Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Jak snížit počet recidivistů a ještě ušetřit? Řešením je domácí vězení

Elektronické monitorovací náramky se měly na nohy českých vězňů vrátit už v průběhu letošního března. Systém ale nabírá zpoždění. Pokusy o zavedení elektronického monitorování vězňů trvají v Česku už dvě desetiletí.

Jak snížit počet recidivistů a ještě ušetřit? Řešením je domácí vězení
Elektronické monitorovací náramky pro recidivisty v domácím vězení | Shutterstock

Skoro to vypadá, jako by v Česku elektronickým monitorovacím náramkům štěstí nepřálo. Tato zařízení, která hlídají trestance v domácím vězení, už česká justice jednou využívala: mezi zářím 2018 a listopadem 2021. Po pěti neúspěšných tendrech tehdy stát uzavřel smlouvu s izraelskou společností SuperCom. Celkem tenkrát sledovací náramky nosilo 617 lidí.  

O tři roky později ale Probační a mediační služba (PMS) přestala s firmou spolupracovat, protože ta údajně neplnila řádně a včas své povinnosti. K plánovanému návratu náramků mělo dojít už v průběhu letošního března. Spuštění systému se ale odkládá.  

„Během následujících zhruba 15 týdnů proběhne testování zařízení a ověření funkčnosti v pilotním provozu. Poté bude připraveno spuštění ostrého provozu,“ uvedl mluvčí PMS Martin Bačkovský s tím, že důvodem zpoždění je náročnost přípravy infrastruktury, na níž má systém fungovat. 

Monitorovací náramky by tak měly začít fungovat do konce letošního prvního pololetí. Česká společnost Forsolution CZ má do té doby dodat státu 700 kusů sledovacích zařízení za 93,6 milionu korun. Stejná firma bude následně – po dobu sedmi let – zajišťovat provoz náramků.  

Neefektivní a drahá trestní politika

Podle Jakuba Drápala z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, který se trestní politikou dlouhodobě zabývá, je domácí vězení pro člověka velmi citelným trestem a plní tak roli spravedlivého postihu. „Všichni si vzpomeneme na to, jak náročné bylo, když jsme během pandemie covidu byli každý den zavření doma,“ připomíná.

Odpykání trestu mimo „kamennou“ věznici navíc brání izolaci vězně a jeho odstřižení od společnosti, protože může dál pracovat. „Pro stát je takový trest levnější, ať už v nákladech na vězně, nebo tím, že odsouzený dál odvádí daně,“ doplňuje expert. 

Drápal přesto vidí v nastavení systému domácího vězení několik nevýhod. Například za každý den platí odsouzený 50 korun jako poplatek přispívající na náklady výkonu trestu. „To považuji za jeden z nedostatků systému. Za rok takový vězeň zaplatí 18 250 korun, což může být pro některé z nich opravdu vysoká částka,“ tvrdí.  

Domácí vězení čelí kritice i kvůli tomu, že údajně usnadňuje takto odsouzeným lidem páchání další trestné činnosti. „Na druhou stranu víme, že není dobré a ani levné zavírat člověka na příliš dlouhou dobu do věznice jenom proto, abychom mu v tom zabránili. Taková politika je neefektivní, neetická a navíc drahá,“ říká právník.  

 

Na čem všem může stát ušetřit

Ekonom Libor Dušek, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ukazuje přínosy domácího vězení na švédské zkušenosti s monitorovacími náramky. Tamní pachatelé, kteří absolvovali výkon trestu u sebe doma, mají oproti trestancům z věznic nižší recidivu a lépe se uplatňují na trhu práce.  

Děti domácích vězňů mají navíc oproti dětem klasických vězňů vyšší šanci, že ukončí alespoň povinnou školní docházku. Pomáhají jim v tom vyšší příjmy rodiny a nemusí kromě toho prožívat emocionální trauma nebo sociální stigma spojené s pobytem rodiče ve vězení.  

Vzhledem k tomu, že Česko má v přepočtu na počet obyvatel jednu z nejvyšších populací vězňů v Evropě, by častější využívání domácího vězení mohlo ulevit systému. Pro stát není podle Duška výhodné, aby ve věznicích zadržoval drobné zločince, protože se mu to nevyplatí. „Ty totiž váží pracovní sílu tisíců lidí, kteří by mohli chodit do zaměstnání,“ napsal ekonom na sociální síti X. 

Z poslední výroční zprávy Vězeňské služby České republiky za rok 2022 navíc vyplývá, že průměrný denní výdaj na jednoho vězně činil 1773 korun. Jeho roční pobyt ve vězení tak stát vyšel na téměř 650 tisíc korun. V současné době si v českých věznicích odpykává trest 19 775 lidí, což ročně představuje celkové náklady ve výši skoro 13 miliard korun. V domácím vězení bylo v roce 2022 umístěno pouze 65 osob

Dnes domácí vězně hlídají prostřednictvím namátkových kontrol probační úředníci. Soudci takové kontrole ale často nevěří a trest domácího vězení proto udělují jen zřídka. Příliš ovšem tomuto trestu nedůvěřovali ani v letech 2018 až 2021, kdy systém elektronického dohledu fungoval.   

Přesvědčit soudy, aby konečně změnily názor, bude podle Drápala náročné. „Není nic neobvyklého, že když se zavádí nová věc, bývají soudci obezřetní. Teď je nutné soudce přesvědčit o tom, že jde o plnohodnotnou alternativu ke klasickým trestům, samozřejmě kromě případů domácího násilí,” říká.  

Podle něj by soudce mohlo přesvědčit, kdyby si sledovací náramek reálně vyzkoušel některý politik, konkrétně představitel ministerstva spravedlnosti, a nosil jej po dobu několika týdnů. „Ukázal by tím, že opravdu funguje.“