Vítr – respektive větrná energie – byl využíván již v dávné době pomocí větrných mlýnů. Jejich původ bývá nejčastěji přisuzován persko-arabské oblasti. Nejstarší dosud zachovalé zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tři tisíce let.

Na území Čech, Moravy a Slezska je postavení prvního větrného mlýna historicky doloženo v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze.

183 tun železa a oceli

Začátek novodobých větrníků se datuje do konce osmdesátých let minulého století, kdy se také začaly využívat moderní materiály a technologie. To, že se někde postaví vysoký stožár s rozměrnou vrtulí, ale ještě neznamená, že tam zůstane na věčné časy. V současné době, kdy se tolik dbá na ochranu životního prostředí a recyklaci, není problém celou větrnou elektrárnu ekologicky zlikvidovat.

Jako vzorový příklad může posloužit větrná farma Nový Hrádek nedaleko Náchoda. Tři větrníky byly postaveny už v devadesátých letech, ale nikdy nebyly uvedeny do provozu, také kvůli technickým potížím. Později projekt převzal ČEZ, ale v roce 2012 nakonec nechal elektrárny rozebrat, odvézt a ekologicky zlikvidovat, což potvrdil certifikát o ekologické likvidaci. Z elektráren se získalo 183 tun železa a oceli, několik tun betonových směsí ze základových desek nebo více než padesát litrů převodových a mazacích olejů.

Na vrchu Šibeník zůstala stát pouze jedna věž bez vrtule, kterou společnost prodala městysu Nový Hrádek za několik stovek tisíc korun. Tamní radnice v roce 2020 nechala na tubusu vybudovat rozhlednu, z bývalé trafostanice vzniklo infocentrum. Rozhledna v nadmořské výšce 655 metrů vyšla na 13,6 milionu korun bez DPH v rámci projektu Česko-polská Hřebenovka – východní část. Většinu nákladů pokryla evropská dotace. Část listu z vrtule a indikační čidla z vrcholové gondoly jsou zase součástí stálé expozice Obnovitelné zdroje ČEZ v Hradci Králové.

Stavba roku

Rozhledna se hned po svém otevření před Vánocemi 2020 stala vyhledávaným cílem turistů, je z ní výhled až do Polska. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků posléze vybrala rozhlednu mezi pětici staveb s prestižním titulem Stavba roku. „Snažili jsme se maximálně využít nefunkční torzo a přestavět ho s minimálními finančními prostředky,“ říká Pavel Ježek, který byl projektantem i technickým dozorem investora.

Také při přeměně bývalé větrné elektrárny na turistickou rozhlednu mysleli projektanti na životní prostředí. Stavba má totiž například vlastní zdroj vody včetně likvidace odpadních vod čističkou a vsakem, vytápění je zase řešeno tepelným čerpadlem.