Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Jemné tlapičky čolků a šedý mor na Vinohradech

Proměny výstavní pražské čtvrti v osudech jednoho činžáku a jeho obyvatel

Jemné tlapičky čolků a šedý mor na Vinohradech
ilustrační foto | Profimedia.cz

Města vyrostla na místech, která původně patřila divoké či častěji už nějak kultivované – čili kulturní – krajině. Ne vždy se ale stává, aby byla podoba původní lokality v jejich názvech tak viditelně a natrvalo zakódována jako v případě obce Vinohrady. Těch existuje v československém prostoru několik, ale nejvýznamnější jsou Královské Vinohrady, které byly v letech 1879–1921 samostatným městem, od roku 1922 pak součástí takzvané Velké Prahy.

Jednou z pamětnic proměn, kterými pražské Vinohrady prošly, je Hana Lamková (1934), režisérka, výtvarnice, herečka, scenáristka, jedna ze zakladatelek černého divadla a spoluautorka známého komiksu Čtyřlístek.

Růžová bříška čolků

Ve své knize O Vinohradech, kdysi královských: Příběhy z bulvárů i zákoutí rekapituluje vývoj vinohradského činžáku, v němž prožila celý svůj život. A připomíná slavné osobnosti, které se na Vinohradech narodily (Jan Masaryk), bydlely tam (bratři Čapkové) nebo tam působily profesně (Josef Skupa v Divadle Spejbla a Hurvínka).

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit