EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

V boji o budoucnost umělé inteligence jdou rukavice dolů

Kontury sporu o podobu umělé inteligence se začínají rýsovat. Bývalý vědec číslo jedna v OpenAI zakládá konkurenční firmu, ekonomové varují před ztrátou pracovních míst a Apple nestíhá. 

V boji o budoucnost umělé inteligence jdou rukavice dolů
ilustrační foto | Shutterstock.com

Mezinárodní měnový fond se připojil k rostoucímu počtu organizací, které varují před důsledky využití generativní umělé inteligence. Jeho čerstvá zpráva tvrdí, že AI vzbuzuje „hluboké obavy z masivního narušení trhu práce a rostoucí nerovnosti“. 

Vlády proto musí udělat více pro přípravu trhu práce, uvádí zpráva MMF. Kromě intenzivnější a kvalitnější rekvalifikace je podle autorů například třeba zlepšit pojištění v nezaměstnanosti. (Kované levičáky to jistě povede k replice, že MMF se s takovým požadavkem ozývá až ve chvíli, kdy jsou ohroženy i profese s vyšší kvalifikací - a tedy lidé bohatší – než tomu bylo v případech převratných technologií v minulosti.) Jinou spornou stránkou AI je fakt, že otěže této potenciálně přelomové technologie drží jen několik globálních hráčů. 

Již sama všestrannost generativní umělé inteligence živí nejistotu ohledně jejího pravděpodobného dopadu. Přinese lidem přirozenější způsob interakce s počítači? Budeme ji vnímat hlavně jako soubor nových funkcí v aplikacích, které denně používáme? Nebo bude mít podobně jako chatbot ChatGPT společnosti OpenAI nejdůležitější dopad na způsob, jímž vyhledáváme informace a orientujeme se v širším digitálním světě? 

Na pořadu dne však je především otázka, jak využití této technologie regulovat. Onu debatu zahájil evropský zákon o umělé inteligenci a reakce na něj v USA; obojí vyvolalo ostrou reakci velkých technologických firem. Velkým hráčům ze Silicon Valley je obzvláště proti srsti kalifornský zákon o bezpečnosti AI, který požaduje instalaci „vypínače“ do výkonných modelů AI. Takový vypínač by mohl funkce AI v jejích jednotlivých konkrétních aplikacích, pokud by hrozilo riziko zneužití například k nelegálním činnostem, jednoduše vypnout.   

Organizace jako OpenAI, neoficiální lídr současné uměle inteligentní scény, mezitím zesílily své lobbistické úsilí. Čtvrteční vydání listu Financial Times například přineslo obsáhlý rozhovor s dánskou expremiérkou Helle Thorning-Schmidtovou, která spolupředsedá dozorčí radě firmy Meta Platforms, provozovatele největší světové sociální sítě Facebooku. Říká, že Facebook se pod dohledem jejího orgánu zcivilizoval (sama používá termín „dospěl“) a že ne všechno, co AI přinese, je škodlivé. 

Možná není; ale leccos patrně je. Toho názoru je podle všeho Ilya Sutskever, donedávna šéf vědeckého týmu umělé inteligence v OpenAI a jeden z nejrespektovanějších expertů v této nové branži. Svědčí o tom zpráva FT o tom, že Sutskever založil zbrusu nový startup, jenž bude jeho někdejšímu zaměstnavateli konkurovat „bezpečnou verzí“ řečené technologie. Právě spor o bezpečnost aplikací AI vedl letos Sutskevera k otevřené – a neúspěšné - vzpouře proti generálnímu řediteli OpenAI Samu Altmanovi.  

O bouřlivém charakteru a tempu vývoje AI svědčí i skutečnost, že stran její budoucí podoby tápeme. Na jedné straně dává AI možnost finančním hráčům, jako je korejsko-japonský megainvestor Masajoši Son. Jeho SoftBank například pracuje na aplikaci, jež má pomocí AI chránit pracovníky telefonické zákaznické podpory před klientským hněvem (což je dobře, protože svět potřebuje automatický zavěšovač telefonických hovorů jako sůl). 

Na druhé straně technologický lídr číslo jedna posledního půlstoletí, Apple, není schopen vysvětlit, k čemu umělá inteligence vlastně může být. „Není příliš cítit, že by Apple upravil možnosti generativní umělé inteligence tak, aby upřednostnil skutečně užitečné věci, jak činil v době vlády Steva Jobse. Firma zmírnila obavy, že v klíčové technologii silně zaostává, ale otázku, kdo bude utvářet budoucnost AI, nechává zcela otevřenou,“ komentují FT oznámení firmy, že do svých iPhonů zabuduje technologii od OpenAI. 

A  svůj díl se hlásí i vlády. Ta indická například vybízí velké technologické firmy pobídkami, aby utrácely miliardy za infrastrukturu a proměnily její zemi na hlavního spotřebitele i vývozce umělé inteligence. Argentina mezitím zkouší jiný postup a nabízí se jako centrum AI s nízkou mírou regulace pro společnosti, kterým brání omezení v USA a EU. 

Obava z dopadu AI na trh práce patří k nejběžnějším. MMF již v lednu odhadl, že umělá inteligence ovlivní různě po světě téměř 40 procent pracovních míst. Investiční banka Goldman Sachs naopak uvedla, že by AI mohla nahradit 300 milionů plnohodnotných pracovních míst, zvýšit produktivitu a zároveň vytvořit další pracovní pozice.