Jaroslav Míl: Komunitní energetika zdraží elektřinu, za energie přitom už teď platíme dvakrát

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Celý článek
0

Americký výrobce čipů Onsemi investuje v Česku 46 miliard, rozšíří závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Celý článek
0

Dodavatel Applu hlásí průlom v polovodičových bateriích, slibuje znásobení kapacity

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Celý článek
0

LEGO: Hledá se věřící účetní

Jak se z firmy zbožného a pohromami stíhaného tesaře stal globální výrobce populárních stavebnic

LEGO: Hledá se věřící účetní
Ole Christiansen byl hluboce věřící křesťan, pevně přesvědčený, že „bez pomoci Boží by stavebnici nikdy nevymyslel a stejně tak by nikdy nezaložil firmu LEGO“. | foto Lego.com

Ty největší světové firmy často začínaly skromně a s výrobou zcela jiného sortimentu, než jakým se nakonec proslavily. Tak výrobce automobilů Peugeot zprvu produkoval ocelové pily, žehličky či mlýnky na kávu, Volvo vyrábělo ložiska atd. Podobně jen málokdo mohl tušit, že se firma Oleho Christiansena v nevýznamném a takřka „zapadlém“ dánském městečku Billund, která vyráběla krovy, okenní rámy, nábytek, korby koňských povozů či rakve, jednou stane původcem globálně proslulé hračky lego. Podivuhodný příběh této značky a firmy, která se ze „Zapadákova“ rozšířila po celém světě, líčí kniha LEGO: Rodinný příběh nejslavnější hračky na světě. Jejím autorem je Jens Andersen (1955), dánský spisovatel a publicista, který mimo jiné publikoval biografie skandinávských literátek Astrid Lindgrenové a Tove Ditlevsenové.

Vyprávění své první do češtiny přeložené knihy autor začíná u zmíněného chudého, ale zbožného a vytrvalého tesaře a stolaře Oleho K. Christiansena (1891–1958), kterého zpočátku stíhalo jedno neštěstí za druhým, především opakované devastující požáry a smrt manželky. Několikrát byl na hraně bankrotu a uvažoval o tom, že s podnikáním skončí. To, že se dal na výrobu dřevěných autíček, káč a dětských stavebnic, pro něj bylo vlastně nouzovým řešením. Však také kvůli tomuto rozhodnutí zažíval opovržení, protože pouhé „flikování“ hraček pro děti bylo ještě ve třicátých letech vnímáno jako podřadné. A dokonce i jeho syn Godtfred byl kvůli tomu ve škole neoblíbený, protože se neměl stát „opravdovým“ řemeslníkem jako ostatní spolužáci, jejichž otcové vyráběli solidní a pro reálný život skutečně potřebné předměty.

Prodávat písek na Sahaře

Sázka na hračky a v roce 1947 na umělou hmotu a volně kombinovatelné hrací kostky z ní vyráběné se ale ukázala jako výborný podnikatelský nápad. Nejprve se firma snažila prosadit v poválečném západním Německu, od čehož byla poradci pro vývoz a odborníky na zahraniční obchod odrazována. „Prodávat hračky Němcům je jako prodávat písek na Sahaře,“ namítali. Přesto byl ale úspěch u jižního souseda rychlý a enormní a brzy díky němu mohly následovat expanze do dalších oblastí. Za tím, že si lego na německém území rychle získalo oblibu, stála podle autora dobová společenská potřeba, kterou kostky zjevně naplňovaly. Země, jež se stále ještě vzpamatovávala z války, se soustředila „na výstavbu nejen zničených domů, čtvrtí a měst po celém Německu, ale také rodinných vzorců a vztahů“. V Německu padesátých let byla zřejmá silná touha vytvořit pouta mezi starými a mladými, mezi rodiči a dětmi a sdružovat je u domácího krbu. A proč ne u společné mírumilovné aktivity jako „LEGO System im Spiel“?

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit