Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Je umělá inteligence skutečně nebezpečnější než atomová bomba?

Mluvící stroje spustily bitvu, jejíž fronty rozhodnou o pokroku, světovládě i povaze lidstva

Je umělá inteligence skutečně nebezpečnější než atomová bomba?
ilustrační foto | vygenerováno umělou inteligencí Fotor-ai

Senátor Richard Blumenthal mluvil dobře. „Příliš často vídáme, co se stane, když technologie předstihnou regulaci,“ řekl americkému Senátu 17. května na úvod slyšení na téma rozvoje umělé inteligence. „Bezuzdné využívání dat, šíření dezinformací a prohlubování společenských nerovností. Viděli jsme, jak algoritmicky dané předsudky mohou napomáhat diskriminaci a jak nedostatek transparentnosti může podkopávat důvěru veřejnosti. To není budoucnost, kterou chceme.“

Ačkoli by jeho slova většina kolegů podepsala, byla mezi nimi v tu chvíli patrná jistá nervozita. Blumenthalův mírně chraplavý hlas, jenž z jeho 77 let neubírá ani den, zněl stejně jako vždycky. Ale senátor sám seděl nehybně – a zjevně mlčel. Jeho řeč za něj napsal, nahrál a přehrál stroj zvaný ChatGPT, nadaný umělou inteligencí. K dispozici jej má každičký člověk na světě s připojením k internetu. Když Blumenthal později řekl, že by sám nepoznal, že se jedná o deepfake, a že „je to divné, až strašidelné“, nijak nepřeháněl.

Taylor Swiftová nadává

Senátoři se ten den sešli, aby si vyslechli, co si o tom myslí muž, jenž patří stran vývoje řečeného stroje k nejdůležitějším. Sam Altman je šéfem firmy ­OpenAI, která chatbota sestrojila, nakrmila jej daty a pravidly a loni v listopadu jej vypustila do světa.

ChatGPT se stal okamžitě hitem. Technologičtí analfabeti (jako autor těchto řádek) jej zvali na rande a smáli se, jak se mašina vykrucuje. Zdatnější začali mluvit na své známé hlasem svého oblíbeného zpěváka (obzvlášť frekventovaným terčem je v tomto směru Taylor Swiftová, v reálu mírně aseptická popová hvězdička, jejíž hlas dnes pod vedením nezbedných mladých mužů pronáší ty nejstrašlivější vulgarity, na jaké si vzpomenete). Studenti jej nechali psát eseje a lidé se zálibou v hudbě mu ukládali komponovat a nahrávat písničky.

 

Především však Altmanovi konkurenti-kolegové z branže skřípali zuby, protože je OpenAI předběhla. Co hůř, předběhla je pouze ve smyslu masového rozšíření ChatGPT. Nejméně dvě firmy, Facebook a Google, totiž měly podobně fungující technologie k dispozici již dříve.

Medvědi ve vesmíru

Dva týdny před nástupem ChatGPT dokonce firma Meta, provozovatel Facebooku, WhatsAppu a Instagramu, postavila vlastní podobný stroj Galactica, původně určený pro účely vědeckého výzkumu. Byl schopen psát vlastní články, řešit matematické problémy, generovat počítačový kód či anotovat obrázky.

Galactica (podobně jako ChatGPT) však nebrala fakta příliš vážně: vymýšlela matematické důkazy, chybně uváděla historická data a někdy bohapustě bájila. Jeden zlomyslný uživatel ji například přiměl, aby mluvila o historii rozšíření medvědů ve vesmíru; na otázku, kdo řídí Silicon Valley, zase Galactica odpověděla, že Steve Jobs. Slovo „nevím“ buď neuměla, nebo se jej nenaučila používat; inu, robot přebírá charakterové vlastnosti pána.

ilustrační foto
vygenerováno umělou inteligencí Fotor-ai

Tady se Marku Zuckerbergovi, šéfovi Mety, sečetla bezmála dvě desetiletí pohrdavé zpupnosti, s níž svoji firmu vedl: nešťastnou Galactiku zavalila za její omyly strašlivá kritika. (Když se později stalo totéž stroji od OpenAI, relativně malé firmy bez zlé minulosti, nikdo neprotestoval.) Společnost, která neblaze proslula šířením dezinformací prostřednictvím svých sociálních sítí, to vydržela pouhé tři dny; potom Galactiku z internetu zase stáhla.

Na konci zimy odstartoval závod o to, kdo získá na vznikajícím trhu s generativní umělou inteligencí nejširší ramena. Jeho zásadní charakteristikou je strašlivá rychlost. „Ještě před rokem bych nevěřil, že se něco takového může dít,“ řekl novinářům Eric Schmidt, dlouholetý člen vedení Googlu.

 

Jeden den Google uvedl, že brzy vydá experimentálního chatbota jménem Bard. (Ten později selhal, když se měl veřejnosti představit – na otázku vygeneroval zjevně chybnou odpověď. Z hodnoty Alphabetu, mateřské firmy Googlu, to vymazalo sto miliard dolarů.) O den později představil Microsoft, jenž investoval třináct miliard dolarů do OpenAI, nový internetový vyhledávač a webový prohlížeč. Nový Bing pohání stejná technologie, jakou využívá ChatGPT. Meta však zůstala stranou. Se svou pověstí si nemohla dovolit nechat veřejnosti dostupný stroj, o kterém nikdy nevíte, jestli nelže.

Amazon a Apple mezitím šly jinými cestami výzkumu umělé inteligence. Pracují na zdokonalení robotizace svých pracovišť (Amazon) a na vývoji samořiditelného automobilu (Apple). Meta již předtím vsadila na metaverzum; problém s Galactikou také nepomohl.

Meta vrací úder

Do čela závodu se tak dostala OpenAI (její dnešní hodnota čítá zhruba 28 miliard dolarů), těsně následovaná Microsoftem (částečný vlastník OpenAI) a Googlem. OpenAI v krátkém sledu zdokonalila technologii, na níž ChatGPT stojí, a zároveň zmnohonásobila počet položek, které se její modely „učí“. Poslední z nich, ChatGPT-4 (pátý je na cestě, očekávané datum vydání je někdy napřesrok), spolykal 175 miliard položek, zatímco první verze pracovala s minimem 125 milionů položek.

Za normálních okolností by taková smršť měla komukoli pozici lídra trhu spolehlivě zaručit. Jenže vývoj je zběsilý. Poslední hit spatřil světlo světa letos v březnu, když Meta uvolnila pro veřejnost kód systému známého jako LLaMA (Large Language Model Meta AI), svůj klíč k budování generativní umělé inteligence. Znamená to, že každý člověk s přístupem k internetu může dotyčný kód měnit a stavět jeho pomocí vlastní aplikace.

V číslech
87 mld. USD
objem trhu s AI v roce 2021
120 mld. USD
objem trhu v roce 2022
1,5 bil. USD
očekávaný objem trhu v roce 2030
100 mil.
pracovních míst by do roku 2025 mělo kvůli působení AI zmizet.
85 mil.
pracovních míst by do roku 2025 mělo díky působení AI vzniknout.
35 %
podniků již nástroje AI ve svém každodenním provozu používá.
97 %
lidí, kteří používají počítačová zařízení, komunikuje s umělou inteligencí denně.
100 mil.
uživatelů získal ChatGPT rychleji než jakýkoli jiný software v historii (za méně než dva měsíce).
50 %
lidí nedokáže rozpoznat, že autorem textu ChatGPT-4 není člověk.
84 %
lidí, kteří používají AI, si přítomnost umělé inteligence neuvědomuje.
13 %
lidí si myslí, že kvůli automatizaci přijdou o práci.
13,7 %
podílu na trhu softwarových platforem umělé inteligence patří lídrovi trhu, jímž je trochu nečekaně IBM.

Meta počítá s tím, že tato možnost dodá jejímu softwaru na oblibě. Konkurence si to zjevně myslí také; Microsoft následoval její rozhodnutí stejným opatřením o měsíc později a OpenAI oznámila v půli května, že se vbrzku přidá také. To nechává Google v pozici jediného z lídrů, který stále spoléhá výlučně na své zdroje.

Ian Stoica, profesor počítačových věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley, se domnívá, že budoucností jsou otevřené modely, které se výkonnostně „rozumně blíží“ proprietárním modelům od OpenAI a Googlu, napsal zpravodajský server The Information, specializovaný na oblast technologií. Výzkumníci to přičítají právě rozhodnutí Mety sdílet své parametry. Zatímco Google a OpenAI spoléhaly na své elitní týmy, Microsoft a Meta vsadily na masy – a zdá se, že úspěšně.

Moc je lepší než svoboda

Mírně oslabená pozice Googlu může mít paradoxně co do činění s tím, že firma má k dispozici jeden z nejschopnějších mozků v oblasti AI. Sídlí v hlavě Demise Hassabise, zakladatele firmy DeepMind. V roce 2014 ji prodal Googlu – ale ne­ochotně. Zakladatel Googlu Larry Page jej přesvědčil k prodeji až slibem, že DeepMind bude chráněna před jakýmkoli komerčním tlakem, aby se mohla soustředit na jediný cíl. Tím bylo vytvořit software, který se (nejméně) vyrovná lidské inteligenci.

Od oné transakce v hodnotě 400 milionů liber se Hassabis staral, seč mohl, aby Page svůj slib dodržel. Šéf DeepMind zašel dokonce ještě dále – chtěl pro svoji firmu v rámci Alphabetu zavést zvláštní právní status, podobný neziskové organizaci s nezávislým představenstvem, jež mělo na budovanou technologii dohlížet.

 

Tyto ambice však s nástupem OpenAI a ChatGPT vzaly rychlý konec. Sundar Pichai, Pageův nástupce ve funkci šéfa Alphabetu, oznámil, že DeepMind spojí s vlastní laboratoří přes AI, Google Brain.

Hassabis se tedy z Londýna přestěhoval do Kalifornie. Vzdal se tak nezávislosti DeepMind výměnou za větší moc a vliv na budoucnost AI – nejen v Googlu, nýbrž potažmo na celé planetě. Sám vede nově vytvořenou divizi Google DeepMind s jasným posláním vyvíjet „obecné systémy umělé inteligence, jež lze integrovat do nových produktů a služeb“, řekl Pichai listu Financial Times.

 

To je důležité. Zatímco svět se dnes s vervou zabývá generativní AI (tou, která zvládá konverzaci, malování obrázků, a dokonce webový design podle rukou načrtnutého schématu), konečným cílem je sestrojit software, který bude umět všechno jako lidé. Jako každý počítačový program je i generativní AI závislá na tom, co jí programátor řekne. Chatbot statisticky zkoumá vztahy mezi slovy, ale „nerozumí“ jim. Hassabis a Pichai míří ještě výš.

Jak jsou daleko? Čestná odpověď je, že nikdo neví. V Googlu se našel softwarový expert, jenž přísahal, že chatbot je citlivá bytost. Parta výzkumníků z Microsoftu zase prohlašuje, že jejich software je schopen vnímat „velmi podobně jako lidé“. Většina jejich kolegů nebere takové hlasy vážně; prozatím.

Digitální mysl

Což přivádí řeč zpět na začátek, ke slyšení v americkém Kongresu. Senátoři na něm zpovídali šéfa OpenAI Sama Altmana; chtěli vědět, co všechno AI umí či může umět. Nebývá zvykem, aby důležitá figura špičkového odvětví na vrcholu lidského poznání chodila za politiky s žádostí o přistřihnutí vlastních křidélek.

A právě to Altman udělal. „Nejhorší obavy mám z toho, že my, náš obor, technologie, způsobí světu značné škody. Myslím, že pokud se s touto technologií stane něco zlého, může to být doopravdy zlé,“ řekl.

Využití AI v byznysu (a co to znamená doopravdy)
Automatizace a efektivita
AI umožňuje automatizaci opakujících se úkolů, zvyšuje efektivitu a uvolňuje lidské zdroje pro složitější a strategickou práci. To vede ke zlepšení provozních procesů a optimalizované alokaci zdrojů.
• Proto si už nikdy při práci neodpočinete.
Analýza dat a statistiky
Zpracování a analýza velkých objemů dat mohou odhalit dosud neznámé poznatky a trendy. To umožňuje firmám činit rozhodnutí na základě dat a optimalizovat cenové a produktové strategie.
• Proto vám firmy cpou, co už jste si koupili; sice už to nepotřebujete, ale zato je to dražší.
Vylepšené klientské služby
Zpracování přirozeného jazyka (NLP) a strojové učení umožňují podnikům efektivněji komunikovat se zákazníky. Chatboti a virtuální asistenti poskytují personalizovanou zákaznickou podporu, odpovídají na dotazy a nabízejí doporučení.
• Proto se nikdy nemůžete domluvit s živým člověkem.
Prediktivní analýza
Předpovědi budoucích výsledků na základě historických dat usnadňují řízení zásob a plánování výroby. To pomáhá podnikům optimalizovat dodavatelské řetězce a snižovat náklady.
• Proto stačí málo a dodavatelský řetězec, napnutý na maximum, selže.
Konkurenční výhoda a inovace
Společnosti, které využívají AI, mohou efektivně a rychleji inovovat, vyvíjet nové produkty a služby a vytvářet neotřelé obchodní modely.
• Proto když už si jednou na něco užitečného zvyknete, je to okamžitě zrušeno a nahrazeno něčím jiným, co nepotřebujete.
Personalizace a cílený marketing
Systémy doporučení navrhují relevantní produkty a obsah, a zvyšují tak míru spokojenosti zákazníků. Nástroje pro automatizaci marketingu řízené umělou inteligencí mohou analyzovat chování zákazníků, segmentovat publikum a přizpůsobovat stále účinnější marketingové kampaně.
• Proto vás neustále otravuje reklama na plastickou operaci poprsí.
Řízení rizik a detekce podvodů
Algoritmy využívající umělou inteligenci dokážou analyzovat obrovské množství dat k identifikaci potenciálních rizik a anomálií v reálném čase. To je užitečné zejména při odhalování podvodů. Systémy AI mohou označit podezřelé aktivity, zlepšit zabezpečení sítě a chránit citlivé obchodní informace.
• Proto vás vaše banka zablokuje, když si spletete PIN.

Nebyl první. Na konci března sepsaly těžké váhy z oboru otevřený dopis všem pracovištím-laboratořím AI s žádostí, aby na půl roku pozastavily veškeré pokusy. „Pokročilá umělá inteligence by mohla představovat hlubokou změnu běhu života na Zemi a měla by být plánována a řízena s přiměřenou péčí a zdroji,“ praví se v dopise, jejž podepsali akademici i byznysmeni z branže (mezi jinými Elon Musk a spoluzakladatel Applu Steve Wozniak).

„Bohužel k této úrovni plánování a řízení nedochází, když v posledních měsících se laboratoře s umělou inteligencí věnují nekontrolovatelnému závodění ve vývoji a aplikaci stále výkonnějších digitálních myslí, kterým nikdo – ani jejich tvůrci – nerozumí, neumí jejich konání předvídat či spolehlivě ovládat,“ uvádí dopis.

Kmotr otočil

Snad ještě větší poprask způsobil muž, k jehož úsudku celý obor vzhlíží natolik, že se pro něho vžila přezdívka „kmotr umělé inteligence“ (a jenž dopis nepodepsal, protože jej považoval za příliš radikální). Pětasedmdesátiletý Geoffrey Hinton odstoupil na začátku května z funkce viceprezidenta Googlu – nechtěl být neloajální vůči zaměstnavateli – s tím, že lituje své práce, protože její výsledky jsou příliš nebezpečné (viz box). Je to podobné, jako kdyby papež konvertoval k islámu.

„Utěšuji se normální výmluvou: kdybych to neudělal já, udělal by to někdo jiný,“ citovaly Hintona newyorské Timesy. „Je těžké představit si, jak můžete zabránit lidem zlé vůle ve zneužití AI ke zlým věcem,“ řekl.

„Je těžké představit si, jak můžete zabránit lidem zlé vůle ve zneužití AI ke zlým věcem,“ řekl „kmotr umělé inteligence“ a bývalý viceprezident Googlu Geoffrey Hinton.
vygenerováno umělou inteligencí Fotor-ai

Právě takový úkol přísluší regulátorům (protože za ně to nikdo jiný neudělá). Pokud můžete vzít jako vodítko nedávnou minulost, není jim co závidět: minimálně od roku 2016 je zjevné, že sociální sítě rozsévají zlo, ale regulační orgány vyspělého světa nenašly způsob, jak tuto jejich schopnost omezit. Každá síť si tak sama stanoví pravidla, jimiž se chce řídit; výsledky podle toho vypadají.

Politici-regulátoři jsou si toho handicapu vědomi. Evropský parlament 11. května schválil návrh eurozákona o umělé inteligenci, první svého druhu na světě. Jeho součástí je seznam „vysoce rizikových“ oblastí využití AI; firmy, které se v nich angažují, budou podléhat přísnějšímu bezpečnostnímu režimu (pokud zákon projde Evropskou radou). Na poslední chvíli doznal změn: „Když byl navržen zákon o AI, neexistovala žádná generativní umělá inteligence ani velké jazykové modely,“ řekl Gerard de Graaf, hlavní digitální vyslanec EU ve Spojených státech. Není však jasné, proč by technologický vývoj měl najednou zpomalit; existuje proto obava, že za ním bude legislativa kulhat chronicky.

Kdo vydělává již dnes
Nvidia
Výrobce grafických čipů využil boomu AI a jeho grafické karty se staly de facto standardem v datových centrech po celém světě. Vyrábí například čipy speciálně navržené pro generativní AI nebo hardware a software pro samořiditelné automobily.
IBM
Integrovaný poskytovatel hardwaru, softwaru a služeb pro velké podnikové zákazníky stále pravidelně podepisuje víceleté technologické dohody po stovkách milionů dolarů. Ve zdravotnictví se technologie AI společnosti IBM používá k vytváření individualizovaných plánů péče, urychlení procesu uvádění nových léků na trh a zlepšení kvality péče. Trh s produkty a službami umělé inteligence je roztříštěný a IBM na něm zatím vede.
Microsoft
Microsoftu svědčí partnerství s OpenAI. Microsoft začal investovat do technologického startupu v roce 2019 a po spuštění ChatGPT vložil do firmy dalších deset miliard dolarů. Společnost se snaží začlenit funkce GPT do svého produktového portfolia, včetně služby cloudové infrastruktury Azure, webového prohlížeče Edge, softwarové sady Office a vyhledávače Bing.
Amazon
Snad žádná společnost nepoužívá AI více než Amazon díky zápalu zakladatele Jeffa Bezose. Amazon používá umělou inteligenci pro vše, od asistentky Alexa přes své bezpokladní obchody s potravinami Amazon Go až po Amazon Web Services SageMaker, nástroj cloudové infrastruktury, který poskytuje vysoce kvalitní modely strojového učení datovým vědcům a vývojářům. Také elektronický obchod Amazonu stojí na AI (především doporu­čování a hodnocení produktů, logistika).
C3.ai
C3.ai, jež působí v branži SaaS (software jako služba), se zaměřuje na integraci aplikací umělé inteligence do podnikových struktur. Například U.S. Air Force využívá C3 AI Readiness k předpovídání poruch leteckých systémů a identifikaci náhradních dílů. C3.ai je průkopníkem svého oboru a říká, že neví o jiné ucelené podnikové vývojové platformě AI, která by jí přímo konkurovala.

Američtí regulátoři jsou ještě pomalejší. „Již nyní vidíme několik rizik. Rozšiřující se přijetí AI riskuje další osifikaci dominantního tržního postavení velkých zavedených technologických firem,“ píše pro The New York Times Lina Khanová, šéfka mocného federálního antimonopolního úřadu (Federální obchodní komise, FTC), který hodlá jednak chránit duševní vlastnictví a jednak omezovat bezpečnostní rizika z využití technologií plynoucí. Konkrétní kroky však jsou na dlouhé lokte: teprve v květnu začali senátoři Demokratické strany připravovat zákon, který by se o regulaci AI postaral.

Paradoxně nejdál došli Číňané. Vývoj AI má od tamních politických špiček zelenou (protože v AI vidí jednu z oblastí své rivality se Západem). Zároveň mají bossové jasno v tom, že nechtějí povolit nic, co by omezovalo jejich moc. Jdou proto po jednotlivých firmách a aplikacích a vydávají zákazy ad hoc. Prozatím jim to i přes zjevnou nesystémovost prochází; jak dlouho může takový model fungovat, je jiná otázka.

Srovnání úspěšnosti jednotlivých modelů regulace AI na sebe nenechá dlouho čekat. Inherentním problémem zůstane, že se jí věnují primárně politici, kdežto technologický vývoj obstarávají ty nejlepší mozky planety.