Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Zakladatelka Zásilkovny Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Celý článek
0

Vystrkujeme nos nad vodu. Statistici potvrdili, že dno ekonomického poklesu je za námi

Úterní odhad Českého statistického úřadu, že česká ekonomika v posledním kvartálu loňského roku vzrostla o 0,2 procenta, je dobrá zpráva. Žádné nadšení sice nebudí, ale to nejhorší máme za sebou.

Vystrkujeme nos nad vodu. Statistici potvrdili, že dno ekonomického poklesu je za námi
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale trochu radosti udělat může, i když vylétne uprostřed zimy. První odhad vývoje české ekonomiky za čtvrtý kvartál loňského roku ukázal plusové znaménko.

Jde o první odhad, který nepochybně projde revizí, jež – jak jsme loni viděli – může s čísly docela dost pohnout. Ale i tak; mezikvartální růst o 0,2 procenta je takovým vystrčením nosu nad vodu po předchozím čtvrtletí, kdy ekonomika ve stejném srovnání klesla o 0,6 procenta. Dno nynějšího poklesu ekonomiky je zjevně za námi.

Za celý rok 2023 jsme tak zaznamenali recesi v rozsahu jen 0,4 procenta, přičemž ji leckdo čekal horší. Pomohl vývoj zahraničního obchodu a dost překvapivě i poptávka domácností. Tržby v maloobchodě už pár měsíců po desetinkách procenta stoupají, a to se počítá.

Zdá se, že inflační optimismus z konce roku byl oprávněný a zabrzděný růst cen spolu s tím, že se ve velké části ekonomiky stále slušně zvedají platy, začal fungovat. Celoroční pokles HDP o 0,4 procenta sice radost nedělá, ale při sedmiprocentní základní úrokové sazbě ČNB to popravdě řečeno mělo být ještě o něco horší.

ČNB sice před Vánocemi couvla o čtvrt procentního bodu, to se ale dá hodnotit jako hodně opatrné a lze doufat, že za týden bude odvážnější a sazby nyní půjdou dolů velmi rychle. Transmise snížení sazeb do celé ekonomiky je sice velmi pomalá a plně se projeví až na přelomu letošního a příštího roku, ale něco zabere hned.

Vedle tolik potřebného spotřebitelského optimismu by se měly výrazně zlevnit hypotéky. Opravdu není důvod prodávat desetileté fixace nad pěti procenty. Možná i nad čtyřmi. Rozjezd hypoték by měl odblokovat bytovou výstavbu a na ní navázaný průmysl a služby. Multiplikační efekt zde může být dost silný.

Ekonomika se tak nepochybně letos zvedne, pokud jí v tom ovšem nezabrání nějaké vnější šoky, kterých už ale bylo opravdu dost. I když určitě žádné růstové rekordy nepřijdou a balvanů, které je nutné odvalit, leží v cestě stále dost, výhled začíná být dost optimistický. A stresovat se tím, že pořád nejsme na úrovni předcovidového roku 2019, je zbytečné.

Ta rozhodující ztráta se totiž odehrála v roce 2020, kdy covidová politika Babišovy vlády přivedla ekonomiku k rekordnímu propadu o 5,6 procenta. A ve standardní pomalé evropské – přeregulované a „ozeleňované“ – ekonomice, jakou jsme už dávno, se to prostě těžko dohání.