Je to jako hranice mezi zemí krále Miroslava a Půlnočním královstvím. Den a noc. Jako by někdo na zeď zámku ve středočeském Buštěhradu narýsoval podle pravítka čáru a řekl, že jedna část bude hezká a druhá ať zůstane v dezolátním stavu. Důvod? Třetinu dvoupatrového šlechtického sídla opravilo město za desítky milionů korun. Zbylé dvě třetiny patřily roky Středočeskému kraji.

Před bezmála deseti roky se už už chystala rekonstrukce za více než 200 milionů korun. Dělníci si navezli stavební buňky a další techniku, když policisté zatkli tehdejšího hejtmana Davida Ratha s krabicí od vína plnou peněz. A tak si dělníci zase všechno sbalili, odjeli a už se nevrátili. A Rath skončil ve vězení za korupci, která se dotýkala rovněž výběrových řízení na renovace buštěhradského zámku.

„Rekonstrukce byla pozastavena právě v souvislosti se zatčením a obviněním Davida Ratha. S opravami se ani nestačilo začít,“ uvedl před časem někdejší krajský radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek. Vyšetřovatelé posléze odhalili více podobně „cinknutých“ projektů okolo exhejtmana Ratha, například rekonstrukci budovy gymnázia v Hostivici nedaleko Prahy.

Korupční nálepka

Kraj posléze peníze připravené pro tamní zámek poslal jinam, například na rekonstrukci historického domu na náměstí v Kolíně nebo na Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Opravu buštěhradského zámku sice měla z velké části pokrýt evropská dotace, krajský úřad ale nakonec žádost do Bruselu ani neposlal, protože okolnosti rekonstrukce prošetřovali detektivové.

Zámek měl dlouho hanlivou korupční nálepku. „Ale on za to přece nemůže. Je to spíše oběť,“ říká buštěhradská starostka Daniela Javorčeková. „Skoro by se chtělo říct: Škoda že ho nezadrželi později,“ přidává myšlenku, která se honila hlavou nejednomu buštěhradskému obyvateli. Krátce po Rathově zatčení se Javorčeková ještě jako řadová zastupitelka města stala spoluautorkou petice, která vyzývala kraj, aby od zámku, kde chtěl Rath vytvořit reprezentativní prostory Středočeského kraje, nedával ruce pryč. „Občané města jsou velmi rozčarováni z toho, že pod vlivem aféry pana Ratha by mělo být upuštěno od tak bohulibého záměru, jakým je záchrana zámku,“ stálo v petici, pod níž se rychle objevily stovky podpisů nejen z Buštěhradu.

Jenže od té doby se s opravou krajských dvou třetin zámku prakticky nepohnulo. Tak tak se ještě stihla za více než dvacet milionů alespoň renovace zámecké zahrady. Začalo se s ní totiž už v roce 2011, přesto Rathovo zatčení zasáhlo do obnovy o rok později. Krajská rada stavbu takřka před dokončením zastavila a vypadalo to, že to tak i zůstane. Nakonec se ale dokončila.

Šéfkuchaři i Jágr

Na buštěhradský zámek jako by se lepila smůla od počátku devadesátých let. V roce 1992 zchátralý zámek koupila společnost Moravia Kontakt Hodonín a chtěla zde vybudovat hotelový komplex. To se však nikdy nestalo. V roce 1995 se majitelem areálu stala firma Petersburg, která ovšem pro záchranu někdejšího šlechtického sídla také nic neudělala. Nakonec se dostala do exekuce a v následné veřejné dražbě koupil zámek za vyvolávací cenu 2,2 milionu korun jediný zájemce – město Buštěhrad. Od roku 2003 město objekt opravovalo pomocí dotací i vlastního rozpočtu.

V roce 2010 byly dvě třetiny zámku předány Středočeskému kraji. Ještě štěstí, že se do té doby podařilo opravit nejhorší havárie. „Tady to bylo celé propadlé,“ ukazuje starostka uvnitř zdevastovaného zámku na vysokou stěnu někdejšího centrálního sálu, kde před lety vyrostla cihlová zeď. Jinak by hrozilo rozvalení celé střední části zámku. Ještě před předáním kraji také zrekonstruovali střechy a krovy. „Alespoň dovnitř neprší,“ konstatuje Javorčeková. Ale současně dodává: „To víte, že mu to nedělá dobře, když je takhle otevřený.“ Prakticky všechna okna nezrekonstruované části zámku jsou vymlácená, některá jsou provizorně zakrytá prkny, omítka je na mnoha místech opadaná, zdi jsou popraskané, po chodbách jsou hromady suti, někde chybějí části schodiště i podlahy.

Přitom nápadů, co se zdevastovaným areálem udělat, nebylo málo. Ve hře bylo například vytvoření evropského institutu pro vzdělávání šéfkuchařů nebo třeba olympijské muzeum. Kousek od Buštěhradu leží Kladno, jehož hlavní sportovní postavou je Jaromír Jágr. Před pár lety se znovu objevil i jakýsi ukrajinský investor, který oživil myšlenku na luxusní hotel, ale buštěhradská radnice po neblahých zkušenostech z devadesátých let napsala kraji, jestli by dvě třetiny areálu nepřevedl zpátky na město. „Měli jsme k tomu i veřejné setkání s občany,“ říká starostka Daniela Javorčeková. Od roku 2018 je tedy celý zámek opět ve vlastnictví Buštěhradu.

Kde vzít peníze

Do kanceláře starostky v opraveném levém křídle zámku se stoupá po pěkném širokém schodišti. Na zdech jsou také historické fotky zámku, třeba ze sedmdesátých let, kdy už byla stavba v hodně neutěšeném stavu. Ale na opravu levého křídla může být město pyšné. Vedle radnice zde sídlí také městská knihovna, dobrovolní hasiči, v opraveném sále se konají koncerty nebo přednášky, své hodiny tady má umělecká škola, probíhají zde taneční pro dospělé. Na rozhraní opravené a neopravené části sídlí turistické a informační centrum, kde je malá kavárna. Místní i přespolní se sem naučili chodit na kávu nebo skleničku vína. „A chodí sem opravdu často,“ usmívá se za pultem pracovnice centra.

Rekonstrukce levého křídla vyšla přibližně na padesát milionů, podělily se o ně město, kraj a ministerstvo kultury. Teď by to ale chtělo dalších možná až 150 nebo 180 milionů na zbytek zámku. „Na památky je obecně málo peněz,“ říká starostka Javorčeková. Peníze se snaží sehnat, kde se dá. Ale zatím to jsou spíše „drobné“. Čeká například na to, jak to dopadne s konečnou podobou evropských dotací na následující programové období 2021 až 2027, zda tam bude i kapitola, kde by byla šance získat významnější balík peněz.

Ráda by v centrální části zámku obnovila honosný společenský sál s potřebným zázemím a salonky. V místnosti nad informačním centrem se při restaurátorských průzkumech našly zbytky nástěnných maleb z poloviny 18. století, které se budou obnovovat. Podle starostky je to ideální místo, kde by se mohly konat svatby. Právě pokoj s nástěnnými malbami je momentálně jediným místem v zámku, které se krůček po krůčku opravuje. Jsou zde například nová okna. „Potřebovali bychom ale třeba i místnosti pro naše spolky, například pro skauty nebo ochotnické divadlo, ale třeba také lékárnu,“ vyjmenovává starostka, jak by se zchátralá část dala také využít. Věří, že se jednou dočká toho, že bude celý zámek svítit novotou. „Pokud seženeme peníze, za dva roky může být hotovo,“ říká přesvědčivě. „Ostatně tady, v opraveném křídle, to kdysi vypadalo stejně neutěšeně jako vedle.“ 

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Sirotčinec i prádelna

S výstavbou buštěhradského zámku začala na konci 17. století velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská, ale současnou podobu – hlavní budova se dvěma postranními křídly – dostal až na začátku 19. století. V roce 1918 přešel císařský dům do majetku Československé republiky. Úřady sem umístily okresní sirotčinec. Po jeho finančním krachu zde byly například kanceláře státního statku a pivovaru, byty pro jejich zaměstnance, škola, školka, knihovna, hudební škola a četnická škola. Za války užíval zámek německý wehrmacht. Po okupaci se sem vrátily předválečné instituce a přibyly další: třeba družstevní prádelna, dětská poradna či gynekologická ordinace. Později zde sídlil i rozhlas po drátě a místní spolky. Koncem osmdesátých let byl zámek převeden na Státní knihovnu ČSR (dnes Národní knihovna ČR), která zde umístila „přechodné“ depozitáře. Chtěla sice zámek postupně opravovat, ale neměla na to dost financí. Areál i s přilehlým parkem chátral, až jeho stav dosáhl katastrofální úrovně.

Pět pochval pro exhejtmana

Městský soud v Brně začátkem listopadu souhlasil s tím, aby byl někdejší středočeský hejtman za ČSSD David Rath podmínečně propuštěn. Jelikož proti tomu podala stížnost státní zástupkyně, exhejtman zatím zůstal za mřížemi. Věcí se bude zabývat krajský soud. Rath si odpykává sedmileté vězení za korupci a má za sebou polovinu trestu. Odvolací soud se však ještě bude zabývat související kauzou, kde Krajský soud v Praze Rathovi prodloužil trest o rok. Předseda senátu Josef Tatíček, který rozhodl o exhejtmanově podmínečném propuštění, mimo jiné uvedl, že Rathovo hodnocení z věznic bylo velice kladné, bezvadné. „Dostal pět pochval, s tím jsem se snad ještě nesetkal,“ řekl Tatíček, podle něhož Rath udělal pro svou nápravu maximum. „Byla to dostačující zkušenost, abych něco podobného v příštích letech a do konce života neudělal,“ slíbil Rath. Vedle sedmiletého vězení dostal Rath ještě desetimilionovou pokutu, z níž splatil přibližně polovinu. Rath uvedl, že v případě propuštění by peněžitý trest mohl lépe splácet, měsíčně až šedesát tisíc korun. Chtěl by znovu pracovat na poliklinice v Hostivici u Prahy, na dva dny v týdnu by ale jako lékař dojížděl do brněnské vazební věznice.