Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Tajemná ruská vesmírná zbraň je nesmysl. Špionům šlo o udržení vlivu

Za únikem informací o ruské zbrani schopné ničit družice stály nejspíš americké tajné služby. Chtěly vyděsit politiky, aby neschválili novelu, která by jim sebrala pravomoc shromažďovat citlivá data i bez povolení soudu.

Za únikem informací o ruské zbrani schopné ničit družice stály nejspíš americké tajné služby. Chtěly vyděsit politiky, aby neschválili novelu, která by jim sebrala pravomoc shromažďovat citlivá data i bez povolení soudu.

Celý článek
0

Peking je s Kremlem v kolizním kurzu. Komunisté odmítají vyšší ceny za ruskou elektřinu

Číně se nelíbí, že Rusko začíná omezovat export elektrické energie do asijské ekonomiky prostřednictvím firmy Inter RAO, protože komunistický režim odmítl zvýšení cen. Rusko se potýká se stále většími ekonomickými problémy, což se projevuje pádem rublu vůči dolaru.

Peking je s Kremlem v kolizním kurzu. Komunisté odmítají vyšší ceny za ruskou elektřinu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Dosavadní klíčový spojenec ruského diktátora Vladimira Putina sedí v Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching se ale projevil jako tvrdý obchodní partner, když odmítl ruské zdražování elektrické energie. Komunistická velmoc se přitom v posledních měsících stále více spoléhá na dodávky ruské energie.

Kreml ale přistoupil prostřednictvím obchodníka s elektřinou, státního energetického holdingu Inter RAO, k omezení dodávek elektřiny. Čína má totiž problémy s vlastní produkcí elektrické energie kvůli suchům a omezování produkce uhlí pro své tepelné elektrárny.

Peking samozřejmě nechce platit vyšší cenu, protože je vůči Rusku v mnohem silnější ekonomické pozici. Kreml naopak zoufale potřebuje zlepšit bilanci ruského státního rozpočtu, jehož špatný stav se projevuje i silným oslabováním domácí měny vůči dolaru a dále poškozuje příjmy z ruského exportu.

Západní sankce kvůli válce na Ukrajině donutily ruskou ekonomiku přeorientovat export svých energetických surovin na východ, zejména do Číny a Indie. Kreml pak začal dělit svět na „přátelské“ a „nepřátelské“ země podle toho, zda podporují Ukrajinu, nebo ne. 

Putinův nový světový řád nefunguje

Putin rád hovoří o budování nového světového řádu, který už nepotřebuje ekonomickou dominanci Spojených států, respektive Západu, ani jejich dolary či eura, ale vybuduje silný ekonomický tandem Moskvy s Pekingem. Nyní se však ukazuje, že si asijská velmoc nechce nechat diktovat podmínky, za jakých bude od Ruska nakupovat energetické komodity. 

Čína se v loňském roce stala mimo Euroasijský ekonomický svaz (což jsou bývalé státy Sovětského svazu – Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán) největším dovozcem ruské elektřiny a dostala se podle ruské agentury TASS na rekordních 4,7 miliardy kilowatthodin. Pro srovnání, české jaderné elektrárny loni vyrobily 31 terawatthodin (miliard kilowatthodin) elektrické energie.

Inter RAO oznámil, že od 1. října vstupují v platnost nová exportní cla, jež zdražují elektřinu o sedm procent pro zákazníky v Číně, Mongolsku, Ázerbájdžánu a Jižní Osetii. Navíc jsou k tomu navázány nové směnné kurzy rublu zvýšené o dalších čtyři až sedm procent, pokud bude jeho kurz pod osmdesáti rubly za americký dolar. Nově se ale ruská měna obchoduje za sto rublů za dolar. Zvýšení se však netýká vývozu zemního plynu a ropy. 

Už v srpnu zástupkyně Inter RAO Alexandra Paninová oznámila, že může dojít k úplnému přerušení dodávek elektřiny zemím, které vyšší cenu odmítnou. Ruská energetická firma nyní uvedla, že rozhovory s čínskou stranou stále pokračují, ale došlo k „částečnému omezení“. 

Čínské tvrdé jednání o ceně

Energetický analytik a spolupracovník amerického think-tanku Wilson Center Thomas O’Donnell vysvětlil, že čínský stát i energetické firmy jsou proslulé tvrdým vyjednáváním o cenách energetických komodit s Ruskem. Čínská ekonomika tak mohla v posledním roce a půl velmi dobře využívat nižších cen, které za tyto komodity ruské straně platila. Zejména se jedná o dodávky zemního plynu a ropy, řekl O’Donnell pro týdeník Newsweek.

Je to důsledkem obchodního „Putinova fiaska“ s evropskými trhy, které země bohatá na fosilní zdroje kvůli západním hospodářským sankcím ztratila. Ruský státní exportní monopol na energetické zdroje má navíc jen minimální zisky, a proto musí od Číny požadovat vyšší ceny. Asijská ekonomika ale může využít k výrobě elektřiny dovážený zkapalněný zemní plyn.

Ruský rubl měl problémy už v polovině srpna, kdy se propadl pod psychologickou hranici sto rublů za dolar. V té době ale zasáhla Ruská centrální banka a zvýšila úrokové sazby z 8,5 procenta na dvanáct procent (nyní jsou na třinácti procentech). Krátkodobě dostala ruskou měnu pod sto rublů za dolar.

Ruská ekonomika se po více než osmnácti měsících války na Ukrajině potýká se stále vážnějšími ekonomickými problémy: rostoucí inflací, nedostatkem pracovníků v některých sektorech, odlivem mozků do zahraničí a prudkým poklesem příjmů z prodeje fosilních surovin. Ruský diktátor Putin ale i v září zopakoval, že západní sankce selhaly, a vyzval centrální banku, aby ruskou měnu stabilizovala.