Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Vakcína dorazí v listopadu

Evropa by se první očkovací vakcíny proti nemoci covid-19 mohla dočkat už za pár měsíců, tvrdí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Vakcína dorazí v listopadu
Jakub Dvořáček | Hynek Glos

Připomíná to soupeření z dob studené války. Spojené státy se už zase přetahují se Sovětským svazem, tentokrát o to, kdo jako první vyvine vakcínu proti nemoci covid-19, kterou se po celém světě nakazilo více než 20 milionů lidí a na 733 tisíc zemřelo. Vítězství si nárokuje ruský prezident Vladimir Putin. Ale je ruská vakcína skutečně účinná a bezpečná? „Uvidíme, co v Rusku vzniklo, teď je těžké to hodnotit, informací je málo,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. V Evropě by podle něj měla být proticovidová vakcína už na podzim.

Proč je ruská vakcína problematická?

Ve Spojených státech a Evropě se nové vakcíny vyvíjejí podle zásad takzvané Správné klinické praxe. Jsou to jasně stanovená pravidla pro transparentní výzkum a vývoj. Co vzniklo v Rusku, v tuto chvíli nevíme. Uvidíme. Ostatně vlastní vakcínu vyvíjejí také v Indii nebo v Číně, kde prý už očkují vojáky. Mezinárodní zdravotnická organizace aktuálně registruje v různých fázích vývoje více než sto šedesát kandidátů na nový očkovací přípravek.

Renomovaný německý biochemik Klaus Cichutek podle agentury DPA se nechal slyšet, že schválení ruské vakcíny je riskantní, protože nebyla otestována na případné nežádoucí účinky na dostatečně velkém vzorku lidí. Jaký je správný postup podle evropských nebo amerických pravidel?

První fáze je laboratorní, kde se rovněž provádějí testy na zvířatech. Pak následuje první klinická fáze, do níž se zapojují desítky dobrovolníků. Druhé fáze, při níž se primárně hodnotí bezpečnost přípravku na lidské zdraví, se účastní už stovky osob. Třetí fáze zahrnuje desítky až stovky tisíc lidí, hodnotí se, zda má vakcína požadovaný účinek na lidi s různým genovým základem. Pak se žádá o registraci přípravku u Evropské lékové agentury nebo u obdobné instituce ve Spojených státech amerických. Kdyby se něco zanedbalo a při komerčním užití přípravku by se objevil třeba negativní účinek, následovala by vlna soudních sporů, náhrada škod, což by pro farmaceutickou firmu bylo zdrcující.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit