Nová maturita sklízí kritiku

Měla to být změna, která na další dekádu určí podobu maturitních zkoušek. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) převzal návrh think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, který od základů reformuje celé pojetí průběhu a závěru středoškolského studia. Jenže to, co členové uskupení představili jako ucelenou a promyšlenou koncepci, se nakonec jeví spíše jako výkřik do tmy. Pokud Gazdík bude chtít reformu prosadit, musí se připravit na vlnu nesouhlasu.

Komplexní návrh z dílny Vzdělávání 21 počítá zejména s tím, že zavede dva typy maturitní zkoušky. První typ by sloužil jako předpoklad k dalšímu studiu na vysoké škole a ověřoval by kompetence k tomuto studiu, druhý by byl jakýmsi profesním osvědčením a ověřoval by kompetence k výkonu povolání.

„Zatímco absolventi prvního typu by obdrželi klasické maturitní vysvědčení, v případě absolventů druhého typu by šlo o profesní maturitní vysvědčení,“ vysvětlila na diskusním semináři ke změnám maturity jedna z autorek návrhu Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR. Důvodem k zavedení takového systému je podle ní poměrně velké množství studentů, kteří v minulosti maturitní zkoušku zdárně nesložili a měli potíže na trhu práce.