Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Putin zvýší daně bohatým Rusům, každý třetí rubl dává na armádu

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet.

Putin zvýší daně bohatým Rusům, každý třetí rubl dává na armádu
Ruský prezident Vladimir Putin | Shutterstock.com

Vladimir Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

O plánech zvýšit daně, a to i z příjmů fyzických osob, Putin informoval ve svém poselství předneseném na konci února. V následných pokynech neuvedl konkrétní čísla, ale požadoval, aby daňové sazby byly zafixovány do roku 2030 „s cílem zajistit stabilní a předvídatelné podmínky pro plnění dlouhodobých investičních projektů“. Nařídil také úředníkům, aby zabránili daňovým únikům či podhodnocení daňových plateb, uvedl server.

Poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, podle portálu již jednali s vládními úředníky, zda se má zvýšení daní dotknout Rusů s ročním příjmem nejméně pět milionů rublů (asi 1,27 milionu korun), anebo širšího okruhu obyvatel s ročním příjmem nejméně jeden milion rublů (asi 250 tisíc korun).

Pokud bude zvýšení sazby z daně z příjmu fyzických osob od milionu rublů, dotkne se to 15 procent obyvatel Ruska a ke konci roku 2025 by se mohlo týkat řádově pětiny obyvatelstva, odhadují ekonomové.

Putin už v roce 2020 daň z příjmu fyzických osob zvýšil na 15 procent Rusům s ročním příjmem větším než pět milionů rublů. Podle portálu by se tato sazba nyní mohla týkat všech, kdo vydělají více než milion rublů. A pro ty, co vydělají více než pět milionů, má sazba činit 20 procent. Ruský prezident potřebuje naplnit státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní.

Kromě daně z příjmu fyzických osob existuje v Rusku i zvláštní daň z neočekávaného zisku společností. Ta byla loni zavedena jako jednorázová akce, ale podle zdroje portálu se výsledek Kremlu natolik zamlouval, že se může stát stálou daní. Státní rozpočet totiž podle ministerstva financí získal více než 300 miliard rublů (asi 76,3 miliardy korun) z daně, kterou zaplatily firmy, jejichž průměrný zisk z let 2021 až 2022 před zdaněním převyšoval jednu miliardu rublů.

Peníze potřebuje ruský rozpočet, který kromě války proti Ukrajině musí zaplatit také Putinovy předvolební sliby v celkové výši 15 bilionů rublů, a to v situaci, kdy státní rezervy prudce klesají. Fond národního blahobytu, kde končily zisky z vývozu ropy a plynu, se během dvou let války proti Ukrajině zmenšil na polovinu.

Z likvidních aktiv ve výši 113,5 miliardy dolarů na začátku roku 2022 k 1. dubnu 2024 zbylo 55,9 miliardy dolarů. A to letos ministerstvo financí míní utratit z fondu dalších 1,3 bilionu rublů na financování schodku státního rozpočtu a ministerstvo hospodářského rozvoje téměř 900 miliard rublů na investice celostátního významu.