Škoda JS stále na prodej. Korejci ani Strnad ji nezískají

Rozhodnutí o dalším osudu Škoda JS stále nepadlo a je otázkou, jak prodej firmy ovlivní epidemie koronaviru či obchodní spor se společností ČEZ.

Podle dobře informovaného zdroje webu týdeníku Hrot se o českou společnost zaměřenou na dodávky pro jaderné elektrárny ucházejí tři potenciální kupci. Dva pocházejí z Francie – Framatome a Nuvia. Trojici doplňuje nová, zatím nepříliš známá investiční skupina Crane Constancy Investments, za níž stojí slovenští byznysmeni Michal Martinko a Braňo Prieložný. Výsledek soutěže je nejistý. „Stále není rozhodnuto o prodeji, ani o tom, zda vůbec se bude společnost prodávat,“ reagoval mluvčí Škody JS Jan Stolár.

Ještě před několika měsíci se spekulovalo také o zájmu holdingu CE Industries zbrojního magnáta Jaroslava Strnada. Ten se však mezitím ze soutěže o plzeňskou inženýrskou firmu stáhl. „CE Industries sleduje situaci okolo Škody JS, ale v současné době nemá o tuto společnost zájem,“ uvedl mediální zástupce skupin CSG a CE Industries Andrej Čírtek.

Nezničitelný průmysl. I v době epidemie řada firem jede na plné obrátky

V provozu jsou velké ocelárny, rafinerie, chemičky i strojírny. Podniky z oboru zdravotnictví a farmacie výrobu dokonce navyšují.

V provozu jsou velké ocelárny, rafinerie, chemičky i strojírny. Podniky z oboru zdravotnictví a farmacie výrobu dokonce navyšují.

Ze seznamu uchazečů již dříve vypadla Korea Heavy Industry & Development (KHID). Jistý jihokorejský web v prosinci loňského roku vypustil mylnou informaci, že obchod je již dojednán a plzeňského specialistu na jaderná zařízení získá KHID. Tuto zprávu následně převzala některá česká média, avšak ruský vlastník informaci o prodeji Korejcům popřel. Dnes je situace taková, že Škodu JS stále vlastní Gazprombank a korejský uchazeč již ve hře není.

Tedy pro úplnost – přímým vlastníkem je strojírenský podnik OMZ, který je kontrolován Gazprombankou. Historicky byla Škoda JS (dříve pod názvem Škoda Jaderné strojírenství) součástí plzeňské Škodovky. Její tehdejší vlastník Appian Group se však rozhodl odprodat vedlejší aktivity, a tak Škoda JS na konci roku 2004 skončila v majetku ruského investora. Mediálně nejviditelnější byla Škoda JS v letech 2010 až 2014, kdy se v konsorciu s Rosatomem ucházela o stavbu dvou nových jaderných bloků v Temelíně.

Klíčovou zakázkou minulého desetiletí byla dodávka primárního okruhu pro třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku. Tato zakázka však zřejmě bude mít trestněprávní dohru. Slovenská policie provedla na začátku března v Mochovcích razii kvůli podezření z podvodu. Vyšetřuje dodávku nekvalitního potrubí. Škoda JS sice není jeho výrobcem, ale jako generální dodavatel primárního okruhu nese za problémové komponenty odpovědnost.

Strategické firmy ve výprodeji

Kvůli koronaviru zesílil v Evropě strach z rozprodeje strategických firem do rukou čínských investorů. Česká vláda narychlo schválila dlouho odkládaný zákon, který má klíčová odvětví chránit.

Kvůli koronaviru zesílil v Evropě strach z rozprodeje strategických firem do rukou čínských investorů. Česká vláda narychlo schválila dlouho odkládaný zákon, který má klíčová odvětví chránit.

Není to jediný bolehlav, který v současnosti sužuje plzeňského dodavatele pro jadernou energetiku. Společnost ČEZ se soudí se Škodou JS o zaplacení pokuty ve výši 611 milionů korun. Předmětem sporu je náhrada ušlého zisku v důsledku odfláknutých kontrol svarových spojů v elektrárně Dukovany. Ani zde není Škoda JS přímým viníkem; kontroly prováděla chomutovská firma Tediko. Škoda JS je však tím, kdo se na základě dlouhodobých smluv stará o údržbu a servis jaderných reaktorů v Dukovanech i Temelíně. 

Pokud opravdu Škoda JS změní vlastníka, bude to další případ ústupu ruského kapitálu z Česka. Třeba ropný gigant Lukoil již na konci roku 2014 odprodal čerpací stanice na našem území. Další velké investice skončily kolapsem. Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel pod ruským majitelem již podruhé zbankrotovaly. Krachem skončilo také podnikání ERB bank, dodavatele plynu Vemex či podniku Chladicí věže Praha. Všechny jmenované podniky měly ruské majitele.