TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Evropa plánuje zvýšit těžbu nerostných surovin. Chce omezit závislost na Číně

Nová směrnice má zrychlit a zjednodušit otevírání nových dolů v Evropě. Počítá také s tím, že strategické projeky získají veřejnou finanční podporu.

Evropa plánuje zvýšit těžbu nerostných surovin. Chce omezit závislost na Číně
ilustrační foto | Shutterstock.com

Těžba a otevírání nových dolů byly v posledních letech v Evropě tabu. Mnozí zastánci čisté energie či elektromobility se s oblibou tváří, jako by se solární panely nebo větrné turbíny objevily samy od sebe na evropských polích a začaly vyrábět zelenou elektřinu. Obrázky těžebních strojů ukusujících z krajiny jako by byly neslučitelné s evropskou politikou přechodu na čistou, bezemisní ekonomiku.

Skutečnost je ovšem taková, že i pro výrobu fotovoltaických a větrných elektráren, stejně jako třeba baterií do elektromobilů, je zapotřebí obrovský objem surovin včetně vzácných kovů. Ty se na starém kontinentu prakticky netěží a evropské země jsou zcela či do velké míry závislé na jejich dovozu.

Změnit by to měla nová směrnice o těžbě nerostného bohatství, kterou připravuje Evropská komise a chystá se ji oficiálně představit v průběhu tohoto týdne. Server Euractiv do připravované legislativy nahlédl a odhalil, jaké cíle v ní Evropská komise vytyčuje.

Podle uniklého dokumentu eurokomisaři navrhují, aby se do roku 2030 minimálně desetina potřebných strategických surovin těžila přímo v zemích EU. Ještě vyšší cíle stanovuje Komise u zpracování vytěženého nerostného bohatství: na starém kontinentu by se mělo zpracovávat minimálně čtyřicet procent kovů a dalších surovin, které evropský průmysl potřebuje.

Podvolení Číně

Evropská komise v návrhu legislativy napočítala celkem 27 kritických surovin, bez nichž se neobejde průmysl a energetika. Soběstačnost Evropy je u nich tristní.

Podle zprávy Německého institutu pro hospodářský výzkum je EU v současnosti stoprocentně závislá na zahraničních dodavatelích u čtrnácti z nich; u dalších tří kritických surovin je odkázaná na import z 95 procent.

Ještě více alarmující je skutečnost, že Evropa musí dovážet strategické suroviny z „nespolehlivých“ a nedemokratických zemí – především z Číny. Peking má na mnoho z nich prakticky monopol, a EU tak z říše středu dováží například 93 procent hořčíku a 86 procent vzácných kovů, které se používají při výrobě obnovitelných zdrojů energie, počítačů a mobilních telefonů či baterií do elektroaut.

Také s touto nezdravou závislostí se dokument chce popasovat. Aby se předešlo potenciálnímu nedostatku dodávek, chce EU, aby do roku 2030 nebyla závislá na jedné jediné třetí zemi, pokud jde o více než sedmdesát procent dovozu jakékoli strategické suroviny.

Usnadnění těžby

Připravovaná směrnice řeší také cesty, jak se závislosti na dovozu surovin zbavit. Směrnice o kritických surovinách zavádí pro strategické projekty zvláštní režim, který spočívá především ve zjednodušení a větší předvídatelnosti povolování těžby.

V současné době podle serveru Euractiv zabere v evropských zemích získání všech úředních razítek potřebných k otevření nového dolu v průměru až deset let. Nově by se tato doba díky směrnici měla zkrátit na pětinu, tedy maximálně na dva roky.

Tyto strategické projekty získají také dodatečnou finanční podporu. V návrhu nařízení se hodnotí, že „samotné soukromé investice nejsou dostatečné“, a uvádí se, že „efektivní zavádění projektů podél hodnotového řetězce kritických surovin může vyžadovat veřejnou podporu“.