Politici v EU nechápou, že Green Deal vše výrazně prodraží, varují firmy

Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.

Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.

Celý článek
0

Jak italský bankéř vyzval na souboj německé politiky – a má velkou šanci uspět

Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.

Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.

Celý článek
0

To už jste přehnali. Ryanair kvůli vysokým poplatkům úplně odchází ze tří německých letišť

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.

Celý článek
0

Pozor, radioaktivita

Týdeník Hrot měřil gama záření v Česku i zahraničí. Větší dávku než elektrárny způsobuje radon v budovách.

Pozor, radioaktivita
„Dávka, kterou dostáváme běžně všichni, je kolem čtyř milisievertů za rok,“ říká Petr Kuča, který stojí v čele projektu Ramesis. | Hynek Glos

Budete-li mít někdy příležitost navštívit redakci týdeníku Hrot na pražském Žižkově, vězte, že při příchodu dostanete dávku záření gama o příkonu 0,25 microsievertu za hodinu (µSv/h). Jde o jednu z nejvyšších hodnot, jakou se redakci podařilo během zhruba třítýdenního měření v Česku i zahraničí naměřit. 

Jakákoliv obava však není namístě. „Dávka, kterou dostáváme běžně všichni, je kolem čtyř milisievertů za rok. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni se přitom sto milisievertů považuje za malou dávku ve smyslu, že dotyčného není třeba nijak léčit,“ vysvětluje Petr Kuča ze Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO). Abyste se tedy dostali na běžný roční průměr, museli byste před redakcí Hrotu postávat nepřetržitě satanských 666 dní. 

Měří školy i zahrádkáři

Nápad ověřit, jak se to s radioaktivním zářením v Česku vlastně má, vznikl v redakci koncem letošního června. Impulzem se stalo zjištění Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO), která zaznamenala koncentraci radioaktivních izotopů nad Baltským mořem. Později potvrdily neobvyklé hodnoty i úřady Finska, Švédska a Estonska. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit