovala podrobný plán, jak ochránit Ukrajince na ruském území.

Zelenskyj ve stopách Putina: chce zaručit ochranu ukrajinské menšiny v Rusku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | foto Shutterstock.com

Kubáň, Bělgorod, Brjansk, Voroněž, Kursk a Rostov. To je jen část výčtu ruských oblastí, kde historicky žije početná ukrajinská menšina. Před válkou se uvádělo, že na území Ruska žijí dva miliony Ukrajinců. Jedná se tak o největší ukrajinskou diasporu žijící v zahraničí, v Kanadě žije 1,2 milionu těchto východních Slovanů.

Ukrajinská hlava státu nyní přišla s iniciativou, že je třeba tuto menšinu chránit. Zelenskyj pověřil vládu, aby vypracovala plán na zachování národní identity Ukrajinců, kteří žijí v „historicky obydlených územích“ v Rusku. Mají se na něm kromě ministrů podílet i mezinárodní odborníci či zástupci Světového kongresu Ukrajinců.

Cílem je monitorovat a shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných na etnických Ukrajincích, kteří žijí na území většího souseda. Jedná se hlavně o nucenou rusifikaci, politické represe nebo násilné deportace. Dalším úkolem je intenzivněji bojovat proti ruské propagandě a šíření dezinformací o historii a současné situaci Ukrajinců v Rusku. Do boření ruských mýtů o Ukrajině se má zapojit i mezinárodní vědecká veřejnost. Zelenskyj hodlá podpořit spolupráci s dalšími utlačovanými národy, které žijí v největším státě světa.

Ukrajinští historici mají dále vypracovat odborné materiály o více než tisícileté historii ukrajinské státnosti a historických vazbách na země obývané etnickými Ukrajinci a jejich zařazení do vzdělávacích osnov a učebnic. Ministerstvo zahraničí zase dostalo za úkol podporovat vazby a spolupráci s ukrajinskou diasporou žijící po celém světě.

Prezident, který byl zvolen v roce 2019 (teoreticky se měly letos konat nové volby), zdůvodnil vydání dekretu tím, že Rusko systematicky pracuje na zničení ukrajinské národní identity a porušuje lidská práva ukrajinské menšiny na svém území. Podle něj je Kreml vázán mezinárodními závazky chránit na svém území další etnické menšiny. V praxi to znamená právo na vzdělání v ukrajinštině a možnost ukrajinský jazyk používat bez jakýchkoliv sankcí. Ukrajinská menšina má mít také přístup k ukrajinským médiím a právo se shromažďovat.

Putin a jeho vláda naopak dlouhodobě zpochybňují ukrajinskou identitu a tvrdí, že nezávislá Ukrajina nemá právo na existenci. Napadení Ukrajiny naopak Kreml hájí s argumentem, že musel ochránit etnické Rusy žijící v sousední zemi, kterou považuje za „původní“ ruské území. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv přímo zdůraznil, že existence nezávislého státu na historicky ruských územích bude stálou záminkou pro bojové akce.

Na svém telegramovém účtu napsal, že samotná existence Ukrajiny je pro samotné Ukrajince „smrtící“. A to nejen v době, kdy je u vlády „banderovský politický režim“. Odmítl jakoukoliv podobu nezávislého státu, který leží mezi zeměmi NATO a Ruskem. Ukrajinu dále označil za rakovinný nádor a uměle vytvořený stát. Věří, že v budoucnu budou chtít Ukrajinci žít ve společném státě s Rusy.