Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Naděje pro Green Deal. Švédové objevili největší evropská ložiska vzácných kovů

Drtivá většina vzácných kovů potřebných pro „zelené“ technologie se do Evropy dováží z Číny. Změnit to může nové ložisko, které nalezli Švédové v Kiruně.

Naděje pro Green Deal. Švédové objevili největší evropská ložiska vzácných kovů
Ve švédské Kiruně se už nyní těží železná ruda, ilustrační foto | Shutterstock.com

Evropa chce být lídrem v přechodu od fosilních paliv k zelené energii. Do budoucna ale může narazit na kritický nedostatek vzácných kovů, bez nichž se například větrné turbíny nebo baterie do elektromobilů neobejdou. Poptávka po nich se má v příštích letech násobně zvyšovat. Problém je, že se v Evropě netěží; 98 procent těchto vzácných kovů se na starý kontinent dováží z Číny.

Zvrátit tento nepříznivý vývoj by mohl unikátní nález, který oznámila švédská státní těžařská společnost LKAB. Ta poblíž severošvédského těžařského města Kiruna objevila ložisko, které má obsahovat na milion tun oxidů vzácných zemin. Žádné podobně velké v Evropě dosud těžaři neobjevili.

„Je to dobrá zpráva nejen pro společnost LKAB, region a švédský lid, ale také pro Evropu a klima,“ uvedl podle agentury Reuters v prohlášení generální ředitel společnosti LKAB Jan Mostrom. „Mohl by se stát významným stavebním kamenem pro výrobu kritických surovin, které jsou naprosto nezbytné pro přechod na ekologickou ekonomiku,“ dodal šéf LKAB.

Ložisko v Kiruně má podle něj obsahovat většinu ze sedmnácti vzácných kovů, jako jsou například neodym, praseodym, yttrium, terbium nebo europium.

Zástupci švédské státní těžařské společnosti ovšem zároveň krotí nadšení, které objev vyvolal. Firma sice chce požádat o koncesi k těžbě už v letošním roce, kvůli zdlouhavým povolovacím procesům, během nichž se zjišťují potenciální negativní dopady nové těžby na životní prostředí nebo vodní zdroje v okolí dolů, ale všechna potřebná povolení získá nejdříve za deset až patnáct let.

Dalším problémem může být nedostatek evropských kapacit na zpracování vzácných kovů a výrobu meziproduktů, z nichž se součástky pro elektromobily nebo větrné elektrárny vyrábějí. Také jejich vybudování bude trvat několik let. Do té doby tak Evropa zůstane téměř ze sta procent závislá na dodávkách z Asie.