Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
Firma Trawa slibuje středně velkým podnikům, že jim výrazně sníží účty za energie díky využití umělé inteligence.
Firma Trawa slibuje středně velkým podnikům, že jim výrazně sníží účty za energie díky využití umělé inteligence.
Zastavení dodávek obilí z Ukrajiny i Ruska má zásadní dopad na celosvětový trh s potravinami.
Pšenice je pro Ukrajinu i Rusko zásadním exportním artiklem. Kvůli válce je ale nyní vývoz prakticky zastaven. „Z ukrajinských přístavů se v současnosti nevyváží žádné obilí,“ potvrdil vedoucí obchodu s obilím v německé společnosti BayWa Jörg-Simon Immerz. A z Ruska export také vázne.
Lodě s obilím, kterých může být až tři sta, totiž blokuje Rusko v Černém moři. Immerz odkazuje na panamský námořní úřad, který uvedl, že ruské námořnictvo znemožňuje lodím bezpečné odplutí. Navíc úřad informoval o tom, že se tři lodě plující pod panamskou vlajkou dostaly od začátku války na Ukrajině pod ruskou palbu.
Jedna z lodí se potopila, další dvě byly poškozeny, uvedl správce úřadu Noriel Arauz. Zasaženy byly rovněž lodě pocházející z Bangladéše a Estonska. Estonská loď se měla také potopit. K incidentu došlo podle tallinské společnosti Vista Shipping Agency 3. března nedaleko Oděsy. Rusko obviňuje Ukrajinu, že zaminovala námořní cesty, a proto dochází fakticky k blokádě obchodních lodí.
Zastavení dodávek pšenice má zásadní dopad na celosvětový trh s potravinami. Rusko patří s třiceti miliony tun obilí vývozu ročně mezi největší exportéry na světě, Ukrajina vyváží až 25 milionů tun ročně. Na obilí z tohoto regionu jsou závislé zejména země na Blízkém východě a v severní Africe. Cena pšenice nyní kvůli válce výrazně stoupla.
Objevují se pochyby, kolik obilí letos Ukrajina vypěstuje. Immerz vysvětlil, že celý trh pozorně sleduje dění v zemi, kterou napadlo Rusko. Pšenice se musí v jarních měsících pohnojit, aby bylo možné počítat s podobně velkou úrodou jako v minulých letech. Navíc hrozí, že se nezaseje kukuřice, jež je důležitým krmivem. I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na farmáře, aby zahájili osev jako obvykle.
Omezením vývozu pšenice a hnojiv vyhrožuje i Moskva. Má to být reakce na západní protiruské sankce. Každopádně to bude znamenat, že celosvětově budou stoupat ceny potravin a v chudších regionech světa může být narušena potravinová bezpečnost.
Na druhou stranu BayWa uvedla, že není žádný důvod pro to, aby byla omezena produkce obilí v rámci Evropské unie. Ta vyváží zhruba třicet milionů tun pšenice. Celkem se v EU vyprodukuje 139 milionů tun této obiloviny a nejsou namístě obavy, že by jí byl na evropském trhu nedostatek. Evropské země ale mohou mít problémy s dostatkem kukuřice, jež se do Unie dováží, doplnil německý obchodník Immerz.
Organizace spojených národů už varovala, že ruská agrese způsobí závažné problémy s dodávkami potravin do Afriky. V letech 2018 až 2020 se Rusko postaralo o třetinu veškerého importu pšenice do afrických zemí. Dalších dvanáct procent pocházelo z Ukrajiny. Nedostatkem potravin je ohroženo 25 afrických zemí, hlavně těch nejchudších. K tomu je třeba počítat se zdražováním hnojiv, která obě země ve velkém produkují.
V souvislosti se zprávami o blokádě Černého moře vyzvala Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO), jež reguluje světovou námořní dopravu, k vytvoření takzvaných modrých koridorů, které by umožnily lodím, aby bezpečně opustily vody Černého a Azovského moře bez rizika, že se stanou obětí útoku nebo narazí na námořní minu. „Závažnost situace podtrhuje rostoucí počet zpráv o bezpečnostních incidentech týkajících se obchodní přepravy,“ varovala IMO.
