Americká bankéřská esa varují: Světová ekonomika ještě není z nejhoršího venku

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Celý článek
0

Poučení z ruských sankcí: Západ nedokáže izolovat velkou ekonomiku bez pomoci zbytku světa

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Celý článek
0

Vyrobil ho génius nebo snílek? Prototyp nového telefonu Motorola si lze narolovat na ruku

Čínská společnost Motorola představila na letošním veletrhu MWC v Barceloně mobilní telefon s tak ohebným displejem, že si ho lze připevnit na ruku jako náramek. Otázkou je, jestli se bude opravdu někdy sériově vyrábět.

Čínská společnost Motorola představila na letošním veletrhu MWC v Barceloně mobilní telefon s tak ohebným displejem, že si ho lze připevnit na ruku jako náramek. Otázkou je, jestli se bude opravdu někdy sériově vyrábět.

Celý článek
0

Evropa plánuje zvýšit těžbu nerostných surovin. Chce omezit závislost na Číně

Nová směrnice má zrychlit a zjednodušit otevírání nových dolů v Evropě. Počítá také s tím, že strategické projeky získají veřejnou finanční podporu.

Evropa plánuje zvýšit těžbu nerostných surovin. Chce omezit závislost na Číně
ilustrační foto | Shutterstock.com

Těžba a otevírání nových dolů byly v posledních letech v Evropě tabu. Mnozí zastánci čisté energie či elektromobility se s oblibou tváří, jako by se solární panely nebo větrné turbíny objevily samy od sebe na evropských polích a začaly vyrábět zelenou elektřinu. Obrázky těžebních strojů ukusujících z krajiny jako by byly neslučitelné s evropskou politikou přechodu na čistou, bezemisní ekonomiku.

Skutečnost je ovšem taková, že i pro výrobu fotovoltaických a větrných elektráren, stejně jako třeba baterií do elektromobilů, je zapotřebí obrovský objem surovin včetně vzácných kovů. Ty se na starém kontinentu prakticky netěží a evropské země jsou zcela či do velké míry závislé na jejich dovozu.

Změnit by to měla nová směrnice o těžbě nerostného bohatství, kterou připravuje Evropská komise a chystá se ji oficiálně představit v průběhu tohoto týdne. Server Euractiv do připravované legislativy nahlédl a odhalil, jaké cíle v ní Evropská komise vytyčuje.

Podle uniklého dokumentu eurokomisaři navrhují, aby se do roku 2030 minimálně desetina potřebných strategických surovin těžila přímo v zemích EU. Ještě vyšší cíle stanovuje Komise u zpracování vytěženého nerostného bohatství: na starém kontinentu by se mělo zpracovávat minimálně čtyřicet procent kovů a dalších surovin, které evropský průmysl potřebuje.

Podvolení Číně

Evropská komise v návrhu legislativy napočítala celkem 27 kritických surovin, bez nichž se neobejde průmysl a energetika. Soběstačnost Evropy je u nich tristní.

Podle zprávy Německého institutu pro hospodářský výzkum je EU v současnosti stoprocentně závislá na zahraničních dodavatelích u čtrnácti z nich; u dalších tří kritických surovin je odkázaná na import z 95 procent.

Ještě více alarmující je skutečnost, že Evropa musí dovážet strategické suroviny z „nespolehlivých“ a nedemokratických zemí – především z Číny. Peking má na mnoho z nich prakticky monopol, a EU tak z říše středu dováží například 93 procent hořčíku a 86 procent vzácných kovů, které se používají při výrobě obnovitelných zdrojů energie, počítačů a mobilních telefonů či baterií do elektroaut.

Také s touto nezdravou závislostí se dokument chce popasovat. Aby se předešlo potenciálnímu nedostatku dodávek, chce EU, aby do roku 2030 nebyla závislá na jedné jediné třetí zemi, pokud jde o více než sedmdesát procent dovozu jakékoli strategické suroviny.

Usnadnění těžby

Připravovaná směrnice řeší také cesty, jak se závislosti na dovozu surovin zbavit. Směrnice o kritických surovinách zavádí pro strategické projekty zvláštní režim, který spočívá především ve zjednodušení a větší předvídatelnosti povolování těžby.

V současné době podle serveru Euractiv zabere v evropských zemích získání všech úředních razítek potřebných k otevření nového dolu v průměru až deset let. Nově by se tato doba díky směrnici měla zkrátit na pětinu, tedy maximálně na dva roky.

Tyto strategické projekty získají také dodatečnou finanční podporu. V návrhu nařízení se hodnotí, že „samotné soukromé investice nejsou dostatečné“, a uvádí se, že „efektivní zavádění projektů podél hodnotového řetězce kritických surovin může vyžadovat veřejnou podporu“.