Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Hodní, zlí, oškliví. A krásní

O termitech toho pořád moc nevíme, a to jich je více než 3000 druhů a v součtu váží více než celá lidská populace.

Hodní, zlí, oškliví. A krásní
Termiti | Aleš Buček

Aleš Buček se výzkumu termitů věnuje na japonském ostrově Okinawa. „Je to trochu jako Robinsonův ostrov. Pracuji v mezinárodním ústavu, který byl postaven na zelené louce,“ popisuje. Během studia na Univerzitě Karlově se na dejvickém ÚOCHB věnoval výzkumu evoluce řeči hmyzu – feromonové komunikaci, který postupně přešel právě ke studiu termitů. Už v Praze s kolegy zkoumal, jak si termiti na obranu hnízda vyvinuli chemické zbraně. Některé druhy termitů totiž v ohrožení páchají sebevraždu. „Jejich těla doslova vybouchnou a vypustí tekutinu, která se vně těla změní na toxickou, a tak zneškodní protivníka,“ vysvětluje biochemik. 

Proč nás mají zajímat?

„Termiti jsou inženýři ekosystémů,“ říká český vědec. Živí se převážně hlínou nebo dřevem a jsou to hlavní rozkladači odumřelé organické hmoty. V Česku podobnou funkci zastávají třeba žížaly. „Je pravděpodobně jen otázkou času, než se termiti díky globálnímu oteplování začnou vyskytovat i u nás,“ míní Buček. Pro přežití termiti potřebují, aby teplota dlouhodobě neklesala pod 10 stupňů Celsia. Jižní Morava či Praha již mají průměrné roční teploty kolem 10 stupňů a čím dál méně dní je mraziv‎ých. Je tedy pravděpodobné, že se tu usídlí. Zatím ale můžeme zůstat v klidu a není třeba nakupovat chemické přípravky na jejich hubení – termiti u nás budou díky čtyřem ročním obdobím spíše živořit.

Lovec termitů
Terénní práce a sběr vzorků v Kamerunu, na Madagaskaru nebo v Malajsii mohou znít jako sen a mohly by k vědě lákat další zájemce. Aleš Buček tak ale tráví asi jen měsíc a půl v roce. „Většinu času sedím u počítače a věnuji se analýze a zpracování dat,“ popisuje svůj den vědec, ze kterého se postupem času stále více stává bioinformatik a programátor samouk.

V teplejších oblastech jsou termiti proslavení jako škůdci, kteří vám „sežerou dům“. Celosvětově způsobují škody v řádu bilionů korun. Proto se většina výzkumů soustředí na to, jak je vyhubit. „Až v poslední době začínáme zjišťovat, jak moc důležití jsou pro náš ekosystém,“ říká Buček. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit