Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Marxismus-kretenismus: Kapitalismus je špatně, masoví vrazi byli fajn strejdové

Pokud se někdo nedokáže při prosazování socialismu distancovat od diktatur a diktátorů, nemá v demokratické straně co pohledávat

Marxismus-kretenismus: Kapitalismus je špatně, masoví vrazi byli fajn strejdové
Členka republikového výboru Pirátů Jana Michailidu | foto Profimedia.cz

Členka republikového výboru Pirátů Jana Michailidu měla před týdnem potřebu oznámit, že se zúčastnila Dnů antikapitalismu. Program akce pořádané Socialistickou solidaritou, která chce být dle svého webu „zárodkem revoluční strany“, popsala slovy „vpravdě úžasný“ a pochvalně se při tom zmínila o překladu „analýz Leninových textů“.

Když ji za to šéf Pirátů Ivan Bartoš na Twitteru „seřval“, dotčeně se ozvala, proč zas jede „nějakou antikomunistickou ódu“, a v rozhovoru pro Refresher poté hájila své pozice s tím, že v Česku je zakořeněná „traumatická reakce“ považovat cokoli levicového „za úklon totalitě“.

V tom posledním má do jisté míry pravdu, jenže když se někdo – třeba z hlouposti – totalitě klaní, nic lepšího si nezaslouží. A o klanění totalitě nepochybně jde – ostatně co jiného si myslet o člověku, který dokáže v pár řádcích zmínit antikapitalismus, Lenina, a ještě se obdivně vyjádří o spolku, který by rád revoluci.

Utrácení štěňat

Spousta lidí u nás i na Západě považuje Lenina za hodného, soucitného „strej­du“, jehož odkaz pošpinil darebák Stalin. Jenže sovětský režim byl mimořádně krutý už před Stalinem. Lenin s Trockým byli masovými vrahy, kteří přímo zavinili smrt statisíců lidí (další miliony nepřežily občanskou válku), ale komu to tehdy vadilo? „Miláček strany“ Bucharin přece otevřeně tvrdil, že dvacet procent lidí není schopno převýchovy a čeká je fyzická likvidace.

Sám Lenin byl strůjcem „rudého teroru“, během něhož zemřelo padesát až dvě stě tisíc lidí, a kritikům se vysmíval slovy: „Poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme veliký, starý prales.“

Kritizovat špatné fungování kapitalismu je správné. Pokud se ale kritik nedokáže distancovat od masových vrahů, nelze mu věřit, že je demokrat, i když to o sobě Michailidu tvrdí. A jak chcete napravovat (třeba ne moc dobrou) demokracii revolucí? Jde to zhruba stejně dobře jako opravovat počítač kladivem.

Reformovaný kapitalismus

Dnešní kritici kapitalismu se navíc dopouštějí zásadní chyby: neuvědomují si, jak moc se kapitalismus za posledních 200 let změnil. Prvotní kapitalismus ang­lického střihu byl objektivně nelidský (díky měření rekrutů třeba víme, že se v době prvních továren snížila průměrná výška Britů o dva centimetry), a není proto divu, že se Marxovo učení těšilo mezi dělníky takové popularitě.

Od té doby ovšem socialistické myšlenky reformovaly kapitalismus tak hluboce, že prakticky ve všech státech světa je dnes státní ideologií směs kapitalismu a socialismu. Tento staletý přirozený experiment navíc ukázal, co funguje a co ne.

Pokud „hardware“ zůstává kapitalistický, dokáže velmi dobře prosperovat i společnost s vysokou mírou přerozdělování a solidarity. Pokud však zvítězí revoluční řešení a „hardware“ se stane socialistickým, pravidelně dochází k ekonomickému, společenskému a morálnímu rozvratu – známe to v desítkách variací po celém světě.

Historie nám ukazuje, že socialistické myšlenky lze prosazovat inteligentním způsobem, a to dlouhodobě a úspěšně. Pokud to ale někdo dělá tak hloupě a s tak primitivními odkazy na diktátorské režimy jako Michailidu, nemá v demokratické straně co pohledávat.