Senát bude poprvé volit členy Rady ČT

Senát schválil pravidla pro nominace na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, v nichž bude podle nedávno přijaté novely od října nově obsazovat třetinu míst. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že lhůtu pro nominace vyhlásí 2. října. Nominace bude podle Vystrčila možné předkládat elektronicky.

Návrhy budou organizace moci podle schválených pravidel předkládat od října senátní volební komisi, adepty pak před schvalováním horní parlamentní komorou projedná senátní komise pro sdělovací prostředky. Její předseda David Smoljak (STAN) uvedl, že na rozdíl od mediálního výboru Poslanecké sněmovny nebude moci jeho komise provést předvýběr kandidátů, kteří budou k volbě připuštěni v případě splnění zákonných náležitostí. Slíbil ale, že komise s kandidáty uspořádá veřejné slyšení.

Změnu ve výběru členů rad veřejnoprávních médií přinesla novela, kterou Senát a Poslanecká sněmovna přijaly zkraje léta. V případě Rady ČT bude Sněmovna nadále vybírat dvanáct členů a senátoři šest. Tři nově vzniklá místa má Senát obsadit ještě letos, zbývající tři členy má volit na uvolněná místa. V Radě ČT, která byla dosud ze zákona patnáctičlenná, momentálně zasedá dvanáct členů, třem dalším totiž v červenci skončil mandát.

Do Rady Českého rozhlasu bude dolní komora volit šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění. V případě rozhlasové rady má šest míst, která bude nadále obsazovat Sněmovna, určit los. Všichni nynější členové rozhlasové rady by dokončili svá funkční období, která jsou stejně jako v případě členů televizní rady šestiletá. Vystrčil připomenul, že v případě Rady Českého rozhlasu zatím není zřejmé, kdy a která místa v této radě bude horní parlamentní komora obsazovat. V Radě Českého rozhlasu je momentálně jedno místo volné poté, co v červnu skončil mandát Vítězslavu Jandákovi. 

Z ČT odejde šéf komunikace Kolář i další manažeři

Českou televizi opouští další vysoce postavený manažer. Po řediteli zpravodajství Zdeňku Šámalovi oznámil odchod ředitel divize korporátních vztahů, komunikace a obchodu Vít Kolář, který měl navíc v gesci i právní útvar, výzkum nebo bezpečnost a vnější vztahy. Kolář se rozhodl odejít na konci září, jak potvrdil agentuře ČTK. S končícím generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem úzce spolupracoval deset let, v roce 2013 nastupoval jako šéf jeho kanceláře. Dvořák koncem září opustí post šéfa ČT, který zastával dvě funkční období, tedy dvanáct let. Začátkem října ho vystřídá Jan Souček, dosavadní ředitel brněnského studia ČT, který byl generálním ředitelem zvolen v červnu.

Kromě Koláře a Šámala podle ČTK pravděpodobně odejde vedoucí právního útvaru Markéta Havlová, zkušená televizní právnička a expertka na domácí mediální právo. Další výpovědi podle zdrojů ČTK z České televize chystají ředitelka marketingu Denisa Kollárová, pod kterou spadá i televizní self promotion a sociální sítě, Alžběta Plívová, jež vede komunikaci a PR a je klíčovou manažerkou ČT edu, nebo ředitelka personálního útvaru Jitka Tejnorová.

Naopak v ČT zřejmě zůstane dosavadní šéfredaktor Petr Mrzena, který má být šéfem zpravodajského kanálu ČT24, nebo ředitel programu Milan Fridrich, jenž má mít pod sebou všechny kanály kromě ČT24.

Novou řídicí strukturu, včetně konkrétních jmen, Souček plánoval představit na tiskové konferenci v pondělí 4. září. „Z dostupných informací je zatím zřejmé, že by svého vlastního šéfa měl mít nově každý program ČT. Proti současnému stavu má být samostatně vyčleněna digitální divize a rovněž sportovní kanál již nebude zařazen pod šéfa zpravodajství,“ dodává ČTK. 

DPH na noviny i časopisy nakonec bude dvanáct procent

Ne na jednadvacet, ale mírněji, tedy na dvanáct procent, se nakonec zvýší sazba DPH na noviny i časopisy, které jsou nyní v desetiprocentní sazbě. Úprava daně z tiskovin je jedinou změnou v dani z přidané hodnoty oproti původnímu návrhu takzvaného ozdravného balíčku, na které se vládní koalice dohodla předminulý týden.

Vláda původně oznámila, že hodlá navýšit DPH u novin z deseti na jednadvacet procent, zatímco u časopisů jen na dvanáct procent. To vyvolalo kritiku v Česku i v zahraničí. Unie vydavatelů, která sdružuje největší tuzemské me­diální domy, to označila za „ohrožení existence novin v České republice“, menší Asociace online vydavatelů dokonce za „další hřebíček do rakve svobodných médií od Fialovy vlády“. Unie vydavatelů volala po „supersnížené“ DPH pro noviny nula procent. Stejně tak Světová asociace vydavatelů zpravodajství (WAN-IFRA) vyzvala českou vládu, aby přeřadila tiskové publikace do nulové daňové sazby, stejně jako to kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje u knih.

Podobně Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a Evropská asociace časopiseckých médií (EMMA) vyzvaly vládu, aby plán přehodnotila. Státu by podle nich navýšení daně nepomohlo získat víc peněz do rozpočtu, pouze by to omezilo dostupnost tištěných médií.