Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Kryptoburza, Íránci i Západ: Kde bere Hamás peníze?

Ve financování protiizraelského terorismu hrají hlavní role Teherán, Katar a ruská kryptoburza Garantex

Kryptoburza, Íránci i Západ: Kde bere Hamás peníze?
Bojovníci ozbrojených palestinských frakcí Hamásu na hranici v jižním pásmu Gazy s Egyptem | foto Anas-Mohammed / Shutterstock.com

Kdo platí za krveprolití? „Hamás a další teroristé nespoléhají s financováním na jediný kanál. Jsou oportunističtí a přizpůsobiví,“ řekl minulý týden pro americkou televizi CNN bývalý analytik CIA Yaya Fanusie. Dosud známe čtyři kanály, jimiž palestinští teroristé svůj krvavý byznys financují.

Prvním na ráně je Teherán. Íránský režim Izrael neuznává a je jen málo cest ke zkomplikování existence židovského státu, jež dosud nevyužil. CIA uvádí, že Írán poskytuje finanční prostředky Brigádám mučedníků al-Aksá, ozbrojenému křídlu Fatahu, prostřednictvím své libanonské prodloužené ruky, teroristické organizace Hizballáh. Podle CIA spolupracuje Írán i s dalšími teroristickými skupinami v oblasti, jako jsou Hamás a jeho Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma; podpora má čítat až sto milionů dolarů ročně. Teherán tvrdí, že Hamásu poskytuje pouze morální a finanční podporu.

Dalším podezřelým je Katar. Již v roce 2014 označil americký Kongres superbohatou zemi (jež je mezi arabskými státy jediným významným spojencem Teheránu) za „největšího finančního mecenáše Hamásu“. Dauhá podle tehdejší zprávy kongresmanů financuje jak údery Hamásu v Gaze, tak „budování teroristických tunelů, z nichž lze útočit na Izrael, namísto budování Gazy pro palestinský lid“.

Ani Katařané se k podpoře Hamásu neznají. „Poskytujeme pomoc Gaze a určení těchto peněz je naprosto jasné,“ zní jejich verze věcí. „Katarská pomoc Pásmu Gazy je plně koordinována s Izraelem, OSN a Spojenými státy a probíhá v souladu s praxí OSN. Katar poskytuje sto dolarů měsíčně nejchudším palestinským rodinám a prodlužuje v Gaze denní dobu dodávky elektřiny,“ uvádí oficiální reakce Dauhá.

Tady to začíná být složité. Agentura Reuters například uvádí, že v jednu chvíli Katar vydával třicet milionů dolarů měsíčně na provoz jediné elektrárny v Gaze a na podporu rodin a vládních zaměstnanců. Vládu ovšem vede právě Hamás.

Ruský kryptosvět

Loni vyšla najevo existence dalšího penězovodu. Podle amerického ministerstva financí si Hamás vytvořil skrytou síť investic ve výši pět set milionů dolarů v legitimně vyhlížejících firmách zabývajících se převážně rejdařstvím a obchodem s drahými kovy. Patrně tak neučinil sám; o komplicích se zpráva ministerstva nezmiňuje, ale tyto firmy mají sídlo nejčastěji v Turecku a v Saúd­ské Arábii. Washington na tyto firmy v květnu 2022 uvalil sankce.

Konečně nejnovější cestou, jíž si Hamás kupuje teroristické nádobíčko, jsou kryptoměny. I tuto cestu využívají dárci z celého světa. Izrael nedávno zabavil adresy kryptoměn, o nichž se předpokládá, že jsou s Hamásem a dalšími palestinskými militantními skupinami propojeny. Hodnota těchto digitálních aktiv byla odhadnuta na desítky milionů dolarů, jak uvedli analytici, jež citovala televize CNN.

V centru tohoto stínového kryptosvěta se nejčastěji opakuje jméno Garantex. Patří moskevské kryptoburze, jejímž hlavním smyslem existence je obcházení amerických sankcí. Američané o ní vědí a loni ji také zapsali na černou listinu, aby zbrzdili ruskou snahu vyhnout se finanční blokádě země po invazi na Ukrajinu. Rok poté však burza parádně prosperuje.

Podle zdrojů Garantexu blízkých, jež vyslechl deník The Wall Street Journal, se burza navzdory sankcím stala hlavním kanálem, jímž peníze v obou směrech překračují ruskou hranici. Podle amerických úřadů také slouží ruským kyberzločincům jako pračka.

Část těchto peněz se dostala i do rukou palestinských teroristů. Podle analýzy výzkumné společnosti Elliptic získaly digitální peněženky kontrolované Hamásem i palestinským Islámským džihádem prostřednictvím Garantexu celkově přibližně 93 milionů dolarů.

Díra v sankcích

Není to zase takový šok. Americké ministerstvo financí ve své loňské zprávě uvedlo, že mezery v dohledu nad kryptoburzami hrají teroristům do ruky. Podobně mluvil i izraelský ministr obrany Joav Gallant, jenž si stěžoval, že mu kryptoměny komplikují snahu o finanční izolaci teroristů.

Jak to funguje? V Rusku pomáhá Garantex převádět rubl do jiných měn, což je jinak vzhledem k válečným sankcím stále obtížnější. Zákazníci hotovost ukládají v pobočkách Garantexu a obdrží za ni kryptoměny, především stable­coiny, tedy „měny“ navázané na americký dolar. Ty si pak mohou vybrat jako tradiční měnu v zahraničí ze sítě místních partnerů, přičemž původ těchto peněz prakticky nelze sledovat. Podle poskytovatele kryptodat Coinpaprika dosáhl letos v červenci objem klientských transakcí Garantexu přibližně 865 milionů dolarů (přes trojnásobek objemu, jenž vedl Američany k uvalení sankcí). Snaha Bidenovy administrativy odstřihnout Rusy od mezinárodního finančního ekosystému zde má zjevnou díru.

 

Garantex zahájil provoz v roce 2019 a rychle se stal zdaleka nejoblíbenější rublovou kryptoburzou. Donedávna umožňovala Rusům směňovat rubly i největší světová kryptoburza Binance, ale její objemy rublových transakcí byly jen zlomkem objemu Garantexu. (Binance se svého ruského byznysu letos v září zbavila; má svých vlastních trablů ažaž.)

Garantex naopak prosperuje nikoli navzdory sankcím, nýbrž díky nim. Firma přesunula svoji IT infrastrukturu z původního „neznámého místa“ do Ruska a získala partnery v oblíbených lokalitách ruských emigrantů, jako jsou Dubaj a Thajsko. Svým klientům říká, že opatření Washingtonu jsou pro ni jen dobrou reklamou.

My nic, my muzikanti

Mluvčí Garantexu Jevgenija Burová řekla WSJ, že objemy transakcí narůstají, protože v Rusku loni obliba kryptoměn obecně výrazně stoupla. Řekla také, že burza naprosto netoleruje praní špinavých peněz a používá k tomu „nejmodernější ruský software“. Netrénovanému uchu to může znít jako třeba „krumpáč“ – než si uvědomíme, že podceňování schopností zločinců na poli IT je přesně to, co kryptoměnám dálnici Moskva–Gaza pomohlo vytvořit.

Garantex ve své moskevské pobočce přijímá až sto milionů rublů (zhruba milion dolarů) v hotovosti. Banka by obvykle při takovém hotovostním vkladu pozvedla obočí a kladla by otázky; nikoli Garantex. Od loňského února přes něj proteklo nejméně sedm miliard dolarů, uvádí Coinpaprika; realistický odhad je zhruba třicet miliard. Aktivita Garantexu navíc neustále strmě roste, patrně v přímé reakci na zpřísněné euro-americké sankce vůči ruským bankám.

Garantex založili internetový podnikatel Stanislav Drugalev a moskevský exposlanec Sergej Mendělejev. Vybrali si k tomu jednu z nejprestižnějších moskevských obchodních adres v mrakodrapu Věž federace. Obchod se rychle rozjel. Hackeři, obchodníci s drogami a další zločinecké skupiny převedli prostřednictvím Garantexu za první rok rubly za více než sto milionů dolarů. Firma Chainalysis, jež sleduje blockchainové transakce a pomáhá americkým úřadům při vyšetřování kryptoměn, uvedla, že přibližně třetina z prvních dvou miliard dolarů, které Garantexem protekly, pocházela od subjektů spojených se zločinem.

Chci zpátky manžela

Garantexu si všimly i ruské orgány (ne všichni ruští zločinci jsou ve službách Kremlu). V září 2020 byla manželka zakladatele firmy Oksana Drugalevová doma v Moskvě, když dveře jejího bytu vyrazili ozbrojení policisté a hledali jejího manžela. Drugalev se poté sám policii přihlásil a souhlasil s tím, že úřadům poskytne informace o zločineckých skupinách využívajících Garantex. Byl propuštěn a přestěhoval se do Dubaje, zatímco jeho žena zůstala v Moskvě.

V únoru následujícího roku zatelefonoval Drugalevové známý a řekl jí, že se tělo jejího manžela našlo v Dubaji pod mostem. Poté čerstvé vdově někdo zavolal z jeho telefonu. „Dobrý den, mám Stanislavovy věci,“ řekl rusky neznámý hlas a chtěl za jejich vrácení zaplatit.

„Já chci zpátky svého manžela,“ odpověděla Drugalevová. Nedočká se ho; a ať bude čekat na konec svých dnů kdekoli, bude vždy vědět, že v Izraeli a Gaze je i kvůli jejímu manželovi takových žen bezpočet.