Američané nekupují elektromobily. A bude hůř

Obyvatelé Spojených států zatím nekupují elektromobily v množství, jaké by si přáli výrobci i Bílý dům. Protičínská cla přitom situaci pravděpodobně ještě zhorší, protože zvednou cenu amerických elektroaut.

Obyvatelé Spojených států zatím nekupují elektromobily v množství, jaké by si přáli výrobci i Bílý dům. Protičínská cla přitom situaci pravděpodobně ještě zhorší, protože zvednou cenu amerických elektroaut.

Celý článek
0

Ajťákům se v Česku daří. Evropskou IT velmocí je Brno

V Česku už v IT pracuje kolem 50 tisíc živnostníků, firem je v tomto oboru přes 30 tisíc. Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí přirozeně velká města, velmocí v informačních technologiích je ale Brno, nikoliv Praha.

V Česku už v IT pracuje kolem 50 tisíc živnostníků, firem je v tomto oboru přes 30 tisíc. Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí přirozeně velká města, velmocí v informačních technologiích je ale Brno, nikoliv Praha.

Celý článek
0

Čím jste starší, tím spíš vás dostane. Američany drtí demence, Česko nezaostává

Podle nového průzkumu trpí některou z demencí přes čtyři procenta Američanů starších 65 let. Čím vyššího věku se lidé dožijí, tím větší je pravděpodobnost, že onemocní některým z těchto psychiatrických onemocnění.

Podle nového průzkumu trpí některou z demencí přes čtyři procenta Američanů starších 65 let. Čím vyššího věku se lidé dožijí, tím větší je pravděpodobnost, že onemocní některým z těchto psychiatrických onemocnění.

Celý článek
0

Neumíte psát? Nevadí. Pomůže vám umělá inteligence

Kdo umí, ten umí, a kdo neumí, ten taky umí. Podle experimentu ekonomů z MIT pomáhá umělá inteligence lidem, kteří neumějí psát, dohnat ty, kteří to umějí

Neumíte psát? Nevadí. Pomůže vám umělá inteligence
ilustrační foto | Shutterstock.com

Loni v listopadu dala společnost Open AI k volnému použití velký jazykový model ChatGPT. Už v lednu měl sto milionů uživatelů a stal se nejrychleji rostoucí aplikací všech dob. To jsou jednoduchá suchá fakta. Dodnes však moc netušíme, jak umělá inteligence změní společnost a jak bude za deset let vypadat globální trh práce. Není jasné, jestli bude lidi pracující s jazykem a slovy spíš nahrazovat, nebo doplňovat, ani to, komu prospěje: zaměstnavatelům i zaměstnancům, nebo jen jedněm z nich. Už teď lze ale odhadnout, že setře rozdíly mezi různě schopnými „psáči“ a výrazně víc pomůže těm průměrným a podprůměrným.

Plyne to z experimentu, jehož výsledky nedávno v časopise Science publikovali dva doktorandi ekonomie ze slovutného Massachusetts Institute of Technology (MIT) Whitney Zhang a Shakked Noy. Jestli je to dobrá, nebo špatná zpráva, závisí na úhlu pohledu.

Marketéři, manažeři, konzultanti…

Zhang a Noy si nejdřív obstarali 453 vysokoškolsky vzdělaných respondentů, kteří ve svém povolání běžně pracují s textem. Poté pokusným osobám zadali první jednoduchou úlohu (na dvacet až třicet minut, v rozsahu zhruba 400 slov) odpovídající jejich profesi – marketéři psali tiskovou zprávu o hypotetickém produktu, autoři grantů průvodní dopis k žádosti o grant, manažeři a personalisté celofiremní mail s delikátním obsahem, konzultanti krátkou zprávu na základě tří zdrojů a datoví analytici tvořili „nástřel“ analýzy.

Před druhou úlohou výzkumníci náhodně vybrali polovinu účastníků a navrhli jim, aby se zaregistrovali do služby ChatGPT. Poté je vybídli k tomu, aby – pokud tedy chtějí – využili umělou inteligenci pro zpracování nového zadání. Zpracované úlohy poté dostali zkušení profesio­nálové z dotyčných oborů a na škále od jedné do sedmi anonymně hodnotili jejich úroveň. Toť vše.

Dopadlo to následovně. Respondenti ze skupiny používající ChatGPT ve druhém kole pracovali výrazně rychleji, když jim na úkol v průměru stačilo pouhých sedmnáct minut, zatímco „tradicionalisté“ z kontrolní skupiny, kteří spoléhali výhradně na svou hlavu, potřebovali celých 27 minut. Oproti prvnímu kolu se díky umělé inteligenci zvedla i průměrná dosažená známka, a to o 0,45 bodu (podobně se zvedly i jednotlivé „podznámky“ hodnotící styl psaní, úroveň obsahu a originalitu).

Není to možná mnoho, jenže objevily se tu zásadní rozdíly mezi jednotlivými respondenty: ti, kteří byli v prvním kole hodnoceni špatně, obdrželi ve druhém kole známku o stupeň až dva lepší, zatímco ti s nejvíce body z prvního kola si své dobré hodnocení podrželi. Času umělá inteligence ušetřila dobrým i špatným „psáčům“ zhruba stejně – přibližně deset minut.

Zajímavé bylo také sledovat, jak respondenti s ChatGPT nakládali. Třetina účastníků uvedla, že umělou inteligencí napsaný text použili bez jakékoli úpravy, zatímco dalších 53 procent ho nějakým způsobem upravilo (zbylí umělou inteligenci nepoužili). Jenže ukázalo se, že ve skutečnosti šlo pouze o kosmetické úpravy, třeba přehozený slovosled, a výslednou známku ovlivnily jen minimálně. Interpretovat to lze jednoduše: účastníci experimentu dospěli k závěru, že úkol lépe než umělá inteligence nezvládnou, a nechali formulaci textu na ní.

Komu to prospěje?

Takže si to shrňme. Pokud závěry studie platí, pak krátké jednoduché texty – tiskové zprávy, firemní e-maily, průvodní dopisy atd. – přestává dávat smysl vytvářet postaru, tedy „ručně“ bez přispění umělé inteligence, a pokud byl v psaní podobných útvarů někdo opravdu dobrý, málo to znamená, protože jeho průměrní a podprůměrní konkurenti tento náskok s pomocí velkých jazykových modelů vcelku snadno eliminují.

K čemu to povede a komu to prospěje, je zatím složité odhadnout. Charakteristické je v tomto ohledu vyjádření ekonoma Antona Korineka z amerického think-tanku The Brookings Institution pro vědecký časopis Nature. Na jednu stranu je podle něj tato nivelizace dobrá zpráva vzhledem k narůstající nerovnosti na trhu práce, ovšem zároveň v tom vidí i „náznak“ špatné zprávy: „Dovednosti všech pracovníků v bílých límečcích, kteří umějí skvěle psát – a mají další analytické schopnosti, které může vykonávat umělá inteligence –, se najednou znehodnocují.“ Stačí si hodit korunou a rozhodnout se.