Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0

Třetí rok války: Ukrajina má k vítězství stále dál, na pomoc USA se spolehnout nemůže

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Celý článek
0

Vzkaz Generaci Z: Přestaňte brečet a přijměte, že stres a úzkost jsou normální a patří k životu

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Celý článek
0

Musk v klubu „zabijáků klimatu“: z miláčka aktivistů se stal padouchem

Dříve klimatičtí aktivisté oslavovali Elona Muska coby průkopníka elektromobility. Nyní mu vyčítají soukromý tryskáč a veřejnou podporu popíračů globálního oteplování.

Musk v klubu „zabijáků klimatu“: z miláčka aktivistů se stal padouchem
Elon Musk | foto Profimedia.cz

Elon Musk míval u ochránců klimatu pověst ekologického superhrdiny, který svými teslami jednou provždy změnil automobilový průmysl. První „jeho“ elektromobil Tesla Roadster se začal vyrábět v roce 2008, a předznamenal tak soumrak motorů pálících naftu či benzin. Navíc byl už v roce 2006 u založení projektu SolarCity (vedou ho Muskovi bratranci), zaměřeného na instalaci fotovoltaických zařízení na střechy domů. 

Miliardář, který z Tesly vybudoval nejhodnotnější automobilovou značku světa s tržní kapitalizací 738 miliard dolarů, se ale z oblíbence zelených aktivistů stává klimatickým padouchem. Tato proměna má dvě roviny. V té soukromé jde o to, že Musk začal velmi intenzivně létat vlastním tryskáčem, což mimo jiné souvisí s koupí sociální sítě Twitter (letos přejmenované na X). V té veřejné pak aktivisté Muskovi vyčítají, že se nepřímo přiklání na stranu popíračů klimatické krize, když hlasitě podporuje pravicové politiky tohoto ražení, a ještě k tomu na síti X nepodniká nic proti šíření dezinformací o oteplování Země.

O testování obrovských – a zároveň velmi „nezeleně“ špinavých – raket, jejichž prostřednictvím se Muskova další firma SpaceX snaží vyslat lidskou posádku nejen na Měsíc, ale až na Mars, ani nemluvě. 

Elitní klub zabijáků klimatu

Musk se stal dle zprávy neziskové organizace Oxfam členem „elitního“ jednoho procenta populace, které svým životním stylem produkuje tolik uhlíkových emisí jako nejchudší dvě třetiny lidstva. Alespoň že nejbohatší člověk planety – na rozdíl od jiných miliardářů – nevlastní energeticky velice náročnou superjachtu. Je to jistě polehčující okolnost, jenže to je u muže, který ještě v roce 2021 podporoval zavedení daně na emise skleníkových plynů, poněkud málo. 

A jsme u Muskova tryskáče. Ten od loňského října podnikl zhruba dvě stovky letů, přičemž většina připadala na přesuny mezi jeho firemními sídly. V Texasu sídlí SpaceX a Tesla, v San Francisku pak síť X. Miliardář a vizionář ovšem samozřejmě létá i do dalších destinací, jako jsou Evropa či Singapur.

Zvláštní kategorie „superemitent“

Má to své důsledky. Za poslední rok strávilo Muskovo letadlo Gulfstream G700 pro osmnáct pasažérů ve vzduchu téměř měsíc a spotřebovalo 2500 tun leteckého paliva. Oxfam dodává, že ohromné množství emisí produkuje i jeho byznys. Jen jeho podíl v automobilce Tesla má ročně na svědomí 79 tisíc tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Přitom uhlíkové emise průměrné americké domácnosti činí padesát tun ročně.

Odborník na udržitelnost životního prostředí Jared Starr ze státní Massachusettské univerzity k Muskovu podnikání poznamenal, že z pohledu uhlíkových emisí se jedná o komplikovaný případ. „Na jedné straně sehrál s Teslou klíčovou roli v popularizaci elektromobilů a bateriových úložišť. Na druhé straně hodlá létat s turisty na vesmírné mise, které vytvářejí obrovské množství znečištění. Soukromá letadla také spotřebují hodně fosilních paliv, takže on sám se nachází v kategorii superemitentů,“ uvedl. 

Z Twitteru se stala popelnice

Z pohledu dopadů na veřejný a mediální prostor vnímá ale jako mnohem závažnější současnou politiku sociální sítě X. Popsal ji jako „popelnici“ pro veškeré názory, včetně zjednodušování a dezinformování ohledně globálního oteplování. Kritizuje i Muskovu slabost pro republikánské politiky, kteří klimatickou změnu přímo zavrhují. Jedním z nich je prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy

Směřování sítě X odsoudila i kanadskoamerická bojovnice proti oteplování Katharine Hayhoeová. Vystudovaná fyzička a astronomka připomenula, že dříve byl Twitter útočištěm a informačním zdrojem pro lidi, kteří se obávali zrychlování globální změny klimatu. Dnes už to neplatí. 

Beatriz Barrosová z univerzity v Indianě, jež se zaměřuje na výzkum uhlíkové stopy superboháčů, Muska popsala jako osobu, která se často tváří jako někdo, kdo chce řešit globální výzvy včetně oteplování, na druhou stranu ovšem svým životním stylem tyto problémy prohlubuje. Dodala, že Musk měl v minulosti rovněž nepřiměřeně silný vliv na formování klimatické politiky Bílého domu.