Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0

Třetí rok války: Ukrajina má k vítězství stále dál, na pomoc USA se spolehnout nemůže

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Celý článek
0

Vzkaz Generaci Z: Přestaňte brečet a přijměte, že stres a úzkost jsou normální a patří k životu

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Celý článek
0

Komentář: Zveřejňovat výši mezd je naprostá nehoráznost

Od nápadu, že soukromé firmy by měly povinně sdělovat, jakou má kdo výplatu, už není daleko k rozhodování o jejich výši

Komentář: Zveřejňovat výši mezd je naprostá nehoráznost
Uzákonit právo na strkání nosu do cizí peněženky by si zřejmě ještě před pár lety nikdo nedovolil a dnes se o tom nejen vede diskuse, ale patřičná směrnice to tlačí do tuzemské legislativy (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Novely zákoníku práce slouží v Česku tradičně k tomu, aby omezily smluvní volnost a na zaměstnavatele přenesly další povinnosti. Poslední návrh – zavádějící povinnost dávat zaměstnancům, kteří si to vyžádají, informace o platech kolegů na stejné zaměstnanecké pozici a zdůvodňovat případné rozdíly – je dalším v řadě a asi nejzřetelněji nehorázným.

Uzákonit právo na strkání nosu do cizí peněženky by si zřejmě ještě před pár lety nikdo nedovolil a dnes se o tom nejen vede diskuse, ale patřičná směrnice to tlačí do tuzemské legislativy.

Zastánci této zhůvěřilosti argumentují především takzvaným gender pay gapem, tedy rozdíly v odměňování mužů a žen, které podle nich nemají odůvodnění, a nová pravidla podle nich přispějí k transparentnosti.

Politický konstrukt

Pomiňme absurditu, kdy se stát stará o transparentnost odměňování v soukromých firmách, v nichž má mít právo leda tak nějakým způsobem určit minimální mzdu, ale jinak by mu do toho, kolik kdo bere, nemělo být vůbec nic.

Podporovatelé návrhu argumentují tím, že se nezveřejňuje výše konkrétní mzdy, ale průměr na stejné pozici, což je ovšem dost zábavné, když máte ve firmě dva řidiče či řidičky služebního vozu, popřípadě tři asistentky náměstka ředitele.

Samotný gender pay gap je ovšem jen politický konstrukt moderní levice, pro niž není mzda cenou pracovní síly, ale jakýmsi nárokem vznikajícím z vyšší moci a ta vyšší moc má právo do jejího nastavení zasahovat.

Rozdíl v odměňování žen a mužů existuje. Možná někde nějaký maskulinní šovinista skutečně diskriminuje ženy přes plat. Nicméně v naprosté většině případů zaměstnavatel prostě ohodnotí praxi, zkušenosti a kvalifikaci, které jsou u žen – s ohledem na mnohaletou péči o děti – obvykle, ovšem samozřejmě ne vždy, nižší.

Prokazatelná je nižší zaměstnanost žen v rizikovějších profesích s vyššími odměnami. Týká se to rovněž ochoty pracovat mimo běžnou pracovní dobu, absolvovat vícedenní služební cesty i dravosti v dobývání lepší kariéry. Z toho pak logicky vyplývá rozdílná odměna oproti kolegovi nebo kolegyni, kteří prostě pro firmu odvádějí víc.

Proč Franta bere víc než Mařena s Blaženou

Šéfové a majitelé firem tak kromě toho, že musí na řečené mzdy sehnat výdělečný byznys, budou nyní sepisovat vysvětlení, proč Franta bere víc než Mařena s Blaženou. A k tomu zaplatí právníka, aby to mělo všechny náležitosti. Co kdyby to Blažena žalovala.

Tenhle brutální zásah do svobody podnikání je neodůvodnitelný a od vlády, která se považuje za pravostředovou, nehorázný. To, že Česko bývá pranýřováno jako země s jedním z největších gender pay gapů, totiž zcela zjevně koresponduje s naší nejdelší mateřskou na světě – a jinak to prostě nebude. 

Samozřejmě pokud stát nebude určovat výši mezd i privátním podnikům jako za komunistů. Od toho jsme už bohužel dost pravděpodobně asi tak daleko, jako jsme byli před pár lety od uvěření, že stát bude nutit firmy zveřejnit naše výplaty.