České startupy rostou. Už zaměstnávají víc lidí než zemědělství nebo celý ICT sektor

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

Celý článek
0

Von der Leyenová chce vyzbrojit Ukrajinu za ruské zmrazené peníze

Zisky ze zmrazených ruských aktiv mají směřovat na nákup zbraní pro napadenou zemi, tvrdí šéfka Evropské komise. S takovým řešením ale musí souhlasit všechny země Unie.

Zisky ze zmrazených ruských aktiv mají směřovat na nákup zbraní pro napadenou zemi, tvrdí šéfka Evropské komise. S takovým řešením ale musí souhlasit všechny země Unie.

Celý článek
0

Z čela českého a slovenského Googlu odchází po 18 letech Taťána le Moigne

"Jsem šťastná za těch 18 let. Byla to fantastická profesní zkušenost," řekla Taťána le Moigne serveru HN.cz. Žádné konkrétní pracovní nabídky prý v současné chvíli nemá.

"Jsem šťastná za těch 18 let. Byla to fantastická profesní zkušenost," řekla Taťána le Moigne serveru HN.cz. Žádné konkrétní pracovní nabídky prý v současné chvíli nemá.

Celý článek
0

Švédsko se druží s Norskem a Dánskem. Chce zabránit ruské invazi

Švédsko podepsalo obranný pakt s Norskem a Dánskem, zakládajícími členy Severoatlantické aliance. Po výrazném navýšení výdajů na zbrojení se jedná o další krok, který má odradit Rusko od případného napadení.

Švédsko se druží s Norskem a Dánskem. Chce zabránit ruské invazi
Švédská armáda, ilustrační foto | Shutterstock.com

Švédský ministr obrany Peter Hultqvist je znám svým ostře protiruským postojem. Nyní prosadil podpis užší vojenské spolupráce s Dánskem a Norskem, což znamená posílení vazby na Severoatlantickou alianci, protože obě země jsou zakládajícími členy NATO.

Sociální demokrat varuje před rozpínavým režimem Vladimira Putina, kterému je třeba se bránit v případě napadení tak dlouho, než mu přijdou evropští spojenci na pomoc. Tento koncept zopakoval při podpisu dohody se sousedními zeměmi. „Pokud nastane krizová situace, budeme podstatně lépe připraveni,“ zdůraznil ministr obrany

Švédská média připomínají, že se jedná o reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v oblasti Baltského moře, protože tam Kreml stupňuje napětí. Ruská plavidla i letadla opakovaně narušila švédské teritoriální vody i vzdušný prostor. Země okolo Baltu vystrašily také nedávné obří manévry Ruska a Běloruska Západ 2021, kterých se zúčastnilo 200 tisíc vojáků. 

Posilování vojenské spolupráce v regionu – kromě Dánska a Norska se jedná také o Island a Finsko – následuje po zásadním navýšení výdajů na obranu. Armádní rozpočet má do roku 2025 postupně vzrůst o 3,2 miliardy dolarů. Švédsko není stejně jako Finsko členskou zemí Severoatlantické aliance, i proto musí vydávat na vlastní armádu mnohem více prostředků, aby bylo schopno bránit svou suverenitu. Současná vláda prosazuje model, že se bude Švédsko integrovat do aliančních struktur bez plného členství s ohledem na to, aby nezhoršilo bezpečnostní postavení sousedního Finska. 

Drahá totální obrana

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) uvedl, že země v roce 2016 vydávala na obranu 5,4 miliardy dolarů, v roce 2020 to bylo už 6,5 miliardy dolarů. Koncept „totální obrany“ schválil v prosinci švédský parlament s tím, že se objem prostředků do roku 2025 zvýší o další třetinu na 10,5 miliardy dolarů. To je v přepočtu 229 miliard korun. Pro srovnání, podobně velké Česko chce do roku 2024 zvýšit výdaje na obranu na sto miliard korun. 

Cílem je vylepšení vojenských schopností díky reorganizaci vojenských sil, navýšení počtu vojáků a novým nákupům vojenské techniky. Počítá se i se zvýšením palebné síly švédské armády, aby měla silnější odstrašující dopad na potenciální nepřátele

Za protiruskou politikou stojí politik, jenž je ministrem obrany od roku 2014. Hultqvist má negativní zkušenosti s chováním Ruska, respektive Sovětského svazu, v rámci rodinné historie. Jeho matka finského původu žila během druhé světové války ve vesnici Kuusamo u ruské hranice. Vesnice byla v době druhé sovětsko-finské války vypálena sovětskými jednotkami. Rodinné vzpomínky zásadně formovaly jeho postoj.

Není to rusofobie, ale realita

V roce 2018 pro švédské noviny Dagens Nyheter vysvětlil, že rodinná historie z matčiny strany změnila vnímání ruských činů. „Netrpím žádným druhem rusofobie ani strachem z Ruska,“ zdůraznil a dodal, že akce současného Ruska vnímá realisticky. Připomněl ruskou agresi posledních let – v Gruzii, na Krymu, na východní Ukrajině, posilování vazeb s Běloruskem. I proto prosazuje užší spolupráci s NATO i Spojenými státy. 

„Víme, že je Rusko připraveno použít vojenskou sílu k dosažení svých politických cílů,“ zdůraznil Hultqvist k prohloubení spolupráce ve vojenských otázkách s Kodaní a Oslem. Kombinované zdroje těchto zemí lépe odradí ruského protivníka. 

Švédsko souhlasilo také s nákupem modernizovaných amerických raket Patriot, první část dodávky obdrželo letos v dubnu. Výrobce Lockheed Martin uvedl, že se stalo jednou z jedenácti zemí, které disponují nejmodernějším obranným raketovým systémem na světě.

Švédsko po skončení studené války prakticky přestalo modernizovat svou armádu, nyní se vrací k aktivní obranné strategii. Země byla dosud vnímána jako neutrální stát, během obou světových válek se nepřiklonila ani k jedné z bojujících stran.

Ve švédské armádě sloužilo před rokem 1989 okolo 180 tisíc vojáků, po pádu Sovětského svazu se stavy výrazně snižovaly. V roce 2013 činily jen šestnáct tisíc vojáků. Od té doby opět počty rostou, nyní jsou zhruba na šedesáti tisících a plánem je mít devadesát tisíc vojáků.